Článek
Vzdálená 140 kilometrů od norského pobřeží. Plošina získává téměř všechnu energii ze síly mořské vody. Pro takto odlehlé ropné pole je to naprostá rarita – většinou jsou napájena z dieselových generátorů, píše CNN. V podmořských úložištích je zásoba až 2,7 miliardy barelů ropy, denně by vrt mohl vyprodukovat až 660 tisíc barelů ropy. Těžba by měla trvat půl století a Norsku odhadem přinese přes 100 miliard dolarů.
Norský vývozní artikl: emise
Norsko se zavázalo, že do roku 2030 bude bezemisní společností. Naštěstí pro skandinávskou zemi se toto omezení netýká exportu ropy: za emise je totiž odpovědný stát, na jehož území dojde k využití fosilních paliv. Díky tomu může být Norsko hned po Rusku druhým největším producentem ropy v Evropě s vývozní kapacitou dvou milionů barelů za den a současně globálním lídrem v boji s klimatickou změnou.
Norská státní energetická firma Equinor se při těžbě ropy na nové plošině pyšní vysokou efektivitou. K vytěžení jednoho barelu ropy tady spotřebují pětadvacetkrát méně skleníkových plynů než při normální průměrné těžbě. Těžba by dle jejich tvrzení měla být i mnohem levnější než doposud.
Kritici norského ropného průmyslu namítají, že pouze pět procent všech emisí na světě pochází z těžby a výroby ropy. Větší problém nastává při spalování fosilních paliv. Emise vytvořené přímo v Norsku se v roce 2017 vyšplhaly na ekvivalent 53 milionů tun CO2, ale norská ropa spotřebovávaná v zahraničí vyprodukovala ekvivalent 470 milionů tun CO2.
Pokud ovšem mluví norská vláda o snižování emisí, hovoří pouze o domácích, a nikoliv exportních emisích.
Energeticky čisté ropné plošiny
Celou domácí spotřebu Norska pokryjí obnovitelné zdroje, a to především energie vyrobená v hydroelektrárnách. Norové si tedy mohou dovolit prodat většinu své ropy do ciziny. Prodej ropy a zemního plynu zajišťuje téměř pětinu tamního HDP.
Norové i nadále počítají s těžbou fosilních paliv další desítky let. V roce 2018 země udělila rekordních 89 těžebních licencí, loni dostalo 26 různých společností 69 licencí.
Equinor se zavázal, že v roce 2050 budou všechny ropné plošiny bezemisní, jeho cílem je naprostá elektrifikace těžebního procesu. Samotná nová plošina Johan Sverdrup má být v provozu do roku 2070.
