Článek
Za osm let bylo ve více než dvou tisících zahájených trestních řízení obžalováno 1 340 právnických osob. Činnost byla zakázána 232 firmám, peněžitý trest postihl 193 společností. Zrušilo se 115 právnických osob. Vyplynulo to z úterních statistik Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ).
„U rušení právnické osoby šlo prakticky vždy o firmu, která nevyvíjela činnost,“ uvedl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. „Není to honba za statistikami, smyslem je kultivovat prostředí,“ řekl o osmileté praxi trestání právnických osob.
Ve většině případů provinění šlo podle něj o hospodářskou a majetkovou trestnou činnost.
Trestní odpovědnost právnických osob v číslech (2012 – 30. 6. 2020)
Zahájení trestního stíhání: 2 062
Obžalob: 1 340
Pravomocných rozsudků: 510
Nepravomocných rozsudků: 206
Schválení dohody o vině a trestu: 28
Zdroj: NSZ
Aby se praxe trochu změnila ve prospěch trestaných firem, má napomoci novela trestního řádu účinná od října. Ta například mění institut tzv. zániku účinků odsouzení (obdoba zahlazení u fyzických osob) a zavádí u některých trestů dřívější výmaz zápisů v rejstříku trestů. „Na společnost se pak hledí, jako by nebyla trestána,“ vysvětluje Pavel Zeman.
U některých trestů dojde nově k zániku účinků odsouzení okamžitě, například u peněžitého trestu okamžikem jeho úhrady. „Pokud je trestem uveřejnění informace o odsuzujícím rozsudku v lokálním tisku, právnická osoba má rejstřík čistý již ode dne, kdy tuto povinnost splnila,“ říká advokát kanceláře Dentons Ladislav Smejkal.
Novela trestního řádu rozšířila možnosti využít dohody o vině a trestu. I závažné trestní případy tak bude možné ukončit za použití této dohody. Pokud se domluví státní zástupce s obhájci, nemusela by se řada velkých trestních případů vůbec dostat před soud.
„Druhá strana ví, na co se může připravit. Nakonec to pomůže právnickým osobám a mohlo byt to dost zrychlit celé trestní řízení,“ informoval nejvyšší státní zástupce.
Dnes se právnické osoby často nechtějí doznat, protože mají pocit, že jim to nepomůže a stejně skončí u soudu. „A státní zástupci také nijak zvlášť neusilují o dohody bez soudu. Bojí se řízení zastavovat a případ radši pošlou na soud, i když třeba nemají důkazy,“ komentuje to advokát právní kanceláře Dentons.
Nejvyšší státní zastupitelství v úterý také představilo aktualizovanou metodiku, jak se v úpravě trestní odpovědnosti právnických firem orientovat. Metodika je vytvořená jako praktický návod a bude k dispozici na webu NSZ.
„Nová metodika zohledňuje vývoj české judikatury, podává pomocnou ruku státním zástupcům, jak mají postupovat při dokazování vyvinění, inspiruje právnické osoby při tvorbě opatření,“ vysvětluje metodik NSZ Jakub Chromý.
Compliance management systém
Pod pojem compliance spadá nejčastěji oblast prevence podvodů a korupce, zajištění dodržování pravidel hospodářské soutěže, informační bezpečnosti a ochrany osobních údajů, ale i bezpečnost práce či ekologické normy. Jedním z klíčových prvků programu je také ověřování rizik třetích stran, tj. například zjišťování reputace dodavatelů a jestli nedodávají do zemí, na které jsou uvalené sankce, apod.
Právní úprava ještě víc akcentuje význam zavedení compliance systému ve firmách. To je soubor opatření, která mají podle Juraje Szabóa z NSZ zajistit, aby ke spáchání trestného činu vůbec nedošlo, případně aby nebyla shledána trestní odpovědnost právnické osoby, pokud je trestný čin spáchán jí navzdory. „Vyžaduje to identifikovat, analyzovat a ošetřit činnost právnické osoby, aby se případně mohla vyvinit,“ vysvětlil.
