Článek
Stav nouze bývá vyhlašován především v souvislosti s povodněmi či sněhovými přívaly. Pokud ho předseda vlády vyhlásí, budou mít lesníci více možností, kterak zasáhnout. Nouzový stav totiž umožňuje různé legislativní výjimky, které těžbu kůrovcem napadeného dřeva zefektivní.
„V některých regionech je potřeba ve velmi krátkých termínech vytěžit co nejvíce dříví a dostat ho z lesa pryč co nejrychleji. S tím souvisí zvýšený provoz techniky, ale i odlesňování plochy, které znamená možnou degradaci půdy a vliv na podzemní vodu. Je potřeba vnímat, že se děje něco mimořádného a je potřeba přijmout mimořádná opatření,“ říká pověřený ředitel státního podniku Tomáš Pospíšil.
Vliv na šíření lýkožrouta má zejména sucho, které stromy oslabuje natolik, že ztrácejí přirozenou schopnost se broukovi ubránit. „Pokud strom napadne kůrovec, ten se nyní neubrání, je proto potřeba ho co nejrychleji najít a vytěžit,“ dodává Pospíšil.
Kalamita bude mít i ekonomický vliv na trh se dřevem, neboť stejná situace trápí i další státy ve střední Evropě, vytěženého dřeva je proto na trhu příliš. Čeští lesníci proto hledají nové možnosti, kde dřevo uskladnit a uplatnit ho, například i v energetice. Kůrovcové dřevo však není bráno jen jako odpadní. „Pokud se podaří vytěžit včas, brouk napadne jen část pod kůrou a dřevo je tak možno zpracovat i na kulatinu,“ vysvětluje stávající šéf Lesů.
Nenápadný brouk škodí nejvíce v lesích na severu Moravy. Nejhorší situace je podle Lesů ČR v lesních správách Bruntál, Frýdek-Místek, Jablůnkov, Jeseník, Albrechtice a Šternberk. Sucho začíná dělat problémy už i na Vysočině, kde začíná decimovat lesní porosty borovice. Nejlépe na tom jsou zatím lesy v horských oblastech, kde mají ještě stále dostatek vláhy. Lesníci však upozorňují, že na konci léta může být situace úplně jiná.
