Článek
Norskem otřásl útok sedmatřicetiletého Dána, který vyrazil do ulic s lukem, šípy a dalšími zbraněmi a zabil pět lidí, další dva zranil. Regionální policejní šéf Ole Bredrup Saeverud na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že muž v minulosti konvertoval k islámu. Policie ho znala a vedla v patrnosti hrozbu možné radikalizace.
„Již dříve byly obavy z jeho možné radikalizace. Tyto obavy jsou z roku 2020 i z předchozí doby. Letos jsme o něm hlášení neměli,“ prohlásil Saeverud.
Přestože je podezřelý muž konvertitou, není známo, zda byl útok nábožensky motivovaný, informují místní média. Oussama Tlili, který je předsedou představenstva jediné mešity ve městě Kongsberg, kde podezřelý dlouhodobě žije, se od útoku distancoval. Obává se, že čin dánského konvertity vrhne negativní světlo na muslimskou komunitu, která v Norsku žije.
Tlili uvedl, že si není vědom toho, že by některý z členů jeho mešity odpovídal popisu pachatele. Jen velmi málokdy do naší mešity zavítá někdo se skandinávským původem, dodala hlava Islámského kulturního centra Kongsberg Tlili.
Mešita existuje v Kongsbergu téměř 14 let a má okolo 360 členů. její dveře zůstávají den po útoku zavřené. „Moje děti znají ty, které útok zasáhl, i já osobně se tím cítím zasažený. Chci se postavit za všechny, kteří mě potřebují,“ dodal Tlili.
Má však strach z toho, že čin dánského občana, který konvertoval, může přispět ke změně přístupu majoritní společnosti k poměrně početné muslimské menšině.
Ovlivní akt osamělého útočníka obraz komunity?
Protimuslimské a protiimigrační názory totiž ze země i přesto, že ušla velkou cestu směrem k multikulturalismu, ještě úplně nevymizely. Nacionalisté vystupující proti migraci dosáhli volebních zisků i letos v září, kdy se Norsko sešlo u uren.
Populistická Pokroková strana ale v nedávných volbách značně oslabila a utržila zatím nejhorší výsledek od roku 1993. Mandát navíc získalo celkem 11 zástupců minorit, jejichž kořeny sahají do Afriky, Asie a na Střední východ.
Mezi nimi i Mirian Husseinová, která pochází ze Somálska a do Norska se dostala ve svých deseti letech se statusem uprchlíka. Teď se stala první ženou se somálskými kořeny, jež bude zasedat v norském parlamentu. „To, že tady dnes jsem, znamená, že Norsko je zemí příležitostí,“ uvedla k volebnímu úspěchu Husseinová, která je první ženou, jež se v úřadě objevila v hidžábu.
Server The Christian Science Monitor uvádí, že zastoupení menšin je ukázkou toho, že se z norské společnosti stává společnost multikulturní. Norská socioložka Grete Brochmannová se domnívá, že výsledky reflektují fakt, že minority se čím dál více integrují do společnosti a že norské politické strany čím dál více potřebují jejich zástupce ve svých řadách.
Prvotní klíčový zlom v reprezentaci muslimských přistěhovalců nastal v roce 2012, kdy se Hadia Tajiková stala jako první muslimka vládní ministryní. Právě Tajiková byla kdysi vzorem Mirian Husseinové. Teď inspiruje muslimské obyvatelstvo ona sama. „Cítím se teď více součástí norské společnosti,“ řekla muslimská studentka střední školy po tom, co její favoritka uspěla ve volbách.
