Notičky: Jak si kluby porcovaly čtvrt miliardy a proč vázne případ Krmenčík

Pojďme si na chvíli odpočinout od Eura pohledem do aktuálního zákulisí tuzemské profesionální ligy.

Nový ročník začne 24. července, hrát se bude o 16 týmech, systémem 30 kol a nadstavby, ve které se utká 6 nejlepších klubů o titul a o poháry, 6 týmů ze spodku tabulky o záchranu. A ti čtyři uprostřed si proti sobě zahrají tak nějak pro srandu králíkům, aby se nenudili.

Koho případně zajímají další technikálie, jako hrací dny, počítání karet, počty střídání a podobně, najde je v mých středečních tweetech z tiskovky po zasedání grémia LFA.

Novináři tam dostávali do ruky papír s vytištěným losem, ten najdete kdekoli. Ale podařilo se mi ukořistit ještě jeden, už méně veřejný dokument. A také se spoustou čísel. Dozvíme se z něj, kolik peněz Ligová fotbalová asociace rozděluje klubům I. a II. ligy z výtěžku prodeje televizních, reklamních a marketingových práv.

Na nejvyšší soutěž, tedy Fortuna ligu, se počítá se sumou až 204 450 000 korun, na druhou nejvyšší, tedy Fortuna národní ligu, pak s úhrnnou částkou 36 900 000 korun. Dohromady to dělá skoro čtvrt miliardy, konkrétně 241 350 000 korun. Někomu to může přijít hodně, ale mnoho to není, protože srovnatelně velké země vytěží z televizních práv oproti Česku až desetinásobky, ale tohle téma si nechme zase na jindy.

Pro ty největší kluby s budgety v řádech stovek milionů korun jde po rozpočítání o celkem legrační příspěvky, zatímco pro ty menší ligové kluby, kde dají ročně dohromady tak 40 milionů na provoz, je to suma podstatná.

A teď se zaměřme na to, jak se tyhle peníze dělí. Pohleďme na nejvyšší soutěž. Tady kluby dostanou v první řadě základní příspěvek, vycházející z umístění v sezoně 2020/21. Mistr, tedy Slavia, obdrží postupně v 5 splátkách celkem 11,7 milionu korun. Druhý v pořadí Sparta 11,6 milionu. A takhle se postupně ubírá po 100 000 korunách až k 15. Teplicím (10,3) a k nováčkovi z Hradce Králové, který dostane 10,2 milionu korun.

Tímto způsobem se mezi prvoligové týmy rozdělí celkem 175 200 000 korun. Ale to není úplně všechno, teď přijdou na řadu výkonnostní bonusy, které se vyplatí na konci září 2022 podle umístění v nadcházejícím soutěžním ročníku 2021/22. A to tak, že mistr zinkasuje prémii 12 milionů korun, vicemistr 6 milionů, třetí v lize 3 miliony a čtvrtý ještě dva miliony korun.

Aby se nějak namotivoval vítěz tzv. prostřední skupiny nadstavby, dostane se mu nasazení do 3. předkola MOL Cupu 2022/23. A také milionu korun navrch.

A aby nevznikla disproporce, že tento celkově sedmý tým ligy dostane milion a pátý se šestým nic, zinkasuje pátý 1,25 milionu a šestý pak 1 milion korun. Ten, kdo z ligy sestoupí, dostane výslužkou na cestu z ligy zlatý padák ve výši 1 milionu korun.

Ve druhé lize je celé to rozdělování jednodušší: co tým, to příspěvek 2,2 milionu korun za účast. A k tomu milion pro vítěze, polovic pro druhého a ještě 200 000 korun pro třetí tým v celkovém pořadí. No a to je vše.

Nechybělo ani oblíbené téma rozhodčích. Ligová fotbalová asociace bez problémů schválila vizi výkonného výboru FAČR, aby se předsedou nové rozhodcovské komise stal Radek Příhoda. Ten si její další členy vybere sám, s jednou výjimkou. A to je pozice, kterou v komisi dle smluvních dohod drží zástupce LFA.

V té souvislosti padlo několik jmen. Obzvlášť nehorázný byl nápad Dušana Svobody instalovat do Příhodovy komise Pavla Královce, sudího, který na jaře nepískal, protože se dosud nevyjasnily okolnosti jeho telefonátu s Romanem Berbrem, ve kterém se hovořilo o finále MOL Cupu 2019/20, o návštěvě sparťanského činovníka Kruly na Strahově a o „suchým hajzlu“. Připomeňme, že Královec ve finále MOL Cupu výrazně poškodil Liberec, když nepochopitelně nevyloučil sparťana Martina Frýdka. A dodejme také, že Dušan Svoboda, který nyní Královce navrhoval, působí vedle řídící funkce v LFA také v roli místopředsedy představenstva Sparty.

Ve vedení LFA naštěstí nesedí Dušan Svoboda sám, takže neprošel ani Královec, ani další jeho nápad s Janem Jílkem. Varianta s Jiřím Moláčkem, navrhovaná plzeňským Adolfem Šádkem, byla odložena na neurčito, možná na zimu. A do komise rozhodčích tak opět usedne Tomáš Bárta, výkonný ředitel LFA, což je varianta neutrální, která nevadí nikomu. Dokonce ani mně ne.

Zápas se Skotskem na právě probíhajícím fotbalovém Euru označovali mnozí za zcela rozhodující z hlediska českých postupových šancí. A všichni víme, že ten zápas Češi poměrem 2:0 vyhráli. A že největší zásluhu na tom má útočník Patrik Schick, který vstřelil oba góly, přičemž ten druhý, prakticky z půlky hřiště, byl prostě překrásný. Skotský gólman David Marshall marně pelášil do branky, marně do ní naskakoval ve snaze míč zachytit. A nakonec se do sítě chytil sám a jeho eskapáda se stala terčem mnoha vtipů (i toho našeho).

Fanoušky v Česku ale hodně zajímají i další osudy Schickova náhradníka Michaela Krmenčíka. Z Plzně si ho v lednu 2020 koupil belgický klub FC Bruggy za 6 milionů eur, to při dnešních kurzech dělá zhruba 153 milionů korun. Jenže v Bruggách se vysoký útočník moc neprosadil, lépe se mu dařilo až na hostování v PAOK Soluň, kterému pomohl rozhodujícím gólem k výhře v Řeckém poháru. Sám Krmenčík by se teď nejraději „vrátil a získával trofeje v Česku“, jak se vyjádřil. Jenže ještě na dvě sezony je smluvně zavázán Bruggám. A ty nehodlají miliony za něj vyplacené spláchnout (úplně) do kanálu.

Což o to, zájem by o Krmenčíka byl. Ale v úplně jiných finančních dimenzích, než by si v Bruggách představovali. Zájem o hráčův přestup má Slavia, nabídla údajně více než PAOK, který by si Krmenčíka také vzal nastálo. Jenže tyhle nabídky se neblíží ani polovině toho, co Bruggy zaplatily před časem Plzni. Spíš se zatím můžeme bavit o čtvrtině.

O Krmenčíkovy služby projevila zájem i pražská Sparta, ve které si ho vyloženě žádá Pavel Vrba. Jenže letenská nabídka hostování logicky vyhovuje Bruggám ze všech nejméně. Bossové belgického klubu doufají, že se Krmenčík na Euru předvede a další zájemci s naditými peněženkami se ještě vyrojí. Přes Patrika Schicka se nejspíš Krmenčík bude do české sestavy dostávat obtížně, ale ve fotbale nikdy nevíte, jak se věci vyvinou…

Jak je důležité míti Schicka. V glosáři jsme rozebrali úvodní české vítězství na turnaji Euro a obzvlášť postavu hrdiny zápasu.

Jako Poborský nebo Panenka. Pozadu nezůstal ani podcast Angličan, vedle duelu se Skotskem se věnoval třeba i Eriksenově kolapsu či tématu poklekávání.

Girondins Bordeaux v nesnázích. Kolega ze zahraniční redakce Milan Rokos se na své cestě do Francie dostal do oblasti Bordeaux a kromě vína se tam věnoval i neradostné finanční situaci tamního slavného fotbalového klubu.

Věčnou debatu, jestli „pyro“ na fotbal patří, nebo ne, bych tu radši nerozvíjel. V zásadě mi jde o to, aby bylo na fotbale bezpečno, a pokud je tenhle požadavek naplněn, mám k „pyru“ celkem neutrální postoj. Nutno ale říct, že tahle oslava slávistického „double“ se fanouškům červenobílých vydařila opravdu impozantně.

Dopis od prezidenta Novotného. Přiznám se, že jestli je mi nějaká postava v českém hokeji dlouhodobě sympatická, tak rozhodně trenér Vladimír Vůjtek. A tady je jeho story, ve které zmínil dětství v hlubokém socialismu, hokejové podvody v 90. letech i neobyčejné zážitky z Ruska. (Bez frází)

Martina o Barboře. Hitem víkendu byly triumfy Barbory Krejčíkové ve dvouhře i čtyřhře na tenisovém Roland Garros. Co si o ní myslí legendární Martina Navrátilová? (Radiožurnál)

O rozpadu Jugoslávie, Superlize i Maradonovi. Fantastické čtení od Simona Kupera, který poobědval s chorvatským fotbalistou-intelektuálem Zvonimirem Bobanem. (Financial Times)

Užívejte léta, užívejte Eura. A za týden u Notiček zase na shledanou!

Luděk Mádl.