Notičky: Reportáž zpoza vikslajvantu a konec stáda otupělých ovcí

Ve čtvrtek se konala volební valná hromada Fotbalové asociace ČR. Její dění jsem se snažil zachytit v online reportáži. A v pátek už jste si na webu Seznam Zpráv mohli přečíst i analýzu výsledků valné hromady. I na Notičky ale ještě pár postřehů zbylo. O fotbalové politice se snažím psát už zhruba čtvrt století, takže spoustu valných hromad ČMFS, posléze FAČR už jsem viděl. Jak ty selankovité, tak ty, na kterých se takříkajíc lámal chleba.

K delegátům měli novináři nejlepší přístup kdysi v éře předsedů Chvalovského či Obsta v Paláci kultury nebo později v Národním domě na pražském Smíchově. Co se tam jen Jiří Kubíček, přezdívaný „moravský Richelieu“, mezi jednacím sálem a novinářským balkonem naběhal, aby žurnalisty „naočkoval“, co si o průběhu jednání mají myslet… Kdokoli se tam chtěl s kýmkoli sejít, neměl s tím problém. A z novinářského balkonu bylo skvěle vidět, kdo se s kým dohaduje a hlavně jak kdo hlasuje. Samozřejmě ve volbách, které nebyly tajné.

V nedávných peltovských letech probíhaly valné hromady častokrát ve vysočanském hotelu Clarion, kde už novináři bývali vykázáni do odděleného tiskového centra. A tam se mohli dívat na stream, který občas, obvykle když se v sále dělo něco kontroverznějšího, míval „technickou poruchu“. Na delegáty si pak mohli počkat u jezdících schodů, to když fotbaloví volitelé mířili na oběd nebo domů.

Signálem, že v pokladně FAČR není zrovna moc peněz, bývalo vždy umístění valné hromady do ošuntělého sportovního centra v Nymburce. Načež zde pokaždé byla nastavená přísná separace hlídaná ochrankou. Jakož i letos.

V basketbalové hale seděli delegáti, v jiném prostoru pak novináři. A nejvíce se sobě přiblížili, když šli žurnalisté na WC. Cesta k němu byla totiž od chodby, po níž proudili delegáti, oddělená toliko jakýmsi vikslajvantem (děkuji slovníku za synonymum = voskované plátno). Kdo by po tom toužil, mohl se potkat venku, ale vchody pro média a delegáty byly relativně vzdálené. V dnešní době se ovšem informace a postřehy mohou šířit i pomocí elektronické komunikace, takže veškeré postberbrovské zátarasy stejně pozbývají valného smyslu.

Jediné podstatné, oč separovaní novináři přišli a museli si o tom nechat jen vyprávět, byly prý mimořádně protáhlé obličeje a zsinalé tváře Miroslava Pelty a spol., tedy strůjců kandidatury Karla Poborského, když už po I. kole volby viděli, že hlasů mají málo, mnohem, mnohem méně, než si malovali. A že do II. kola už to během pár minut opravdu nedoženou.

Historie valných hromad přinesla několik pamětihodných vystoupení, která obvykle působila výrazně solitérním dojmem. Jako třeba když před lety, ještě před horníkovskou aférou, promluvil Luděk Klusáček, tehdy coby funkcionář Bohemians, otevřeně o tom, že se jeho klubu nelíbí korupce v nejvyšší soutěži.

V posledních, berbrovských, letech vystoupil s občasným kritičtějším příspěvkem sem tam někdo z Moravy. Ale celkovou šedou atmosféru vždy diktovala strojová mašinérie Berbrových cínových vojáčků, kteří v české komoře hlasovali, ani snad nevěděli o čem. S pohledem upřeným na Náčelníka kopírovali, kdy má delegačenku nad hlavou a kdy ne.

Tak tohle se letos velmi, velmi změnilo. V sále se nově objevila úplně jiná, nová a docela početná skupina lidí, kteří nepřijeli jenom proto, aby pak mohli doma vyprávět, jak dostali od Romana řízek. Zástupci F-evoluce v diskusi ostře reagovali zejména na zprávu o hospodaření FAČR, kterou přednášel finanční ředitel Libor Kabelka. A vznášeli na něj dotazy, které Kabelka nebyl schopen hodnověrně zodpovědět. Podobně na tom byl dosavadní předseda FAČR Martin Malík, když přišla řeč na aféry Dezinfekce nebo Alea.

Soubor delegátů valné hromady najednou netvořilo stádo připomínající s prominutím otupělé ovce doplněné těmi, co se dosud do veřejných diskusí raději příliš nepouštěli. A říkali si, že to stejně k ničemu nepovede a jen jim to uškodí.

Takže už jen tahle změna, že fotbal začal být schopen se o důležitých věcech otevřeně bavit, i když zatím tedy spíš jen ze strany tazatelů, byla oproti minulosti naprosto zásadní. Věřme, že éra fotbalové asociace, která fungovala jako totalitní zóna, už snad definitivně skončila.

Přiznám se, přihřeju si teď trochu osobní polívčičku. Když jsem se v časech berbrovských snažil občas sepsat nějaký text o Náčelníkovi a jeho bratrstvu kočičí pracky, glosovali to na Facebooku zhusta dva pánové, kteří s kritikou českého místopředsedy zásadně nesouhlasili. A byli obvykle dost nepříjemní. Prvním z nich byl Tomáš Grímm, který už je nějaký ten pátek obviněn, že z Plzeňského KFS ještě s parťáky Berbrem a Káníkem vytáhli 850 000 korun. Druhým pak jakýsi pan Novotný.

Nechtěl bych se plést, ale myslím, že to byl stejný Jan Novotný, který ve čtvrtek na VH FAČR řídil volební komisi. A jen málokdy se mu stalo, že mu při oznamování volebního výsledku nějaký součet vycházel. To, co předváděl, bylo skutečně neštěstí, hojně kritizované ze sálu. Nehledě na to, že komise pracovala neskutečně pomalu a kvůli ní se valná hromada šíleně protáhla.

Toho, kdo valnou hromadu sledoval, bude možná zajímat, že tenhle „zázračný počtář“ šéfuje okresnímu fotbalovému svazu v Litoměřicích, angažuje se ve futsalu a na webu FAČR ho najdete uvedeného jako pracovníka IT oddělení asociace.

Jak číst výsledky valné hromady. Analýza východisek, průběhu i možných důsledků fotbalové volby.

Čísla, výroky, postřehy. Valná hromada v podrobné online reportáži.

Poměr sil jsme trefili. Pondělní glosář přinesl nástin možného rozložení hlasů. Nemýlil se.

Rozhovor s budoucím předsedou. Karel Poborský si na rozhovor pro Seznam Zprávy před volbami čas nenašel, jeho (nakonec vítězný) protikandidát Petr Fousek ano.

Valná hromada objektivem Michala Šuly. Kromě fotografa FAČR jiní fotoreportéři do sálu nesměli, ale při příjezdu delegátů se kolega Šula vyřádil.

Vše pro fanoušky o cestě na Euro. A ještě alespoň jeden příspěvek mimo valnou hromadu FAČR. Karel Tvaroh sepsal všechno, co potřebuje vědět ten, kdo by chtěl jet fandit českému týmu na Euro. I když po přečtení si to kvůli karanténě možná rozmyslí…

Tomáš Souček už se dočkal lecjaké pocty, ale tohle je prostě bomba! Českého záložníka West Hamu vybrali do finální nominace hledající nejlepšího hráče Premier League. Stačí se podívat na ta jména kolem něj. A snad není potřeba dodávat už ani o slovo víc. Snad jen: Gratuluju!

Luděk Mádl.