Nová jaderná dohoda? Evropa se opřela do Íránu, ten hrozí jejím vojákům

Staronové sankce ale nejsou podle evropských států jejich cílem. V úterý započala asi šedesátidenní lhůta, v rámci které mají země prostor s Íránem vyjednat jeho návrat k plnění dohody. Ta měla omezit jaderný program Íránu výměnou za přerušení sankcí. USA je poté, co od úmluvy v roce 2018 odstoupily, postupně znovu zavedly.

Írán na to zareagoval prohlášením, že dohoda ještě není mrtvá. Na pracovní cestě v Indii to řekl íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Formální obvinění ze strany evropských signatářů mělo přijít už před několika týdny, odsunulo ho ale zabití íránského generála Kásima Solejmáního Spojenými státy a následná odveta ze strany Íránu.

O americkém úderu ze začátku ledna mluvil ve středečním televizním projevu i íránský prezident Hasan Rúhání. Podle něj tak Spojené státy poškodily bezpečnost Blízkého východu a měly by se omluvit. Rúhání také prohlásil, že jsou američtí vojáci v nebezpečí. Poté, co evropské státy napomenuly Írán kvůli jaderné dohodě, řekl Rúhání, že v budoucnu mohou být ohroženi i členové vojenských jednotek států Evropské unie.

Otázkou je, co bude dál s jadernou dohodou. Britský premiér Boris Johnson přišel s možným řešením – novou smlouvu má navrhnout americký prezident Donald Trump. Ten totiž tvrdí, že dohoda, kterou před dvěma lety opustil a jež byla uzavřena ještě za vlády prezidenta Baracka Obamy, je neúčinná.

Těsně po íránském protiútoku šéf Bílého domu ve svém projevu prohlásil, že „dokud je prezidentem Spojených států, Íránu nebude nikdy umožněno mít jadernou zbraň”. A podle amerického serveru ABC News vyzval ostatní státy, aby stejně jako USA od dohody odstoupily. A začaly i se Spojenými státy jednat o nové.

Írán ale možnost nové „Trumpovy jaderné dohody” shodil ze stolu. Rúhání ve středu uvedl, že jde o podivný návrh, a zkritizoval Trumpa za neustálé porušování slibů. A směrem k Washingtonu dodal, že by se USA měly vrátit ke stávající dohodě. Novou dohodu Teherán opakovaně odmítl už dříve, a to kvůli trvajícím americkým sankcím.

Kromě napjaté atmosféry na mezinárodním poli čelí Teherán i tlaku vycházejícímu z vlastního obyvatelstva. Vlna protestů zemi zavalila poté, co Írán přiznal, že omylem sestřelil ukrajinské dopravní letadlo. Všech 176 lidí na palubě zemřelo.

Íránci v čele se studenty vyšli do ulic poprvé v sobotu a od víkendu v demonstracích pokračovali. Podle britské agentury Reuters se na sociálních sítích objevily výzvy k protestům i ve středu.

Nesouhlas se svou vládou projevili protestující různě – ne pouze demonstracemi. Studenti i žáci začali obcházet vlajky Spojených států a Izraele namalované před jejich školami. Původně je tam přitom úřady umístily proto, aby se po vlajkách íránských nepřátel každodenně šlapalo.