Článek
V noci z pondělí na úterý francouzský Senát schválil zákon upravující způsob, jakým se bude rekonstruovat katedrála Notre-Dame v Paříži. Ta při rozsáhlých požárech 15. dubna přišla o střechu a věž. Opravy by nyní měla zajistit veřejná instituce pod francouzským ministerstvem kultury. Navzdory návrhům o moderní podobě shořelých částí budovy zůstane katedrála věrná původní konstrukci. Senátoři ale dál kritizují ambici prezidenta Macrona opravit budovu do 5 let, informoval deník Le Monde.
Ke schválení kontroverzního zákona došlo až poté, co francouzský senátní výbor novelizoval původní návrh. Ten byl podle opozice „navržený ve spěchu”. Senátoři proto například vypustili článek, kvůli kterému by se vláda mohla „v případě nutnosti” odchýlit od některých pravidel přestavby.
Macronův slib měl vytvořit politický tlak
Poté, co prezident Emmanuel Macron prohlásil, že chce katedrálu opravit do pěti let, vystoupilo několik politiků s názorem, že jde o politický tlak a že nelze při opravě historické památky ignorovat ochranu proti škodám a zabezpečení místa. V původním návrhu vláda totiž chtěla mít možnost výjimky ve vztahu k územnímu plánování, životnímu prostředí, ochraně dědictví a veřejnému pořádku. To vše s cílem urychlit stavbu. Téměř všichni členové senátního výboru byli proti, napsal deník Le Monde.
„Obnovíme katedrálu Notre-Dame v Paříži. Prezident sice stanovil ambiciózní cíl, ale nebudeme si plést rychlost se spěchem,” řekl směrem ke kritikům francouzský ministr kultury Franck Riester. Rychlost opravy ale přitom může narazit na složitosti vyplývající ze skutečnosti, že různé části katedrály se stavěly v různých vrstvách a historických etapách. „Bavíme se o zákonu o přestavbě katedrály Notre-Dame v Paříži a ne o Notre-Dame v Elysejském paláci,” napadl Macronův postoj senátor David Assouline.
Studie a opravné práce by nyní podle senátorů měla zajistit instituce veřejné správy, na kterou bude dohlížet právě ministerstvo kultury. Veřejná instituce pak bude spravovat peníze z veřejných zdrojů. Ty začaly přicházet krátce poté, co k ničivému požáru došlo. Vedlo to mimo jiné ke kritice společností, které brzy po požáru poskytly téměř miliardu eur na opravu. Podle politické levice ve Francii tak využily příležitosti ke zlepšení svého obrazu. Stejného názoru byly i odbory, „žluté vesty” a charitativní sdružení.
Na záchranu Notre-Dame vedle movitých podnikatelů, jakým je například Bernard Arnault nebo François Pinault, přispělo přes 200 tisíc Francouzů. Schválený zákon zavedl snížení daně na dary od fyzických osob. Dotkne se všech příspěvků od 15. dubna do 31. prosince.
Nová podoba neprošla
Co se týče nové podoby katedrály, Senát nakonec rozhodl pro identický vzhled stavby před požárem. Odmítl tak názor vlády, která během dubnových diskusí o tom, zda bude nový Notre-Dame stejný jako předtím, nebo se zničené části postaví v moderním architektonickém duchu, dávala přednost „vynalézavé rekonstrukci”. Jak napsal deník Le Figaro, Macron se v tomto směru odvolával na původního stavitele Violleta-le-Duca, který byl „smělý a odvážný”. Jediným odklonem od původní stavby může být tedy použití jiných materiálů – i to ale musí být odůvodněné.
Diskuse o nové tváři katedrály probíhaly zejména v dubnu, kdy podle průzkumu YouGov v The Huffington Post z 30. dubna bylo 54 % respondentů pro původní vzhled a 25 % stálo o „architektonické gesto”. Na otázku, proč tolik Francouzů inklinuje k původní podobě, odpověděl stanici France TV Info historik se zaměřením na dědictví Dominique Poulot, že „touha po zachování původní katedrály začala už v období romantismu”, kdy spisovatel Victor Hugo napsal své dílo Chrám Matky Boží v Paříži. „Již v 18. století se tu provedly vykopávky a tehdy se zrodila myšlenka, že se jedná o nejstarší část Paříže. S úspěchem Hugova románu tak vznikla na tuto památku vazba, která zůstává.”
