Notičky: Planeta Baník ve filmu a genderový průlom v olympijském hokeji

O filmu jsem v Notičkách, myslím, ještě nepsal, ale nebojte se, náš tradiční svět sportovního zákulisí neopustím, ba právě naopak.

Nejlepší u nás!!! je totiž snímek, který nás vtáhne za jindy zavřené dveře, za nimiž tepe chod života fotbalového klubu Baník Ostrava, zejména jeho ligového týmu. Ale nejen to, představí nám opravdu důkladně i tu nejspecifičtější část baníkovského vesmíru. Tu, která hoří v srdcích jeho mimořádně oddaných fanoušků, pro které je jejich klub „víc než holka“, nebo „moje rodina, když jinou nemám“, jak se ve filmu Adama Sušovského sami zpovídají.

Celý film uvozuje příběh mladého muže, který přišel o zrak, ale i tak chodí na Baník dál. Nemůže jinak. A filmová řeč snímku nám dokonce zprostředkuje i vše, co teď v hledišti prožívá.

Film zachycuje atmosféru, ve které s Baníkem Ostrava žije a dýchá celý region. A to je látka, se kterou režisér Adam Sušovský opravdu umí pracovat, což prokázal i ve svém předchozím opusu Cheza je jen jedna, kde vykreslil prolnutí hokejového klubu se životem obyvatel severočeského Litvínova.

Řeknu na rovinu, že Adam „Sušák“ Sušovský je můj bývalý kolega a kamarád. Nicméně to nic nemění na tom, že z jeho hokejového filmu mě před časem až mrazilo, jak byl po mém soudu až artově povedený. Nabídl trochu sevřenější tvar než nový film o Baníku, který je pestrou koláží, jíž by možná k udržení tempa pomohla trochu kratší stopáž než 80 minut.

Ale i tenhle snímek, který vznikl ve spolupráci projektu Bez frází a Baníku Ostrava u příležitosti oslav 100 let klubu, hodnotím jako povedený. Nabízí opravdu skvělé momenty. Představí nám třeba paní Aničku, která už léta chodí před každým výjezdem na stadion soupeře týmu zamávat a řidič autobusu na ni pokaždé zatroubí. Ukáže kuří oka na palcích baníkovských fotbalistů. Nebo kouzelné záběry na kluky honící balon v baníkovské přípravce. A nabídne i pohled Václava Brabce, což je člověk, který tuzemskou fotbalovou legendu jménem Baník Ostrava doslova zachránil před zkázou. A do dnešního dne do ní ze svého napumpoval nejméně 400 milionů korun.

Autentické záběry, na kterých pak s týmem slaví v kabině, prozradí, proč to dělá. Právě „netflixovský“ model kamery vpuštěné do útrob kabiny či taktických příprav je základní platformou, na které film staví. Mohl nabídnout příběh trápení za trenéra Kozla a zlepšení pod trenérem Smetanou, nebo třeba příběh klubu za časů covidových. Tvůrci si nakonec pro film vybrali jiné téma: představení planety Baník, v její celistvosti, propojenosti s fanoušky i necenzurované „razovitosti“ celého organismu. Takže varování: komu vadí nějaké to ostřejší slovo, ten ať na tenhle film raději nechodí. „Dcera ví, že třeba ve škole se takové věci neříkají, ale k Baníku to prostě patří,“ vysvětluje to za mě ve filmu jeden z lídrů baníkovského kotle.

Ten umí vytvořit opravdu specifickou atmosféru. Sami fanoušci v té souvislosti hovoří o transu, o náboženství. A to podtrhává i farář, který v rámci bohoslužby právě Baníku žehná. I to je Baník Ostrava, fenomén, před kterým se na severní Moravě prostě neschováte.

Co byste ve filmu hledali marně, to je nějaký průřez slavnými dějinami klubu. „Baník už svůj dokument mapující jednotlivé epochy jeho historie má. Natočila ho před časem Česká televize, provází jím Jarek Nohavica. A je to krásné dílo,“ říká Adam Sušovský, který šel jinou cestou. „My jsme z principu projekt, který se dostává do života lidí, aktuálních sportovců. Chceme sport ukazovat tak, jaký je teď, ne jaký byl kdysi.“ A Sušovský ho nabízí v celé jeho kráse i drsné syrovosti. Opravdu bez jakékoliv cenzury.

Nejlepší u nás!!! se teď promítá ve vybraných kinech v Ostravě, v prosinci bude s titulky uveden v Katovicích. „A po Novém roce budeme hledat způsob, jak ho rozšířit celostátně, přinejmenším přes nějaké VOD platformy,“ říká Sušovský. Tím myslí knihovny, ve kterých svým uživatelům nabízejí filmy třeba O2 TV, Voyo, Vodafone TV a další kanály.

A protože Adam Sušovský pracoval před nedávnem i na Seznam Zprávách, můžu vám tu z jeho rané audiovizuální tvorby nabídnout příběh loučení hokejového sudího Stanislava Barvíře, portrét „hokejového táty“ litvínovských hrdinů z Nagana nebo epizodu z cyklu Moje místa, věnovanou Tomáši Satoranskému, české hvězdě NBA.

Filip Neusser, šéf Národní sportovní agentury, přišel před nedávnem s vizí finanční podpory ženských kolektivních sportů, směřované k tomu, aby se některý z nich dostal na OH 2024 v Paříži.

Ještě než se něco takového stačilo rozběhnout, blýsknul se ovšem český hokej. A to nikoli jeho tradiční mužská část, ta se teď opravdu neblýská, zato zazářil ženský tým, který se o víkendu po úspěšné kvalifikaci probojoval poprvé v historii právě na olympijské hry. Takže na blížících se ZOH 2022 v Pekingu uvidíme české zastoupení v mužské i ženské části turnaje.

Aby někomu nebylo divné, že za úspěch, který rezonuje v genderové historii celého českého sportu, adorujeme chlapa, přiřkli jsme kouzelnický titul nikoli mužstvu, ale ženstvu, které vede. A ve kterém je zatím mediálně neznámější postavou Karolína Erbanová, která už si coby rychlobruslařka vybojovala pod pěti kruhy dokonce medaili.

Speciální zmínku si ale určitě zaslouží i trenér českých hokejistek Tomáš Pacina, chlapík, který léta žil v Severní Americe, kde působil jako dovednostní kouč poblíž hvězd typu Sidney Crosbyho. Nebo také jako partner Hayley Wickenheiserové, Kanaďanky označované za nejlepší hokejistku všech dob. Teď tedy Tomáš Pacina dosáhl průlomu s hokejovou reprezentací českých dívek. A být ještě mezi námi jeho otec, legendární novinář Václav Pacina, dlouholetý šéf sportovní rubriky Mladé fronty, byl by na něj bezpochyby velmi hrdý.

Berbrovi hrozí až osm let vězení. Přinesli jsme zjištění, že policie objevila další fiktivní faktury, na jejichž základě si Berbr a spol. neprávem přivlastnili další peníze z účtu Plzeňského krajského fotbalového svazu. Škoda už tu přesahuje dva miliony korun a případná trestní sazba pro bývalého fotbalového superšíbra se tak průběžně navyšuje.

Bez Schicka chybí reprezentaci údernost. Glosář po kvalifikační skupině, která odhalila, jak nebývalý význam může v kolektivu, tedy v české fotbalové reprezentaci, hrát mimořádná individualita.

Odhalila znásilnění a zmizela. Slavná tenistka Pcheng Šuaj před časem zveřejnila příběh svého specifického vztahu s někdejším čínským vicepremiérem. Teď se po ní slehla země. Více v textu Daniely Kučerové.

Chameleon Gerrard. Někdejší legendární hráč Liverpoolu u českých fotbalových fanoušků poztrácel hodně sympatií kvůli kauze Rangers-Slavia. Teď Stevie Gerrard opět rozproudil debaty svým odchodem do Aston Villy. Vše pozorně sledoval Karel Tvaroh.

Tentokrát bych si dovolil přihrát redakční polívčičku. Hledáme totiž název pro náš nový podcast, o kterém snad vše podstatné uvádí tweet. Líbí se vám některá z nabízených variant názvu? Nebo vás napadá lepší? Napište nám ji prosím na Twitter, případně mně na ludek.madl@sz.cz. Díky za pomoc!

Chvalovský nejen o prodeji Viktorie. V obsáhlém rozhovoru se veřejnosti připomněl František Chvalovský, bývalý šéf českého fotbalu. (isport)

Hlinka a Penguins. Odpověď na otázku, na čem se zadrhla spolupráce české trenérské legendy s týmem kolem Jaromíra Jágra, hledal ve svém textu Luboš Brabec. (První poločas)

Projekt Rakovník skomírá. Vize spojená s investorem ze Saúdské Arábie a multikulturním týmem s Brazilci a dalšími cizinci v Rakovníku úplně nešlape. (Aktuálně)

Už je to na tomhle místě trochu refrén, ale je potřeba, aby zněl dál a byl stále hlasitější: Nechte se, prosím, očkovat. Když už ne pro nic jiného, tak proto, že se od příštího týdne jako diváci na sportovní akce bez potvrzení o dokončeném očkování nebo prodělané nemoci nedostanete. Covid pořád útočí, nenechte ho vyhrát, díky.

Luděk Mádl.