Článek
Čeho se místní v několika polabských obcích na Litoměřicku bojí nejvíc? Povodní a také rychlodráhy. Obojí přichází nečekaně.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Teprve před rokem se dozvěděli, že úředníci s politiky mění své plány a chystanou vysokorychlostní železnici, která má spojit Prahu s Ústím nad Labem za 30 minut, chtějí přeložit asi o patnáct kilometrů na východ.
Nově by do krajského města trať nemusela vést kolem Lovosic, ale poblíž malých obcí, jako jsou Libotenice, Chodouny, Polepy, Křešice nebo Zahořany.
Aktuální trasa vysokorychlostní železnice z Prahy do Drážďan po levém břehu Labe.
V jejich územních plánech ani rezervách zatím rychlotrať není, ale to se může brzy změnit. Ve čtvrtek totiž ředitel odboru přípravy vysokorychlostní trati Správy železnic Martin Švehlík oznámil, že investor nebo Ministerstvo dopravy požádá o aktualizaci zásad územního rozvoje kraje.
Projektanti zváží, která ze tří nových variant, vedených po pravém břehu Labe, je nejlepší. Není vyloučeno, že se nakonec úředníci vrátí k původní trase.
Nové varianty mají mít několik předností. Trať by měla vést na terminál přímo do centra Ústí nad Labem a počítá s nákladní dopravou ve středohorském tunelu o délce až 19 kilometrů.
Tři nové varianty vysokorychlostní železnice (modrá, červená, zelená) vedou po pravém břehu Labe. Za obcí Zahořany se trať noří do Středohorského tunelu.
To se nelíbí místním v několika obcích. „Lidé, kteří tady stavějí nové domy u fotbalového hřiště, si naši obec vybrali kvůli tomu, že zde vlak není. K plánované dráze to teď mají sto metrů,“ líčí Marie Cimrová, starostka vesnice Chodouny a předsedkyně spolku Rozvrtaná krajina, který nesouhlasí se stavbou železnice.
„Je to pro nás likvidační. Nikoho nezajímá zemědělství a rozmanitá krajina. Akorát se mluví o tom, jak se podporuje rozvoj venkova, drobní zemědělci, život na vesnici. Touto trasou našim zemědělcům zničí obživu,“ dodala. Starostové zasažených obcí žádají návrat k původní variantě rychlodráhy.
Pěstuje se zde certifikovaný Žatecký chmel a pro zemědělce by to znamenalo poměrně velký zásah.
Kolem Chodoun vedou dvě ze tří nových zvažovaných variant. Obě pokračují severně na nedaleké Polepy a Zahořany, poblíž kterých má stát rozřazovací nádraží pro nákladní vlaky do tunelu s přibližně osmi kolejemi.
U Polep by rychlodráha podle starosty Zbyňka Hodyse narušila chmelnice. „Pěstuje se zde certifikovaný Žatecký chmel a pro zemědělce by to znamenalo poměrně velký zásah,“ popsal. Bojí se také vedení trati na náspu, což je obecně považováno za hlučnější variantu než v zářezu pod úrovní země.
Vedení trati v husté zástavbě by si vyžádalo oběti nejen na majetku zemědělců, ale i místních obyvatel. Některé se ocitnou v sevření Labe na jedné straně a vysokorychlostní železnice na straně druhé.
Interaktivní mapa železnice
Připravované tratě, včetně vysokorychlostních, znázorňuje interaktivní mapa Správy železnic.
Desítky domů v ohrožení
„Zasáhlo by to až 35 domů a musela by se také přestavět silnice II. třídy na Polepy. Trať má vést v pouzdru dva metry pod zemí, ale stávající nemovitosti nejsou na takovou stavbu dělané,“ řekl redakci starosta Křešic Michal Mančal.
Velkolepé plány vysokorychlostních železnic, které mají ambice zcela změnit dosavadní modely cestování po Evropě, dotčeným obcím na příští desetiletí významně zkomplikují územní plánování. Výstavba úseku zvaného VRT Středohorský tunel má totiž přijít na řadu až jako poslední, uvedení do provozu se předpokládá v roce 2045. Obce dlouhé roky nebudou moci plánovat rozvoj v dvousetmetrových koridorech, které by se vyznačily v územních rezervách.
Lidé nám brečí, chodí na zastupitelstvo a ptají se, kdy se jim zbourají domy.
Starosta Křešic v principu není proti výstavbě, ale zásadně nesouhlasí s tím, aby železnice zasahovala do zastavěného území obce. Kromě soukromých majetků by to ohrozilo třeba pozemek pro výstavbu humanitárního skladu kvůli povodním, který se po delší době obci podařilo získat.
Nejhůře to ale nesou někteří obyvatelé. „Lidé nám brečí, chodí na zastupitelstvo a ptají se, kdy se jim zbourají domy,“ dodal Mančal.
Vysokorychlostní železniční trať se má napojit na evropskou železniční síť (TEN-T).
Celkové investiční náklady na výstavbu vysokorychlostní železnice z Prahy do Drážďan jsou podle zveřejněné studie proveditelnosti 143 miliard korun včetně finanční rezervy.
Do systému vysokorychlostních tratí v Česku patří také další úseky, spojující Prahu s Brnem a Ostravou, Šakvicemi a Hradcem Králové. Napojení na železnici v okolních státech má zajistit rychlé spojení do Drážďan, Vratislavi, Katovic, Vídně a Bratislavy. Celkové náklady se odhadují kolem 600 až 700 miliard korun. Jen zlomek by měla financovat Evropská unie.
