Článek
Za posledních třicet let připravilo sucho dnešní státy Evropské unie o více než tři biliony korun. Španělsko přichází o tři procenta hrubého domácího produktu, Češi dopadnou jen o málo lépe: bez zásadních změn přijde roční ztráta 80 miliard (1,6 procenta HDP).
Jsou ale i viditelnější ztráty než propad ekonomiky. Sucho bere Čechům jednu z nejoblíbenějších kratochvílí – z lesů zmizely houby a lesní plody v hodnotě čtyř miliard ročně. Málo prší, málo rostou.
„Je třeba si uvědomit, že naše odhady jsou minimum, které lze očekávat. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nezapočítané další náklady sucha, jako jsou náklady na zdraví a životech obyvatel, škody na životním prostředí, vyplacené náhrady z pojištění často převyšují tato čísla,” vysvětlil ekonom z Centra pro vodu, půdu a krajinu Petr Procházka.
V případě opakujícího se extrémního sucha vědci očekávají, že bude třeba restrukturalizovat celá odvětví české ekonomiky.
„My pracujeme s několika scénáři. Jeden počítá s úbytkem srážek o 25 procent, druhý s padesáti procenty. Produkční schopnost české ekonomiky klesne o 0,9 až 1,6 procenta. V těchto číslech ale nejsou například zahrnuty škody na životním prostředí,“ uvedl Procházka. Nejhorší scénář počítá s poklesem HDP o 4,8 procenta. Pro srovnání: divoký brexit sníží výkon české ekonomiky zhruba o 1,5 procenta.
Vědci předpovídají, že při extrémním suchu se dramaticky změní odvětví závislá na dostatku vody – třeba výrobu papíru nebo textilní průmysl.
„Kdyby existovaly cenné papíry na bázi teploty a srážek, vyplatilo by se jistě držet ty teplotní a rychle se zbavit těch srážkových, teplota totiž poroste a srážky budou naopak klesat,“ popsal burzovní terminologií Procházka.
Česko je závislé na srážkách, které na jeho území spadnou. Vědci z ČZU předvídají, že sucha bude v Česku čím dál více. Navíc má být intenzivnější. „Můžeme se dostat do situace, kdy nebude Česko soběstačné z hlediska vodních zdrojů a budeme muset vodu dovážet, a to zřejmě z přímořských států, které ji budou odsolovat,“ upozorňuje Procházka.
Aby tomu naše země předešla, je potřeba naši krajinu na sucho připravit. „Náklady těchto opatření v krajině odhadujeme na 400 až 500 miliard korun. Rozložit by se to mohlo do 20 až 30 let, pak by to tedy vyšlo zhruba na 25 miliard korun ročně,“ vypočítává Petr Sklenička, rektor ČZU a hlavní koordinátor Centra pro vodu, půdu a krajinu. V současné době dává český stát na opatření proti suchu v krajině každý rok jen jednotky miliard korun.
Škody za sucho jen za loňský rok se vyšplhaly do miliard. Zemědělství tratilo 10 miliard korun, lesy 18 miliard – a to jen pokud jde o těžbu dřeva.
Stát a další instituce nyní na opatření proti suchu dávají jednotky miliard korun ročně. Podle studie ČZU by bylo optimální investicí nejméně 25 miliard korun ročně.
V jaké budoucnosti by k těmto scénářům mohlo dojít, vědci nechtěli predikovat. Podle Procházky by extrémní sucho muselo i nadále pokračovat, musely by poklesnout zásoby povrchových i podzemních vod. Rektor ČZU Petr Sklenička dnes uvedl, že klimatické změny jsou zatím rychlejší, než současná adaptační opatření, na nichž Česko pracuje.
