Nobelova cena za mír náleží organizaci bojující za zrušení jaderných zbraní. Její šéfka varovala Trumpa i Kim Čong-una

ICAN Nobelovu cenu za mír získala za upozorňování na nebezpečí jaderných zbraní a podporu úsilí OSN o dojednání dohody zakazující jaderné zbraně, zdůvodnil dnes své rozhodnutí norský Nobelův výbor.

Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová uvedla, že kampaň ocenění dostala také za upozorňování na „katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení smluvního zákazu takových zbraní”.

Šéfku ICAN Beatrice Fihnovou podle Reissové-Andersenové udělení Nobelovy ceny potěšilo. Fihnová prohlásila, že udělení ceny ICAN vysílá vzkaz státům disponujícím jadernými zbraněmi. Fihnová se prostřednictvím agentury Reuters obrátila konkrétně na Donalda Trumpa a Kim Čong-una. „Jaderné zbraně jsou ilegální. Hrozba použitím jaderných zbraní je ilegální. Držení, vlastnění jaderných zbraní a vývoj jaderných zbraní jsou ilegální a musejí být zastaveny,” prohlásila ředitelka organizace ICAN.

Mluvčí ICAN Daniela Varanová Reuters řekla, že organizace má nesmírnou radost a že jde o velké uznání práce, kterou bojovníci za jaderné odzbrojení vykonali, zvláště pak lidé známí pod označením „hibakuša”, tedy ti, kteří přežili shození atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki. „Jejich svědectví byla zásadní pro tak úžasný úspěch,” řekla Varanová.

Udělení Nobelovy ceny za mír osobám nebo organizacím usilujícím o omezení jaderné hrozby se očekávalo. Za favority na zisk ocenění však byli pokládáni vyjednávači, kteří v roce 2015 pomohli uzavřít dohodu s Teheránem o omezení jaderného programu Íránu výměnou za zrušení hospodářských sankcí namířených proti němu, tedy šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, bývalý šéf americké diplomacie John Kerry a íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.

ICAN je světovou koalicí nevládních organizací, které usilují o naplnění úmluvy o zákazu jaderných zbraní, již letos v červenci na půdě OSN podpořilo 122 států. Mocnosti, které disponují nukleárními zbraněmi, ale také například Česká republika, však jednání bojkotovaly. Jaderné mocnosti poukazují na to, že cíle lze dosáhnout i v rámci mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Dohoda, kterou ještě čekají ratifikační procesy v jednotlivých státech, tak je chápána spíše jako symbolická součást diplomatického tlaku na celosvětové nukleární odzbrojení. Také předsedkyně Nobelova výboru dnes vyzvala jaderné mocnosti, aby zahájily vážná jednání o odstranění svého arzenálu.