Notičky: Zůstanou po Superlize fotbalové čtvrtiny a youtubeři v kabinách?

Tentokrát se nelze věnovat ničemu jinému nežli projektu evropské fotbalové Superligy. Její život se počítal na dny, nebo spíš na hodiny, které ale byly proklatě divoké.

Ten příběh jistě znáte: V noci z neděle na pondělí oznámilo 12 evropských velkoklubů, že zakládají vlastní takřka uzavřenou soutěž, na níž pohádkově zbohatnou. K jejich překvapení nový projekt fanoušky absolutně neoslovil, na vlně jejich nesouhlasu si zasurfovali i politici. A ve středu ráno bylo po Superlize.

Nejprve ji opustila anglická šestice Manchester City, Manchester United, Chelsea, Liverpool, Arsenal a Tottenham. Z expresu vyskočily také oba milánské kluby s Juventusem a Atlético Madrid. A ve chvíli, kdy tenhle text píšu, už se jen čeká, až o vystoupení Barcelony z projektu rozhodnou její fanoušci. Posledním neochvějným bojovníkem za Superligu tak zůstává její prezident Florentino Pérez, šéf Realu Madrid, který mluví o tom, že projekt je toliko pozastaven.

O Superlize, byť měla takhle jepičí život, už byly napsány miliony textů, takže snad není potřeba znovu opakovat, že tendence velkých klubů vydupávat si průběžně na UEFA stále výhodnější podmínky tu byla patrná už 30 let. A teď zašla až za hranu, už se zdálo, že odtržením Superligy je hrozba naplněna.

Proč to nevyšlo? Odpovědí, o nichž můžeme uvažovat a spekulovat, je mnoho a všechny mohou mít svou platnost. Odpor UEFA se dal očekávat. Odpor Premier League či La Ligy, jejichž vedení bylo odhodláno držet basu s UEFA a pokračovat dál bez odpadlíků, už byl pro zainteresované jistě překvapivější.

Ano, Premier League by bez silné šestky byla představitelná jen obtížně, ale stejně tak by i odpadlíkům nenahraditelně scházela jejich národní soutěž, příjem z jejích televizních práv a také ze vstupného z 19 domácích zápasů v době pocovidové. Ne, něco takového by jim ani jejich účast v Superlize finančně nezaplácla. Tratili by všichni, nicméně v danou chvíli šli proti sobě ostře do boje. Jako by pomyslné obří náklaďáky vyrazily na plný plyn přímo proti sobě. Čekalo se, kdo uhne. A uhnuli účastníci Superligy.

Místo nadšených ovací totiž z 90 procent sklidili ve veřejném prostoru jen odsudek a zostuzení. Proti byli fanoušci, fotbalové hvězdy, trenéři. Dokonce i z klubů, jež se Superligy chtěly účastnit.

Patrně v touze po totálním utajení majitelé klubů ve svém spiknutí brutálně podcenili PR prezentaci. Jejich akce vyzněla jak spiklenecký noční přepad. Mediální kampaň? Prakticky nulová. Jen strohé oznámení a Pérezův místy až bizarní rozhovor pro jakési regionální médium.

Do svého vysněného nového světa superligisté fanoušky nenalákali. Naopak jim ho zhnusili výroky o tom jediném, co je zajímalo. Tedy o finančních ziscích. Masivní vlny nesouhlasu si nemohli nevšimnout také politici. Superligu odsoudil francouzský prezident i britský premiér. A nejspíš nezůstalo jen u slov. Nedivil bych se, kdyby uplatnili svůj vliv u majitelů televizních stanic, bankovních domů nebo velkých značek, které hypoteticky mohly se Superligou spolupracovat. A najednou bylo po Superlize.

Spekuluje se o tom, že klubům jejich revolta, akcelerovaná ztrátami z vynuceně prázdných hledišť, přinese vylepšení finančních podmínek ze strany UEFA. Údajně zejména těm anglickým. Uvidíme.

Nicméně Superliga nabídla i řadu futurologických nápadů a spojitostí, nad kterými bude nutno se zamyslet, i když se to třeba nám konzervativnějším moc líbit nebude. Pérez a spol. upozorňovali na to, že mladé lidi pohlcuje esport, zatímco klasické fotbalové zápasy už jim mohou připadat dlouhé a nudné.

Kdyby se Superliga odtrhla, možná by začala čarovat i s fotbalovými pravidly a aranžmá zápasů. Mohla zápasy zkrátit, nebo je rozdělit na čtvrtiny, aby do přestávek dostala víc reklamy. Mohla nabízet mladší styl a pohled na věc. Třeba by youtubeři à la Kovy mohli s kamerou do kabin, v průběhu zápasu mluvit s rozhodčími nebo trenéry. Zatímco na klasická studia s lidmi, kteří tam sedí už z minulého století, by dosedl prach.

Pád Superligy tenhle „refresh“ přibrzdí a oddálí, ale na inovativní prvky začne časem nejspíš přistupovat i UEFA. Ta už nyní spolupracuje a jedná s platformami jako Facebook nebo Amazon. Svět se mění a fotbal se bude měnit s ním. Ale ne tak rychle, jak to chtěla Superliga.

Mám rád historické seriály z renesanční Itálie. Třeba takoví Borgiové. Nebo příběhy florentské rodiny Medici. Jsou plné krásy, ale i úkladů, zrady a přetvářky. V Itálii se tyto tradice zjevně drží, protože to, co v uplynulých dnech předvedl člen rodiny Agnelliových, jež po léta vlastní koncern Fiat a také další automobilové značky jako Ferrari, Alfa Romeo, Lancia či Chrysler, to opravdu bere dech.

Andrea Agnelli (na fotce vlevo) je prezidentem Juventusu Turín. A ještě minulý týden byl i prezidentem ECA (European Club Association), díky tomu zasedal v exekutivě UEFA. Z této pozice byl garantem další spolupráce mezi kluby a UEFA, jakož i přípravy nového herního formátu Ligy mistrů.

V noci na pondělí ale jako kdyby přecvaknul vypínačem. Funkce v ECA a UEFA opustil a stal se viceprezidentem Superligy, projektu, který totálně popíral práci, kterou se až do té doby veřejně prezentoval. Následně superligová bublina splaskla a Agnellimu zbyl jen z ostudy kabát. „Nikdy jsem nepotkal člověka, který by tak často lhal,“ zostudil ho osobně Aleksander Čeferin, prezident UEFA.

Předzvěst hrozící katastrofy. V pondělním glosáři jsem nastínil možné dopady vzniku Superligy na české kluby.

Odporná chamtivost. Reakce ostrovních fanoušků na Superligu rozebral do šroubku podcast Angličan.

Lízátka navždy. A o nové podobě královéhradeckého fotbalového stadionu si s architektem Vymetálkem, autorem vítězného návrhu, povídal Jaromír Bosák.

Karlův most už toho zažil hodně, ale formule 1 se po něm asi ještě neproháněla. Tedy až do středy, kdy tudy v rámci natáčení reklamního spotu frčel monopost stáje Red Bull, který podle všeho pilotoval David Coulthard, legenda F1 na odpočinku.

Riziko nákazy je nízké. Ve spojitosti s fotbalovými tréninky to alespoň tvrdí průzkum FAČR. Kvůli covidovým opatřením ale stále platí restrikce. (idnes)

Akcie jak na horské dráze. Po vyhlášení Superligy ceny akcií jejích účastníků vzrostly, po odstoupení od projektu následoval jejich strmý pád. (Forbes)

Mourinhova hvězda hasne. Proč se José Mourinhovi, někdejší trenérské superstar, nevydařilo angažmá v Tottenhamu? Je už jeho slavná éra minulostí? (BBC)

Díky za váš zájem a podporu. A hlásím, že za týden si ode mě pro jednou výjimečně odpočinete. Zkusím totiž na alespoň krátké dovolené nabrat sílu na květen. Bude zapotřebí, před Eurem toho pro vás v redakci Seznam Zpráv chystáme hodně, to budete koukat!

Luděk Mádl