Článek
Po celém Irsku mají své evropské základny největší světové společnosti jako Google, Facebook, Twitter, Apple či Pfizer. Irsko je pro jejich podnikání velmi populární hlavně kvůli nízkým firemním daním.
Model, který desetiletí poháněl ekonomiku „keltského tygra“, je ale nyní v ohrožení. Přes 130 zemí už podpořilo návrh USA na revizi globálního daňového systému. Právě Irsko láká podniky na nižší daně a jejich ekonomika je na nich závislá.
Do budoucna bude země muset přejít na strategii, která se bude opírat o nedaňové nástroje. To musí být jejich plán B.
„Irsko hodně těžilo z daňového zvýhodnění, které poskytovalo nadnárodním společnostem. Do budoucna bude země muset přejít na strategii, která se bude opírat o nedaňové nástroje. To musí být jejich plán B,“ říká pro server The New York Times (NYT) Ricardo Amaro, hlavní ekonom společnosti Oxford Economics v Dublinu.
Zatímco se 20 největších ekonomik světa dohodlo na korporátních daních, díky kterým by se nadnárodní firmy nemohly tak snadno vyhnout placení daní, Irsko se snaží jít proti této dohodě. Představuje totiž hrozbu pro jeho hospodářství.
„Irsko je do značné míry daňovým rájem, takže dává smysl, že se tomu bude bránit, jak jen to půjde,“ řekl NYT Alex Cobham, výkonný ředitel organizace Tax Justice Network, která bojuje proti tomu, aby se firmy vyhýbaly daňovým povinnostem. „Keltský tygr‘ je něco, na co mohou být hrdí, a pokud se tento model rozbije, musí se tvářit, že ho brání, jak jen to jde.“
V sázce je nízká irská sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 12,5 procenta a daňový režim, který pomáhá globálním firmám sídlícím v Irsku vyhnout se daňovým povinnostem v jiných zemích. Díky tomu do irské ekonomiky přitekly miliardy eur a vznikly tisíce pracovních míst.
Irsko je jedinou z devíti zemí, které minulý týden nepodepsaly rámec Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, jelikož by mohl oslabit postavení země. Irsko sice uvedlo, že „podporuje mnoho aspektů návrhu“, ale připojuje se ke skupině zemí s nízkými daněmi, které zemím umožňují kompenzovat ztrátu jakýchkoli daňových výhod.
Podle irského ministra financí Paschala Donohoea bude stát usilovat o „komplexní, udržitelnou a spravedlivou dohodu“.
Kritici však tvrdí, že ekonomika založená na nízkých daních už má své dny za sebou. Varují tamní vládu, aby neriskovala postavení Irska ve vztahu ke Spojeným státům a zbytku Evropy. Její boj bude podle nich stejně prohraný.
„Zdá se, že vláda je odhodlaná ukázat světu, že Irsko je darebácký stát,“ uvedl tento týden sloupek v listu The Irish Times. „Je nepochopitelně hloupé přibíjet naše barvy na stěžeň potápějící se lodi.“
Změna daňové politiky by Irsko mohla stát dva až tři miliardy eur ročně na ušlých daňových příjmech, odhaduje ministerstvo financí. Velká část těchto peněz by tak putovala do jiných zemí.
Irská vláda v loňském roce vybrala na korporátních daních celkem 12 miliard eur, což je o čtyři miliardy eur více než před sedmi lety. Více než polovina z toho pochází od deseti největších nadnárodních společností.
Změna by však podle analytiků nemusela nutně přimět Google, Pfizer a další společnosti k odchodu ze země. Alespoň by se tak nestalo hned, protože firmy už investovaly čas a peníze do svých evropských poboček v Irsku.
Irsko se pro nadnárodní investice v budoucích letech stane méně atraktivním místem.
Díky pokračujícím investicím se irská ekonomika stala jednou z nejodolnějších v Evropě. Podle údajů Americké obchodní komory zde působí více než 800 amerických společností, které ročně investují 20 miliard eur do zboží, služeb a mezd. Zaměstnávají odhadem 180 000 pracovníků a nepřímo podporují dalších 144 000 pracovních míst v irské ekonomice.
„Irsko se pro nadnárodní investice v budoucích letech stane méně atraktivním místem,“ řekl James Stewart, profesor na Trinity College v Dublinu. „Nedojde k náhlému výbuchu, ale k postupnému odklonu.“
