Článek
Na dvoře Středočeské vědecké knihovny v Kladně vyskákali před měsícem ze služebních aut policisté, někteří v kuklách a se samopaly, a o několik hodin později naložili do velkého pytle tisíce stran dokumentů.
Byla to součást zásahu, kdy detektivové začali vyšetřovat poradenské smlouvy celkem za 5 milionů korun, které uzavřel s externisty Středočeský kraj vedený hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou z hnutí ANO.
Smlouvy s poradci, kteří se za desítky tisíc měsíčně zabývali například psaním „analýz hudebních festivalů“ nebo poskytováním „zpětné vazby“, už Seznam opakovaně popsal.
Kraj sice jména externistů s odkazem na ochranu osobních údajů utajuje, redakci se však nyní podařilo získat další jména. Právě smlouvy a výkazy práce těchto lidí si z kladenské knihovny policisté koncem června odvezli.
Práce s tím chvíli byla
Knihovna, jejímž zřizovatelem je Středočeský kraj, měla v roce 2018 celkem sedm externích poradců.
Jedním z nich byl Zdeněk Karger, čtyřiapadesátiletý právník z Mladé Boleslavi, který kandidoval za KSČM ve volbách do zastupitelstva v Mladé Boleslavi v letech 2014 a 2018 a předtím i v krajských volbách v roce 2016.
Zdeněk Karger si při rozhovoru s reportérem Seznamu už přesně nevzpomněl, co v minulém roce pro knihovnu dělal.
„Nějaké vnitřní… nějaké vnitřní… já si to teď přesně nepamatuji… já bych to musel najít… byly to nějaké ty vnitřní instrukce,“ řekl doslova. „Měli tam staré, tak jsem tam dával nějaké nové, aby to bylo v souladu se současnými právními předpisy,“ dodal.
Z rozhovoru nakonec vyplynulo, že by mohlo jít o organizační řád knihovny. Nebo o její organizační strukturu. „Něco takového,“ souhlasil Zdeněk Karger.
Organizační řád je dokument zhruba na dvě stránky formátu A4, Zdeněk Karger Seznamu řekl, že dostával od knihovny 10 tisíc měsíčně.
„Jestli to bylo náročné časově? Dalo se to, ano. Než se to všechno pročetlo a přečetlo, chvíli s tím člověk nějakou práci měl,“ řekl volební kandidát komunistů.
Napište mi e-mail
Šest poradenských smluv ze sedmi uzavřel za knihovnu její tehdejší ředitel Robert Georgiev, člen ČSSD a někdejší blízký spolupracovník hejtmana Davida Ratha.
O smlouvách ale muž, který v Rathově éře seděl ve vedení krajských nemocnic, v nichž Rath a spol. podle obžaloby upláceli zakázky, mluvit nechce.
„Ne, ne, ne. Napište mi e-mail. Já se omlouvám,“ reagoval Robert Georgiev na žádost Seznamu o rozhovor. Avšak na e-mail nakonec ani přes SMS urgenci od minulého pátku neodpověděl.
Přesto Seznam zjistil jména lidí, s nimiž někdejší prominent ČSSD podepsal smlouvy, které teď policie vyšetřuje.
Přestože Robert Georgiev neodpověděl na otázky, proč zaměstnal právě je, kolik brali, co konkrétně dělali a jestli na něj jsou nějak osobně navázáni, podařilo se některé vazby zjistit – i když kontaktovat tyto externisty se Seznamu (navzdory tomu, že jména známe) nepodařilo.
Jedna ze smluv však patřila ženě, jejíž jméno připomíná, že pracovala na Středočeském kraji v době, kdy tam Robert Georgiev působil.
Smlouvu s krajskou knihovnou dostal také muž, který měl podle obchodního rejstříku trvalé bydliště na stejné adrese v centru Prahy jako Robert Georgiev.
Poradci z ředitelova bydliště
Už dříve pak Seznam získal dokumenty k dalším externistům z knihovny. V nich už jsou uvedeny částky i výkazy práce.
Patří sem případ právničky Lucie Knabe, která analyzovala v roce 2018 pro knihovnu insolvenční vyhlášku, jež se týkala firemních bankrotů. Zaobírala se také vyhláškou, jak má vypadat elektronické podání v insolvenčním řízení. A věnovala se zákonu, který usnadňuje budování komunikačních sítí. U ničeho z toho není zřejmé, jak to mohlo souviset s fungováním knihovny. Loni v listopadu knihovna vyplatila právničce Knabe 18 200 korun.
Také Knabe mimochodem uvedla do těchto dokumentů stejné bydliště, jako má exředitel Georgiev.
Pořadové číslo šest pak má mezi externisty Michail Odarčenko, který pracoval jako poradce pro kulturu například u pražského primátora Pavla Béma a psal také články do časopisu Středočeského kraje.
Podle výkazů práce, jejichž kopii Seznam má, vyhledával v říjnu 2018 informace k výsadkům parašutistů z Británie za okupace. V archivech vědecké knihovny studoval i materiály o partyzánech. Za 100 odpracovaných hodin mu knihovna poslala 30 tisíc.
Navzdory tomu, že jsou známy pracovní výkazy některých externistů, nepodařilo se podle informací Seznamu u žádného z nich v knihovně najít konkrétní výstupy jejich angažmá.
Seznam o ně sice už dříve požádal podle informačního zákona, knihovna však dokumenty odmítla vydat a krajský úřad pak na odvolání odpověděl, že to bylo správné rozhodnutí.
Šéf zůstal jako externista
Robert Georgiev je vystudovaný právník, v ředitelském postu v knihovně skončil koncem loňského roku. Nastoupil na nově zřízené místo ředitele pro vnější vztahy v České poště – s platem přes 160 tisíc měsíčně a služebním automobilem.
Předtím však knihovna uzavřela poradenskou smlouvu i s ním, aby ještě pomohl dotáhnout do konce projekt stavby nového depozitáře za více než 100 milionů. Kolik knihovna Georgievovi i po odchodu na poštu platila, není známo.
„Bylo potřeba zachovat kontinuitu. Aby práce nebyly přerušeny,“ popsal už dříve krajský radní pro kulturu Karel Horčička (ČSSD), proč byl Robert Georgiev dál na výplatní listině.
Smlouvu knihovna zrušila až po příchodu nového ředitele v letošním roce.
