Nord Stream 2 už zastavit nejde, myslí si experti

Ještě minulý týden se německá kancléřka Angela Merkelová vyjádřila na tiskové konferenci jasně: „Náš názor je, že Nord Stream 2 by měl být dokončen. Nemyslím, že je vhodné spojovat byznysem vedený projekt s otázkou Navalného.“

O pár dní později se už ale dostavba 1200 km dlouhého plynovodu, který vede z ruského Narvského zálivu do německého Lubminu, nezdá tak jistá. Poté, co německá vláda zveřejnila výsledky laboratorních testů, podle nichž by Navalnyj otráven novičokem, roste (nejen) v Německu tlak na zastavení kontroverzního plynovodu.

Nord Stream 2 měl své odpůrce ostatně už dřív - kromě Spojených států i některé státy východní Evropy, zvláště Ukrajinu, Polsko a Baltské země. Těm se totiž trasa plynovodu vedoucí pod Baltským mořem vyhýbá, Washington v něm pak zase vidí zvýšení evropské závislosti na ruském plynu.

Proti dokončení plynovodu se vyjádřil například křesťanský demokrat Norbert Röttgen, stejný názor ale vyslovili i koaliční partneři Merkelové ze strany Zelených a také někteří sociální demokraté.

„Konec Nord Streamu 2 už nelze vyloučit,“ nechal se slyšet například Manfred Weber, vlivný šéf lidovecké frakce v Evropském parlamentu. Weber ostatně ukončení prací na plynovodu sliboval už před evropskými volbami v loňském roce.

Podle expertů na energetiku, které oslovily Seznam Zprávy, ale zastavení plynovodu, k jehož dokončení nyní zbývá posledních 160 kilometrů, není pravděpodobné. „Ty současné výroky vyjadřují, že se nám nelíbí to, co se děje v Rusku, a zmiňují možnosti, které máme. Nemyslím ale, že by mohlo dojít k zastavení plynovodu. Obě strany už zašly příliš daleko v jeho budování a oběma stranám by to neprospělo,“ myslí si Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus. „Na realizaci projektu se navíc podílí řada soukromých subjektů, která není přímo navázaná na žádnou z vlád. Nepotrestali by tím tedy jen ruskou vládu, ale i soukromé společnosti z obou zemí,“ dodává.

Soukromým firmám, které se na výstavbě plynovodu podílejí, už sankcemi vyhrožovala americká vláda. Švýcarská společnost Allseas, jež potrubí do Baltského moře pokládala, proto loni v prosinci práce přerušila. Ruská vláda ale uvedla, že dokončení projektu zajistí Gazprom.

Podobný názor na spekulace o konci plynovodu má i Michal Šnobr, známý kritik současného směřování ČEZ, který nyní zastupuje jeho minoritní akcionáře: „Z technického, matematického a energetického hlediska je vyloučeno, aby tento projekt Německo zastavilo. Zastavit by ho mohlo, v tom okamžiku by ale musel zastavit také Energiewende, tedy odstavení jaderných elektráren v letech 2021 a 2022. Odstavit jádro a zároveň nedokončit Nord Stream 2 by uvrhlo Německo do obrovských potíží,“ říká Šnobr.

Nahradit ruský plyn nelze podle Šnobra ani výstavbou přístavních terminálů na zkapalněný plyn, což už v minulých letech udělalo Polsko, Litva i některé země na jihu Evropy. „Zkapalněný plyn zvyšuje konkurenci ruskému plynu a otevření terminálů úplně změnilo trh s plynem v Evropě. Plyn z Kataru a dalších zemí sem teď nalézá snadnější cestu, pozice Ruska jako dovozce se zhoršila a je to znát i na ceně, která výrazně klesla,“ vysvětluje Šnobr. Přístavů by se podle něj muselo postavit mnohem více, aby to definitivně ukončilo závislost na Rusku.

Oba analytici se shodují, že přechod na zkapalněný plyn by znamenal vyšší ceny: „To, že bychom se ruského plynu zcela zbavili, je iluze,“ dodává Šnobr. Argumentuje přitom i tím, že dovoz břidlicového plynu ze Spojených států je jen malý a plány těžit ho ve velkém v Polsku se zkomplikovaly.

Pfeiler i Šnobr navíc poukazují na nízké emise jako konkurenční výhodu plynu oproti energii vzniklé spalováním uhlí. Plyn proto Šnobr vidí jako levný a relativně bezpečný způsob, jak do budoucna přejít na čisté, bezemisní energie.

Plynovod Nord Stream 2 financuje z poloviny ruským státem vlastněný Gazprom, zbylé peníze dodaly německé firmy Wintershell a Uniper, britsko-nizozemské konsorcium Royal Dutch Shell, francouzská Engie a rakouská OMV. Celkový rozpočet na stavbu plynovodu se pohybuje okolo deseti miliard eur.

Oprava: v původním textu vyšla mylná informace, že politik Norbert Röttgen je sociální demokrat, ve skutečnosti patří ke křesťanským demokratům (CDU).