Článek
Ocenění dotované v přepočtu na 21,4 miliony českých korun získala trojice odborníků, kteří „vydláždili cestu pro nové a slibné strategie boje proti chudokrevnosti, rakovině a mnoha dalším nemocem," uvedla komise švédského Karolínského institutu.
BREAKING NEWS:
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 7, 2019
The 2019 #NobelPrize in Physiology or Medicine has been awarded jointly to William G. Kaelin Jr, Sir Peter J. Ratcliffe and Gregg L. Semenza “for their discoveries of how cells sense and adapt to oxygen availability.” pic.twitter.com/6m2LJclOoL
Konkrétně trojice oceněných objevila molekulární mechanismy, jimiž buňky poznávají hladinu kyslíku a dále se jí přizpůsobují. „Důležitý význam kyslíku známe už po staletí, ale jak se buňky přizpůsobují změnám v úrovni kyslíku, bylo dlouho neznámé," uvedla Švédská akademie.
Ratcliffe působí na institutu Francise Cricka ve Velké Británii, Kaelin na Harvardově univerzitě v USA a Semenza na Univerzitě Johnse Hopkinse v americkém městě Baltimore.
Loni cenu za fyziologii a lékařství dostali Američan James Allison a Japonec Tasuku Hondžó za účast na vývoji speciální imunologické léčby rakoviny.
Ve zbytku týdne bude uděleno také ocenění za fyziku, chemii, literaturu a mír. Příští pondělí pak bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.
Jak objev pomůže v praxi?
Hladina kyslíku se v různých částech těla mění následkem různých vnějších faktorů, jako je například nadmořská výška, zranění nebo například zátěž při sportu. Když se úroveň kyslíku sníží, buňky jsou nuceny rychle přizpůsobit svůj metabolismus.
Schopnost určovat hladinu kyslíku tělu umožňuje spustit produkci nových červených krvinek nebo vznik nových cév. Hraje také svou roli v imunitním systému a v nejranějších stádiích vývoje plodu.
Pochopení toho, jak buňky hladinu kyslíku určují, může přinést recept pro nové druhy léčby. Například u chudokrevnosti by se tyto poznatky daly využít při snaze přimět tělo k zvýšení výroby červených krvinek.
