Dodržování dvojic venku kontrolovat nemůžeme a nebudeme, uvedla policie

Policie nebude kontrolovat ani vymáhat, jestli se lidé na ulici pohybují ve dvojicích. „Pandemický zákon ani zákon o ochraně veřejného zdraví nemůže plošně regulovat a omezovat volný pohyb osob, tj. ani jejich počet. Policisté tak nemohou a ani nebudou svoji kontrolní činnost orientovat tímto směrem,“ uvedla policie na Twitteru.

Advokát Zdeněk Koudelka navrhl Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), aby zrušil sobotní opatření ministerstva zdravotnictví omezující setkávání lidí. Podle advokáta narušuje právo na soukromí, rodinný život či projevování náboženské víry. Resort navíc postupoval chybně, když opatření vydal bez předchozího souhlasu vlády, uvedl Koudelka na svém webu.

Nabídka Ruska byla podle nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) na nákup 300 000 dávek vakcíny Sputnik V okamžitě a každý měsíc pak dalších 150 000 dávek. Řekl to dnes Radiožurnálu. Nemá informace o tom, že by tato několik týdnů stará nabídka už neplatila. „Nabídka pro Českou republiku už padla z ruské strany před několika týdny. Okamžitě bychom mohli nakoupit asi 300 000 dávek a potom každý měsíc asi 150 000 dávek,“ uvedl ministr. „Neslyšel jsem žádnou její negaci, takže zřejmě asi dál platí. My jsme to zatím dál neprověřovali,“ dodal.

Zakázka na nákup antigenních testů pro žáky a studenty provedená vládou byla podle senátní komise v rozporu s požadavky zákona o finanční kontrole ve veřejné správě. Senát by měl podle dnešního návrhu komise mimo jiné konstatovat, že vláda si objednala o jeden milion testů více, než kolik jich bude mezi žáky a studenty distribuováno. Horní komora se bude návrhem zabývat zřejmě koncem dubna.

Brazilská mutace koronaviru na Děčínsku nemusí podle viroložky Ruth Tachezy pocházet ze zahraničí, mohla se vyvinout v ČR. Ředitelka Národní referenční laboratoře pro chřipku Státního zdravotního ústavu Helena Jiřincová dnes deníku Právo řekla, že zjištěná mutace se podobá původní brazilské variantě z loňského dubna. O účinnosti očkování na tento typ se podle vědců zatím moc neví. „V principu nemusí být mutace importem, ale konvergentní evolucí variant v ČR, které se tlakem imunitního systému dopracovaly ke stejnému obrazu,“ uvedla Tachezy, která je členkou iniciativy vědců Sníh. Konvergentní evolucí se označují procesy, kdy se pod stejnými vnějšími podmínkami vyvíjejí různé nepříbuzné druhy k podobnému výsledku. Pokud by ale šlo o zavlečení ze zahraničí, je to podle Tachezy zásadní pochybení při kontrole vstupu cestovatelů do ČR. Také podle Jiřincové se pravděpodobně jedná o konvergentní mutaci. „Je spíše pravděpodobné, že s pomalou vakcinací u nás budeme vytvářet evoluční tlak vedoucí k tvorbě variant nesoucích (mutaci) E484K, případně jiné únikové mutace,“ uvedla. Mutace E484K je jihoafrická. Jako únikovou ji odborníci označují proto, že viru umožňuje unikat protilátkám dříve vytvořeným imunitním systémem proti starším mutacím, se kterými se setkal.

Pondělí 12. dubna bylo prvním letošním školním dnem. Ale také prvním dnem testování žáků. Jak ho školy zvládly?

Hostem pořadu Seznam Zpráv Ptám se já byla šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová.

V pražských školách bylo v pondělí na covid-19 otestováno antigenními testy 35 729 žáků, kteří se vrátili do mateřských a základních škol. PCR testem byla pozitivita potvrzená u 15 žáků, řekl dnes radní hlavního města Vít Šimral (Piráti). Negativní výsledek testu je přitom podmínkou prezenční výuky u žáků na prvním stupni základních škol a u předškoláků v mateřských školách. Poprvé se žáci testy, které nakoupila vláda, testovali 12. dubna. „Pozitivita je velmi nízká,“ okomentoval statistiku radní Šimral. Podle něj je nyní potřeba údaje vyhodnotit a na jejich základě případně navrhnout spolu s odborníky další postup. Nízké počty odhalených nakažených osob totiž podle radního mohou znamenat buď to, že děti nakažené covidem-19 v Praze nejsou, nebo to, že antigenní testy nejsou dostatečně citlivé pro zjištění nákazy u bezpříznakových jedinců.

Očkování neregistrovanými vakcínami proti covidu-19 by podle šéfa praktických lékařů Petra Šonky mohlo zahýbat s důvěrou veřejnosti v očkování. Pacienti podle něj reagují i na zprávy o možných nežádoucích účincích vakcín, které byly pro použití v EU povoleny a které jsou podle úřadů bezpečné. V Česku se v posledních dnech debatuje především o ruské vakcíně Sputnik V, která v EU schválená není. Jejím zastáncem je prezident Miloš Zeman. Podle Šonky by ČR měla respektovat unijní pravidla, která přijala. „Důvěra ve vakcínu, která není řádně schválená, by mohla být malá a mohlo by to zahýbat i s důvěrou v očkování,“ řekl Šonka. Podle něj už nyní pacienti reagují na zprávy týkající se vakcíny od firmy AstraZeneca, která je do ordinací praktických lékařů distribuována. Ta má povolení pro použití v EU. Už dříve se objevily zprávy o tom, že někteří pacienti AstraZenecu odmítli. „Tak si neumím představit, jak by to vypadalo, kdybychom očkovali vakcínou, která schválení nemá,“ dodal Šonka.

Seznam Zprávy získaly data za všechny obce ČR. Denně aktuální údaje ukazují, kde nejvíce přibývá nově zjištěných osob s koronavirem.

Podíl lidí nad 80 let mezi zemřelými a hospitalizovanými s covidem-19 klesá. Zatímco v listopadu na tuto věkovou kategorii připadla více než polovina z celkového počtu zemřelých (50,5 procenta), v březnu to bylo 36 procent. Mezi pacienty v nemocnicích je pokles skoro ze třetiny na pětinu. Ubylo jich i mezi nakaženými. Očkují se už téměř čtvrt roku, u mladších vakcíny zatím na statistiky vliv nemají. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) o nakažených nad 65 let. V ČR se mohou hlásit k očkování lidé nad 70 let, vybrané skupiny zaměstnanců a pacienti s některými chronickými nemocemi. Od středy se k nim přidají lidé starší 65 let. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) v pátek uvedl, že lidí v této věkové skupině žije v Česku asi 670 000. Někteří se už ale nahlásili k očkování dříve, protože mají také chronické onemocnění. Ministr odhaduje, že se jich tak bude nyní hlásit kolem 400 000.

Na dvou stavbách v Praze 5 pracovali podle zjištění pražské hygienické stanice lidé bez platného antigenního testu na nemoc covid-19. Z téměř padesátky pracovníků, které na počátku dubna hygienici na stavbách zkontrolovali, doložili negativní výsledek testu dva. Několik dalších uvedlo termín provedeného testu a negativní výsledky sdělili hygienikům pouze ústně. Někteří dělníci pak uvedli, že testovaní ještě nebyli. Dnes to uvedl mluvčí pražské hygienické stanice Zbyněk Boublík. Hygienici při kontrole dodržování opatření proti šíření koronaviru na stavbách spolupracovali s policií. Kontroly se uskutečnily 1. a 8. dubna. Při první kontrole hygienici zjistili, že všech šest přítomných pracovníků má řádnou ochranu dýchacích cest, výsledek absolvovaného antigenního testu na koronavirus ale nedoložil žádný. Tři uvedli, že byli testováni s negativním výsledkem, a dva dělníci nebyli otestováni. Na další stavbě prošlo kontrolou 43 dělníků a negativní výsledek testu doložili jen dva, měli ho uložený v mobilním telefonu, uvedl mluvčí a doplnil, že několik pracovníků nemělo adekvátně zakrytá ústa a nos a policie jim na místě uložila pokutu.

Se zrušením některých protiepidemických opatření se mohly znovu otevřít také ordinace psychologů, které nepatří mezi zdravotnická zařízení. Dosud psychologové využívali hlavně konzultace prostřednictvím internetu. Někteří oslovení psychologové z Vysočiny u nich chtějí zůstat i nadále, jejich klientům vyhovují, zvyšuje to dostupnost služeb pro lidi z menších měst a obcí. Konzultace výhradně přes Skype provádí Radek Ráček z Náměště nad Oslavou na Třebíčsku, který poskytuje kromě poradenství a terapie i krizovou intervenci. „S koronavirem jsem přešel jen do on-line prostředí a už jsem tam zůstal. Přijde mi, že klienti si na to přivykli a z pohledu účinnosti terapie nejsou ve výzkumech žádné zásadní rozdíly. Takže jsem se rozhodl prozatím v tom pokračovat,“ řekl Ráček. V počátku koronavirové pandemie trápily jeho klienty velké pocity nejistoty. Ti nejúzkostnější měli obavy, aby se nenakazili, nebo aby nenakazili své blízké. Obavy v nich vzbuzovala i karanténa, kterou si třeba museli projít. „Teď od konce loňského roku mi připadá, že už se na to spousta lidí adaptovala. Už zase řeší existenciální potíže, jako důsledek koronaviru, než samotný koronavirus,“ řekl Ráček.

Německo ve středu ukončí stálé hraniční kontroly s Českou republikou, které zavedlo 14. února kvůli složité epidemické situaci v Česku. Český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka dnes řekl, že českou diplomacii o tom informovali představitelé německého ministerstva vnitra.

Několik stovek praktických lékařů zatím nedostalo pro své pacienty žádnou vakcínu proti covidu-19. Dnes to řekl Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Praktici mohou své pacienty registrovat k očkování od začátku března. Podle nich distribuce vakcín v prvních týdnech drhla a dosud je rozdělení očkovacích látek mezi ordinace a očkovací centra nerovnoměrné. Šonka uvedl, že své pacienty nyní registruje k očkování 3 614 lékařů asi z 5 000 a alespoň nějakou vakcínu dostalo 2 900 ordinací. Jedna ordinace obdržela průměrně 75 dávek. U praktických lékařů se dosud registrovalo 510 000 lidí, podle dat k 8. dubnu bylo podáno asi 218 000 dávek. Mezi těmi, které zbývá naočkovat, je podle Šonky 42 000 lidí nad 80 let, 187 000 lidí nad 70 let a 145 000 pacientů s chronickými nemocemi. Podle Šonky tak na vakcínu u praktiků čeká více seniorů než v očkovacích centrech.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) rezignoval na místo v Radě Českého rozhlasu, jejímž členem byl od roku 2018. Na Twitteru to dnes uvedl Newsroom ČT24, kterému to potvrdil předseda rady Miroslav Dittrich. Podle zákona je post ve vládě neslučitelný s členstvím v kontrolním orgánu veřejnoprávního média. Arenberger se ujal funkce ministra zdravotnictví 7. dubna, kdy v ní vystřídat odvolaného Jana Blatného (za ANO). Členem Rady Českého rozhlasu byl od května 2018. Nominovala ho do ní organizace Prosaz, která se zabývá pomocí zdravotně postiženým zapojit se do běžného života. Devítičlenná Rada Českého rozhlasu je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Do působnosti rady náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka ve Sněmovně řekl, že bude tento týden žádat vládu a ministerstva zdravotnictví a školství, aby udělaly některé úpravy. „Jde o lesní školky a dětské skupiny – aby tam bylo možné děti dát, aby se také otevřely. Budeme žádat, aby vláda u dalších nákupů kupovala kvalitní testy a zároveň aby preferovala české výrobce testů a neinvazivní metody. Aby tam, kde máme volné kapacity, jsme je mohli využívat pro PCR testy,“ uvedl.

Před přijímacími zkouškami na střední školy, maturitami či závěrečnými zkouškami budou muset žáci předložit negativní test na covid-19, který nebude starší než sedm dní. Při zkouškách budou povinné roušky či respirátory. Vyplývá to z informací, které ministerstvo v pondělí rozeslalo do škol. Dnes to sdělila mluvčí úřadu Aneta Lednová. Dnes také podle úřadu začala distribuce chirurgických roušek pro rezervní zásoby základních škol a nižšího stupně víceletých gymnázií. Do 15. dubna do 18:00 mají školy nahlásit, pro kolik lidí budou potřebovat antigenní testy při jejich další distribuci. Přijímací zkoušky, které na střední školy organizuje Cermat, se budou konat 3. až 6. května. Školní přijímací zkoušky budou od 5. do 19. května. Maturitní testy začnou v druhé polovině května.

„Podle všech zpráv to proběhlo úplně v pohodě. Děti jsou s tím přirozeně v pohodě,“ napsal na sociální síť matematik a odborník na globální rizika Jan Kulveit. „Pokud je nevystresují rodiče – kteří kvůli magoriím na internetu mají buď dojem, že testy jsou nebezpečné, nebo dojem, že právě probíhá jakási poslední bitva sil Dobra a Zla, ve které zločinné spolčení epidemiologů a školství chce bránit hodnému koronaviru imunizovat dětskou populaci. Naštěstí v praxi se zdá, že posledně jmenovaná skupina je mnohem hlasitější na Facebooku než početná v realitě.“

Počet zachycených pozitivních případů nebude podle Kulveita vysoký, ale většině interpretací bude prý chybět kontext/měřítko. „Cílovými hladinami pro rušení omezení jsou například 100 případů na 100 tisíc obyvatel za týden a 50 případů na 100 tisíc za týden. Dobré antigenní testy zachytí nakaženého zhruba také ten týden. Jeden ročník školy je zhruba 100 tisíc žáků. Pokud bude na jeden ročník 50–100 záchytů, není to nějak ohromně málo u populace, ve které by už předem neměly být děti se symptomy, a rodičů v karanténě. Můj soukromý odhad je, že možná nejlepší věc, kterou si testováním školství ‚kupuje‘, je něco, co ovšem není vůbec vidět a nebude započtené jako přínos testování: testování nejspíš efektivně odrazuje rodiče posílat do škol viditelně nemocné děti,“ dodal Kulveit.