Nouzový stav nepotřebujete, píší právníci Babišově vládě. A radí, co teď dělat

„Zapojení dobrovolníků či smluvní řešení představují nepoměrně šetrnější varianty z hlediska ochrany před neproporcionálními zásahy do základních práv a svobod,“ stojí v analýze, kterou mají k dispozici i členové vlády.

Prodloužit, nebo neprodloužit nouzový stav do 25. května? Poslanci o tom ve Sněmovně budou na žádost vlády hlasovat už v úterý odpoledne. Zatím nenašli společnou řeč, premiér Babiš dokonce v neděli řekl, že pro prodloužení stavu nouze zatím není ve Sněmovně potřebná většina hlasů.

Zatímco opozice už si není jistá, jestli je další prodloužení stavu nouze nutné, vicepremiér Hamáček si za ním jednoznačně stojí. Spojuje s ním totiž klíčové operace vlády v boji s koronavirem.

Do debaty se proto ještě před začátkem schůze Sněmovny přidala skupina ústavních právníků, kteří v rámci iniciativy Rekonstrukce státu vyhodnotili nutnost nouzového stavu.

Jejich verdikt? Vláda může pro chod současných opatření využít i jemnější nástroje mimo stav nouze, který - podle jejich názoru - nelze prodlužovat ještě dlouhé měsíce.

Do přípravy společného doporučení se zapojili nejenom právníci Rekonstrukce státu, ale i experti na ústavní právo - Maxim Tomoszek z Právnické fakulty v Olomouci a Jan Wintr a Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Podle jejich analýzy není k efektivnímu boji Česka s koronavirem nouzový stav nutný: většinu opatření proti šíření viru lze stejně dobře realizovat i podle současných zákonů. Včetně nejčastějších argumentů vlády o nákupu ochranných pomůcek nebo kontrole vstupu cizinců do země.

„Naše závěry jednoznačně ukazují, že nouzový stav není jediným řešením pro účinnou politiku vlády v následujících měsících. Pokud by vláda nakonec prodloužení přesto požadovala, nemělo by jít o dobu výrazně delší než dva týdny,“ řekl analytik Rekonstrukce státu Jakub Černý. Společně s ním na analýze pracovali i jeho kolegové Pavel Franc, Lukáš Kraus a Josef Karlický.

Do jejich analýzy vstoupilo ve čtvrtek ještě rozhodnutí Městského soudu v Praze. Ten totiž rozhodl, že některá vládou zavedená opatření v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví nejsou zákonná, a měl k nim sloužit právě krizový zákon v rámci nouzového stavu.

„Vláda by měla především jasně stanovit a odůvodnit, jaká opatření musí trvat po 30. 4. a následně vyhodnotit, zda budou mít dostatečný právní rámec i v případě ukončení nouzového stavu. Pokud některá opatření zákonný podklad mít nebudou a je nutné na nich trvat, nelze to řešit ohýbáním “běžných zákonů“, ale je nutné potřebné legislativní zmocnění zajistit,” uvádí k tomu vedoucí týmu Rekonstrukce státu Josef Karlický.

Hamáček: Nouzový stav je nezbytný

„Vydám na Ministerstvu vnitra pokyny k přípravě ukončení centrální distribuce ochranných pomůcek k 30. dubnu,“ vyhrožoval vicepremiér Jan Hamáček začátkem minulého týdne, když se dozvěděl, že ministři ANO nechtějí znovu prodlužovat nouzový stav, a vzápětí zveřejnil dopis premiérovi, v němž důvody prodloužení nouze zdůvodňoval.

I ministryně financí Alena Schillerová měla za to, že ochranné pomůcky lze nakupovat i bez nouzového stavu. „My dneska máme i speciální ustanovení v zákoně o veřejných zakázkách, kterým se můžeme řídit,“ řekla v České televizi.

Bez nouzového stavu podle Hamáčka nemohou hejtmani a starostové uskutečňovat krizová opatření ústředních orgánů. Nebylo by také možné nařídit pracovní povinnost třeba pro pracovníky sociálních zařízení. „Připomínám, že právě využitím institutu pracovní povinnosti se podařilo řešit kritickou situaci s nedostatkem personálu v nemocnicích, zařízeních služeb sociální péče a podobně,“ napsal Hamáček 20. dubna v dopise adresovaném Babišovi.

Vláda se na prodloužení stavu nouze nakonec shodla.

Ale jak je to s nákupem zdravotnických prostředků nebo povoláním do práce, kterými ministr vnitra argumentuje?

Pokud by i po ukončení krizového stavu nastala situace, v níž nelze dodržet ani zkrácené lhůty pro některý z druhů zadávacího řízení, lze za takových krajně naléhavých okolností postupovat dle zákona o zadávání veřejných zakázek,“ vysvětluje analýza právníků.

V zákoně lze využít zadávání podle jednacího řízení bez uveřejnění, které je svojí povahou podobné výjimce. Postup je pak obdobný jako při běžném soukromém smluvním procesu.

„Vláda v předmětném krizovém opatření ukládá pracovní povinnost studentům k zajištění poskytování péče. Bezodkladně po uložení pracovní povinnosti by se měla snažit o zajištění téhož výsledku smluvně/dobrovolníky a až je v dostatečném rozsahu takto zajištěno, co je potřebné, zrušit pracovní povinnost,“ doporučují právníci vládě.

„Zapojení dobrovolníků či smluvní řešení představují nepoměrně šetrnější varianty z hlediska ochrany před neproporcionálními zásahy do základních práv a svobod,“ stojí v analýze.

Dostatečný zákonný podklad má i zákon o ozbrojených silách, který by armádě umožňoval dál se připojovat k záchranným pracím.

Pokud vláda chce fungovat v nouzovém režimu delší dobu, právníci navrhují přípravu návrhu vlastního krizového zákona, který by byl ve vztahu ke stávajícímu krizovému zákonu speciální normou.

Ten by například formou komplexního zákona obsahoval všechny instrumenty potřebné pro zmírnění dopadů epidemie. Zákonná zmocnění vydávat krizová opatření by v něm podle nich měla být konkrétnější a lépe navázaná na potřeby zvládnutí situace.

„Měly by být proto dány jasné mantinely toho, jaké nástroje může vláda pro tento účel použít,“ definují v doporučení vládě s tím, že i tento zvláštní krizový zákon by byl navázán na ústavní zákon o bezpečnosti České republiky a úloha Poslanecké sněmovny by v něm zůstala zachovaná.

Stanovit by měl i konkrétní výčet práv, která lze omezit, a povinnost uvést jeho odůvodnění. Tím by byla vláda ve svých možnostech omezena jen na nutné minimum, shodují se právníci.

Další variantou může být podle právníků novela krizového zákona, která by v přechodných ustanoveních úzce vymezila krizová opatření vlády.

Těmi by se pro účel boje s koronavirem vymezil užší rozsah práv, která lze za nouzového stavu omezit, a také užší výčet možných krizových opatření. Novela by měla účinnost omezenou časem a také by obsahovala povinnost zdůvodnit každé využité opatření nebo omezení práv.

„V případě, že vláda dospěje k názoru, že mimo rámec nouzového stavu nemůže použít některá vhodná protiepidemická opatření (jde o legislativní mezeru), měla by Poslanecké sněmovně navrhnout přiměřené dílčí změny příslušných zákonů,“ navrhuje analýza třetí možnost, jak s koronavirem bojovat.

Jde třeba o dílčí změny zákona o zadávání veřejných zakázek, školského zákona nebo zákona o ochraně veřejného zdraví.

„Jsou opatření, která se bez nouzového stavu neobejdou,“ stojí v analýze. „Avšak pro další období boje s koronavirovou epidemií je vhodné, aby vláda zvážila míru jejich potřebnosti a přistoupila k jemnějším nástrojům z hlediska možných zásahů do základních práv a svobod.“

Za takové opatření přijaté krizovým zákonem považují právníci třeba uzavření obchodů, zákaz volného pohybu osob nebo omezení činnosti orgánů veřejné moci.

„Zejména by měla zvážit rozvolňování dosavadních opatření, použití alternativních postupů, případně dílčí legislativní změny, pokud existují významné mezery v zákonech,“ uzavírají právníci.

Poslanci budou o prodloužení nouzového stavu až do 25. května jednat v úterý.