Notičky: Proč v Pardubicích žasnou nad účetnictvím Berbrova oblíbence

Jakkoli je bezpochyby správné žít současností a budoucností, ani minulosti se jen tak nezbavíme. A to ani při našich pravidelných procházkách sportovním zákulisím.

Na den, kdy se Roman Berbr a jeho kumpáni ocitnou před soudem, si ještě nějaký čas počkáme. Policie ostatně odposlechy někdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR stále vyhodnocuje. A vůbec nelze vyloučit, že se seznam obviněných ještě rozroste a trestní stíhání se rozšíří i na další temné kapitoly z nedávných dějin našeho fotbalu, nejen na tu vyšehradskou.

Než se tedy například dozvíme, kdo loni či předloni daroval Romanu Berbrovi vůz Porsche a proč, můžeme se rozhlédnout po regionech, kde následkem Berbrova pádu zdvihla hlavu opozice a kontrolu nad fotbalem tam Berbrovi blízcí spolupracovníci ztratili.

Tak například v Pardubickém krajském fotbalovém svazu už v jarních volbách ani neobhajoval pozici Michal Blaschke, člen berbrovského výkonného výboru FAČR.

Novým předsedou byl na Pardubicku zvolen René Živný, předseda fotbalového klubu TJ Sokol Semín. V minulosti mimo jiné závodník a posléze trenér v bikrosu, účastník olympijských her. V politické rovině je pak Živný předsedou SNK Evropští demokraté.

Teď má plnou hlavu zprávy Odvolací a revizní komise při pardubickém KFS. Ta se totiž pustila do kontroly účetnictví za roky 2017-18 a 2019-20 a shledala „řadu nedostatků“. A to do takové míry, že doporučuje konzultaci s vedením FAČR a případné podání trestního oznámení na neznámého pachatele, který mohl spáchat trestné činy zpronevěry či porušení povinnosti při správě cizího majetku.

„Bavíme se o nejasnostech, jež v součtu činí zhruba půl milionu korun,“ říká Živný, který už celou věc konzultoval s Petrem Fouskem, předsedou FAČR. „Slíbil mi veškerou konzultační podporu. Zkraje října pojedu do Prahy a probereme ty papíry detailněji s místopředsedou FAČR Jiřím Šidliákem a novým šéfem právního oddělení asociace Martinem Procházkou. Uvidím, zda se při pohledu na ty dokumenty mýlíme, či ne. I na základě toho, co mi doporučí, se pak rozhodneme pro další postup,“ říká Živný. Diskutabilní položky či účetní operace specifikovat nechce. Každopádně se týkají činnosti předchozího výkonného výboru KFS. „Nebo konkrétně činnosti někdejšího předsedy,“ dodává Živný.

Bývalý předseda pardubického kraje Michal Blaschke poukázal na to, že v odvolací a revizní komisi nyní zasedají činovníci, kteří byli jejími členy i v minulosti, přičemž ale účetnictví KFS nikdy dříve nekontrolovali. „Na poslední řádné valné hromadě KFS letos zprávu ORK nikdo nepřednesl. Podle usnesení valné hromady měl být proveden audit. Předpokládám, že na příštím výkonném výboru KFS se tím určitě budou zabývat,“ říká Blaschke.

Ke zprávě ORK ze 31. srpna je pro něj obtížné se vyjádřit, protože se odkazuje na neveřejné přílohy, které Michal Blaschke nezná. „Předpokládám, že budu výkonným výborem KFS vyzván k vysvětlení, případně doplnění chybějících podkladů. Vím pouze, že některé podklady nebyly získány v soulady se zákony a na moji otázku, jakým způsobem je předseda ORK získal, jsem nedostal odpověď. Dle mého názoru se jedná o účelové kroky spojené čistě s fotbalovou politikou, kdy se někteří současní aktivní členové snaží zakrýt vlastní historickou nečinnost,“ dodává Blaschke.

Kouzelník týdne: Michal Bílek

​Fotbalový svět se leckdy prapodivně zamotá. A tak se třeba stane, že tvůrce plzeňského fotbalového zázraku Pavla Vrbu, nyní už ovšem dislokovaného na lavičce Sparty, porazí v lize pod plzeňskými praporci Michal Bílek, z historického pohledu pro změnu legenda Sparty.

Zápas to byl opravdu velkolepý a důležitý, takže i takřka po týdnu bezpochyby stojí zato si plzeňskou výhru 3:2 připomenout a vyzdvihnout, jak brilantně Viktorii její trenér na zápas připravil. Coby hráč oplýval Michal Bílek opravdu luxusní kopací technikou, myslím, že dodnes má svým svěřencům co ukazovat. A jako hráč také získal se Spartou devět titulů, desátý pak jako trenér.

Historka, kterou teď o něm odvyprávím, je tuším ze srpna 2010. Pozvali mě tehdy do Olomouce, abych studentům trenérské profi-licence pověděl něco o spolupráci s médii. Tak jsem se rozvyprávěl třeba o tom, že novinář je prostředníkem, skrze kterého trenér komunikuje s vnějším světem. A že by si měl každý kouč třeba už v průběhu druhé půle utkání sesumírovat, co poví na tiskovce nebo v pozápasovém flash interview. Protože i z takových zkratkovitých vyjádření si na něj fanoušci budou utvářet názor. O rozsáhlejších rozhovorech nemluvě.

Za následováníhodné vzory v tomto směru jsem tehdy označil Ladislava Škorpila a Františka Cipra, za odstrašující příklad Michala Bílka, známého zálibou v totálních frázích a klišé všeho druhu, bez špetky jakékoli osobitosti. Do diskuse se tehdy přihlásil Zdenko Frťala, Bílkův asistent na několika štacích, a oponoval mi, že Michal jde svou vlastní cestou. Odvětil jsem, že mu přeju hodně štěstí a jsem zvědav, kam ho ta cesta zavede. V tu chvíli jsme ještě nevěděli, alespoň já tedy nikoli, že se už v říjnu toho roku stane Michal Bílek reprezentačním koučem. A dál už to asi znáte.

Ačkoli mezi svými, tedy například v kabině v komunikaci s hráči, je to prý výborný společník, v kontaktu s médii se nadále choval jako robot deklarující studené fráze, což v kombinaci s leckdy ne úplně záživným fotbalem vytvořilo efekt, který jsem tehdy v Olomouci svým způsobem předpověděl.

Michal Bílek došel tou svou cestou k tomu, že když jeho jméno ohlašovali před zápasem Eura 2012 v Polsku, ozval se z české části publika ohlušující pískot. Cestu do srdcí příznivců si Michal Bílek opravdu nenašel, protože ji nehledal. Zato se tomu ohromně divil. A myslím, že tyhle záležitosti dodnes úplně správně nevyhodnotil a nepochopil. To ovšem nic nemění na tom, že třeba s Viktorií Plzeň může v tréninku odvádět velmi dobrou práci.

Zásahy týdne

Vrba netrefil sestavu. Právě šlágru Plzeň-Sparta (3:2) jsme se důkladně věnovali i v pondělním glosáři.

S Tvarohem nejen o Elliottovi. Autor podcastu Angličan Jiří Hošek zavítal za Atlantik, a tak ho coby moderátor zastal Karel Tvaroh, fotbalista Sparty B. S nohou v sádře a se svými hosty probral důkladně a s patřičnou empatií i aktuální zranění liverpoolského talentu Harveyho Elliotta.

Barcelona se topí, Real zůstal nad vodou. Z ekonomického i sportovního srovnání dvou španělských gigantů vychází teď jednoznačně lépe královský klub z Madridu.

MS každé dva roky? Evropské asociace jsou znepokojeny návrhem velkých změn v mezinárodním fotbale. Ptali jsme se, jak to vidí na pražském Strahově.

Tweet týdne

Prohlédněte si zajímavý přehled, jaké sponzorské logo nosí jednotliví účastníci Ligy mistrů na hrudi svých dresů. A z toho vyplývající grafickou analýzu, z jakých byznysových segmentů se podpora těchto úspěšných fotbalových klubů generuje.

Co trefili jinde

Pamatuje Zátopka. Erkki Hautamäki závodil na OH 1952 v Helsinkách v desetiboji. Coby očitý svědek zavzpomínal na českého fenoména, který tehdy v atletickém programu exceloval. (Aktuálně)

Rozhovor s Cimanouskou. Běloruské orgány ji chtěly odvléct z olympijského Tokia. Atletka požádala japonskou policii o ochranu. A pak se uchýlila do polského exilu. (Reportéři ČT)

S autorem knihy o Barce. Můj oblíbený autor Simon Kuper napsal knihu o Barceloně. A o chamtivosti Messiho otce i geniálním vnímání prostoru v mozku Johana Cruijffa zajímavě pohovořil s jedním irským webem. (42.ie)

Když vidím znovu zaplněná hlediště fotbalových stadionů, plesá mi srdce. A zároveň ho trošku svírá obava, aby se pandemie (nejen u nás) zase v nějaké významnější formě nevrátila. Tak si držme palce, ať už je to jenom minulost.

Luděk Mádl.