Článek
Intenzivní desítky hodin nonstop programování, tak lze shrnout takzvaný hackathon. Klíčové přitom je zajistit dobrovolníkům základní potřeby – kromě vhodných prostor, kde může naráz spolupracovat několik desítek IT odborníků, jde o kvalitní připojení k internetu a pak už jen dostatek jídla a pití.
„Kolik se toho projí a propije, uvidíme až v neděli,“ říká Veroniki Štrosová ze společnosti Actum Digital, která celou akci organizuje.
Aktuálně ale plánují, že objednají 200 pizz, vydají zhruba 110 porcí teplého oběda. A mají od partnera 400 lahví limonády.
Právě dobrá atmosféra a občerstvení včetně kávy a energetických nápojů je podle organizátorů podobných programátorských „soustředění“ zásadní parametr úspěchu. Jde také obvykle o největší výdaj, který se pohybuje v řádech desítek tisíc korun.
„Je to spíš akce pro nadšence, ubytování není potřeba. Když musí spát, není pro ně problém si lehnout ve spacáku přímo v kanceláři,“ popisuje Jaroslav Broža, ředitel komunikace Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ten už třetím rokem organizuje hackathon zaměřený na otevřená data s názvem #hackujstat.cz.
„Důležité je, aby měli kde fungovat. Dostatek jídla, pití a klimatizace,“ potvrzuje i Tomáš Hlucháň, který organizoval hackathon pro Seznam.
Podrobný soupis veškerého občerstvení si udělali na Nejvyšším kontrolním úřadě. Zhruba 60 dobrovolníků v září od pátku do soboty snědla 320 baget, 80 porcí guláše, 80 porcí řízku se salátem a 35 velkých pizz.
Hackathon se neobešel ani bez osmi bábovek, 100 čokoládových tyčinek a 15 kilogramů ovoce. Vypilo se 30 litrů limonády a šedesát litrů džusu.
„A nepočítaně kávy,“ dodává Jaroslav Broža.
Na hackathonu pořádaném Seznamem pak důležitější než bagety byl dostatek energetických nápojů.
Pocit, že něco vybudují
Hackathony se často pořádají jako soutěž o hlavní cenu, kde se konkurenční týmy snaží vyhrát peníze. Existují ale akce, a právě aktuální hackathon je toho důkazem, které se obejdou bez této motivace.
Přesto se přihlásilo více lidí, než kolik jich jsou schopni organizátoři pojmout. Hlavním impulzem přitom věnovat svůj čas a znalosti u těchto akcí bývá pocit, že se „udělalo něco pro společnost“.
„Pro mě je to uspokojení, že jsme něco vybudovali. Je to jako stavět dům. Je to o tom dobrém pocitu z výsledku. Takhle to aspoň mám já a věřím, že i řada účastníků,“ popisuje Tomáš Hlucháň své důvody, proč se podobných akcí účastní.
Pro řadu lidí jde také o možnost se něco nového naučit, vyzkoušet si nové postupy a nástroje.
„Jeden expert mi také řekl, že se u nás během jednoho dne potkal se všemi lidmi z oboru,“ říká Broža z NKÚ.
300 expertů
Oslovení organizátoři zmiňují ještě jeden aspekt, který je pro pořádání podobných intenzivních programovacích „nalejváren“ důležitý. A tím je dobře popsané zadání cíle a promyšlená organizace práce, kterou rozdělí mezi desítky odborníků. Na aktuálním hackathonu jde přitom rovnou o rozvrh pro 300 specialistů.
To si dobře uvědomuje i Tomáš Vondráček, který stál na začátku celé výzvy a myšlenky naprogramovat zadarmo funkční e-shop na prodej dálničních známek.
„Celý projekt jsme rozdělili na několik dílčích celků,“ vysvětluje Vondráček. Dobrovolníci se rozdělí na týmy, kterých by mělo být dokonce více než jednotlivých úkolů.
Na některých problémech tak budou pracovat dva týmy, které budou mezi sebou soutěžit o to, kdo přijde s lepším řešením.
„Důležité pro nás bude, aby to bylo funkční a stabilně vyvinuté,“ líčí Vondráček, na co se bude klást hlavní důraz. Domluvený je na tom s představiteli státu.
V neděli odpoledne pak budou prezentovat výsledek. Jestli půjde o hotové a funkční řešení, ale nedokáže říct. „Je to otazník,“ připouští Vondráček.
V zásadě je podle něj možné, že se buď odprezentuje funkční výsledek, nebo rozpracovaný projekt s tím, že na něm dobrovolníci budou dál pracovat.
Akce se účastní řada úzce specializovaných odborníků. Jde o databázové specialisty, bezpečnostní a infrastrukturové experty, softwarové architekty, designéry uživatelského prostředí a další programátory nebo testery.
