Článek
Pandemie koronaviru v uplynulých týdnech postupně úplně uzavřela domovy důchodců, jejichž personál se izolací od okolního světa snaží chránit klienty, kteří jsou nejohroženější skupinou. Podobně ohrožení jsou i lidé bez domova, z nichž mnozí jsou vyššího věku a mnohdy s chronickým onemocněním či postižením.
Poskytovatelé sociálních služeb, kteří těmto lidem nabízejí přístřeší, však takovou možnost jako provozovatelé domovů důchodců nemají a i přes řadu opatření, které udělali už v počátcích pandemie, musí jen doufat, že se nákaza do některého z pobytových zařízení nedostane.
„Neumím si představit, že by v našich službách mělo dojít ke karanténě,“ říká Anna Maclová, ředitelka Diecézní charity v Hradci Králové, která pod sebou sdružuje několik oblastních a farních charit v Královéhradeckém a Pardubickém kraji a části Vysočiny, které pro lidi bez domova zřizují noclehárny, azylové domy nebo nízkoprahová centra.
Jejich služeb totiž využívá pestrá směsice lidí, kteří zůstali na ulici z různých důvodů a jejich nucené setrvání na jednom místě by bylo v případě nařízené karantény objektu náročné. Například Domov Matky Terezy v Hradci Králové má kapacitu zhruba pro stovku lidí bez domova.
„Mezi lidmi bez domova, kteří užívají služeb sociálních zařízení, je hodně seniorů, část chronicky nemocných nebo se zdravotním postižením. Nemocní a zdravotně postižení se ale vyskytují i mezi lidmi bez domova mladšími, někdy závislými na návykových látkách, s psychickými problémy, s nedostatečnými hygienickými návyky,“ popisuje Maclová. Zaměstnanci si však jsou možnosti, že mohou zůstat v karanténě, vědomi.
„Pokud by hygiena uvalila karanténu na celé zařízení, počítáme s tím, že část personálu by s klienty zůstala celých 14 dní v izolaci. Doufáme tedy, že k tomu nedojde, protože si to reálně nikdo z nás nedovede představit. Bylo by to náročné pro všechny, i pro klienty,“ říká vedoucí jednoho z azylových domů Armády spásy Jitka Modlitbová.
Jejich zařízení už zažilo karanténu jednoho klienta, který se vrátil ze sezonních prací v zahraničí a musel do dvoutýdenní izolace. „Máme pokoje s vlastním sociálním zařízením, které dotyčný 14 dní neopustí. O jídlo se starají kolegové, kteří jsou předpisově vybaveni ochrannými pomůckami. Pán, který tady karanténu přečkal, však nakonec nemocný nebyl,“ dodává.
Nízkoprahová centra a noclehárny slouží bezdomovcům především pro zajištění jejich potřeb, kromě místa k přespání i hygieny či jednoduché stravy. Přes den se v nich proto v běžné situaci příliš lidí nevyskytuje, některá zařízení, hlavně noclehárny, mívají otevírací dobu jen od večera do rána.
Řada organizací však přistoupila k jejich celodennímu provozu. „Ve většině přistupujeme k propojení nocleháren a nízkoprahových denních služeb a jejich poskytování v režimu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Tímto spojením se charakter služby změní na celodenní formu poskytování služby. Děje se tak za účelem ochrany života a zdraví uživatelů i ochrany zaměstnanců,“ uvádí Armáda spásy, která po Česku provozuje zhruba dvě desítky takovýchto zařízení.
„Situace lidí bez domova je složitější o to, že nemají domov, kapacita zařízení není nafukovací. I přestože byla přijata provizorní opatření, tak ne všem jsme schopni zajistit i ubytování,“ upozorňuje Maclová z královéhradecké diecézní charity.
Armáda spásy se snaží kapacity rovněž navyšovat. V areálu nízkoprahového denního centra v Ostravě tak navýšili denní pobytovou kapacitu o stany zapůjčené Českým červeným křížem, do nichž umístili alespoň židle pro zájemce.
„Výjimečný stav měl mnoho důsledků a mezi nimi i omezení poskytování některých sociálních služeb pro ty, kteří jsou opravdu na ulici. Také se uzavřela některá místa, kde uživatelé těchto služeb tráví čas. Důsledkem pak bylo, že lidé bez domova začali proudit do našich služeb, což nás postavilo před dilema, zda je odmítnout z kapacitních důvodů poskytnutí služby nebo se s náporem vyrovnat. Vzhledem k tomu, že tito lidé nemají kam jinam jít, bylo rozhodnuto, že zůstaneme otevření pro každého, kdo vyhledá naši pomoc,“ uvedl ředitel ostravské Armády spásy Tomáš Hruška.
Organizace, které se o bezdomovce starají, si zároveň uvědomují, že v souvislosti s krizí, kterou s sebou pandemie přináší, mohou do budoucna mít klientů víc. „Obávám se, že lidí, kteří mohou přijít v důsledku ztráty zaměstnání o bydlení v nadcházejících měsících, přibyde. Již nyní se na naše odborné poradny či další služby obracejí mnozí o radu. A hlavně ti, kteří již mají nebo v brzké dobře předpokládají problémy s úhradou hypoték, nájmů, stávajících dluhů,“ upozorňuje Anna Maclová.
Charita zároveň očekává nárůst případů spojených s domácím násilím, kvůli němuž jejich služby často vyhledávají především ženy. „Lze předpokládat, že po uvolnění nouzového stavu, který přiměl zvládnout někdy za velkého napětí i ne úplně harmonické rodinné vztahy nebo ututlat nerovné soužití, vzroste i počet případů domácího násilí,“ myslí si ředitelka.
