Článek
Měří šest metrů, na každém konci mají kameru a senzory, uplavou až 20 kilometrů, aniž by se museli vracet kvůli dobíjení, a ve stanici půl kilometru pod mořem vydrží i půl roku bez návratu na povrch. Výhodou norských robotů Eelume od stejnojmenné společnosti je tak i to, že s opravami nemusí čekat, až se často divoké počasí nad hladinou uklidní kvůli ponoru.
Obyčejně stojí údržba i dva miliony za den
Běžná údržba podmořských ropovodů a plynovodů stojí údajně i přes 100 tisíc dolarů za den, tedy 2,1 milionu korun. A to kvůli velké technice i náročné přepravě. Roboti ve tvaru úhořů či vodních hadů jsou však levnější, bezpečnější i ekologičtější. Jsou totiž samořiditelní.
Kontrolní velín na pobřeží na dálku vždy vybere jeden z naprogramovaných úkolů. Roboti Eelume ho pak už sami vyřídí, a navíc se umí sami vybavit různým nářadím, čímž zvládnou širokou škálu operací od inspekce přes čistění i po přemisťování trubek. Navíc díky svému tvaru a pohybu odolají silným proudům.
Hadí údržbáři v moři už za rok
Norský výrobce Eelume a jeho investor, těžař Equinor, letos plánují udělat poslední testy a příští rok vypustit první hadí roboty do oceánu. Do šesti let jich chtějí až padesát. Koneckonců mají ve světě konkurenci. Ta sice není tak daleko, ale stále postupuje.
„Roboti sníží naše náklady tím, že budeme k údržbě i opravám používat levnější metodu. Místo toho, aby naši zaměstnanci pracovali v nebezpečných podmínkách na moři, budou na pobřeží v kontrolním velíně,“ dodává vedoucí inženýr Pål Atle Solheimsnes z ropné a plynárenské společnosti Equinor.
Rostoucí odvětví podmořské robotiky žene klima
Své podmořské roboty a drony vyvíjí Švédové, Italové i Američané. A přidávají se další. Celý trh s podmořskou robotikou má do roku 2025 dosáhnout hodnoty až 150,5 miliardy korun.
Důvodem je mimo jiné podle severu CNN i to, že ropný a plynárenský průmysl jsou velkými přispěvateli ke klimatické změně a podmořský výzkum navíc může poškozovat životní prostředí, a tak se mnohé firmy snaží nalézt šetrnější řešení.
