Nová bezdoplatková zóna vznikla den poté, co je zrušil Ústavní soud

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tři ulice v samotném centru České Lípy se ve středu staly pravděpodobně poslední vyhlášenou takzvanou bezdoplatkovou zónou, tedy lokalitou, kde nově přistěhovalí lidé ztrácí nárok na jednu z dávek na bydlení.

Město tak chtělo vyřešit problém v místě, kde se podle něj občané necítí bezpečně, v ulicích se hromadí nepořádek, pohybují se tam podezřelé osoby, často pod vlivem návykových látek, a dochází tam k ničení soukromého i městského majetku.

Jenže o den dříve, než Česká Lípa bezdoplatkovou zónu vyhlásila, tuto možnost Ústavní soud svým nálezem zrušil. Soud to odůvodnil tím, že se jedná o nerovné zacházení a nespravedlnost.

Seznam Zprávám vyhlášení zóny v České Lípě potvrdila starostka městka Jitka Volfová (ANO). „Lidé měli naději, že se situace zlepší, přemýšleli jsme o tom, aby nešlo o lokalitu velkého rozsahu. Samozřejmě jsme zvažovali i to, aby to nezasáhlo velké množství lidí jako třeba seniorů nebo maminek samoživitelek,“ říká starostka.

Bezdoplatková zóna bude platná do chvíle, kdy začne být nález Ústavního soudu účinný, což se má stát dnem, kdy vyjde ve Sbírce zákonů. To by podle mluvčí Ústavního soudu Miroslavy Sedláčkové měla být otázka nejdéle několika týdnů.

V Česku je asi stovka bezdoplatkových zón. Seznam Zprávy zjišťovaly, jak na rozhodnutí soudu obce zareagují, když přišly o možnost vykázat z určitého území především nechtěné ubytovny. Vedení většiny obcí ale zatím žádné řešení nenabízí.

„Zatím jsem se nad tím vůbec nezamýšlel. Nebudu v tom podnikat zatím žádné kroky, uvidíme, co čas přinese,“ říká starosta Postoloprt Zdeněk Pištora k tomu, co by se s vyhlášenou zónou mělo dít dál.

„Jakmile to vyjde ve Sbírce zákonů, tak to rozhodnutí bude platit a zřejmě se to dotkne i nás, my to musíme zrušit,“ říká Stanislav Strohmeier, místostarosta Duchcova (KSČM).

Tamější majitel dvou nájemních domů se po vyhlášení bezdoplatkové zóny začal se severočeským městem soudit a spor čekal právě na nález Ústavního soudu. „S tím se nedá nic dělat,“ reaguje místostarosta na aktuální vývoj, který městu příliš nenahrává.

Naopak Institut pro sociální inkluzi vyzývá, aby úřady práce začaly v návaznosti na nález Ústavního soudu přijímat nové žádosti o doplatky na bydlení od lidí, které nemohli do teď kvůli zónám dávky čerpat.

Ve městě Štětí v Ústeckém kraji a obci Kořenov ležící v Jizerských horách měly vyhlášené bezdoplatkové zóny dopomoci ke konci problematických ubytoven. V obou samosprávách věří, že ani po zrušení „oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“, jak se oficiálně zóny označují, nedojde k opětovnému zhoršení.

„U nás to bylo o jedné ubytovně. Zhruba do půl roku po vydání opatření bylo všechno v klidu a byty fungují dál, ovšem už bez problémů. Myslíme si, že už tam jsou takoví nájemníci, že by se to v tomto domě dít nemělo, ale může se to stát kdekoliv jinde samozřejmě,“ říká Stanislav Pelc, místostarosta Kořenova.

„O ubytovnu, která skončila, strach nemám. Ta už znova nenastartuje. Ale obecně si myslím, že to obcím trochu ublíží,“ reaguje starosta Štětí Tomáš Ryšánek (ČSSD) a vysvětluje, že už samotná možnost vyhlásit bezdoplatkovou zónu fungovala na problematické majitele nemovitostí jako strašák.

Oslovení představitelé samospráv, které vyhlásily bezdoplatkové zóny, připouštějí, že aktuálně nemají žádný další jednoduchý nástroj, jak postupovat proti takzvaným obchodníkům s chudobou, tedy majitelům nemovitostí, kteří vyloženě cílí na lidi ze sociálně slabších poměrů a využívají slabin dávek na bydlení, díky kterým mohou účtovat vysoké nájmy.

Nesouhlasí ani s řešením, které načrtla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), když přišla s myšlenkou vyvlastňovat ubytovny ve veřejném zájmu podobně jako pozemky pro velké dopravní stavby.

„Paní Maláčová vůbec neví, kde je problém. Ubytovny nepředstavují hlavní problém. Ten je v bytech v normálních činžovních domech,“ reaguje primátor Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno).

„Je potřeba vnímat, že problém nejsou ubytovny, ale byty. Tam obec nemá žádnou šanci zasáhnut,“ upozorňuje i starosta Štětí Tomáš Ryšánek.

Oba se tak shodují, že právě samotná bytová jednotka využívaná v rámci obchodu s chudobou představuje pro další obyvatele daleko palčivější problém než ubytovny.