Nobelova cena za fyziku letos míří k „nejtemnějším tajemstvím vesmíru“

„Letošní Nobelova cena je o těch nejtemnějších tajemstvích vesmíru,“ zaznělo krátce před oznámením jmen letošních laureátů. Cena byla letos udělena za dva různé objevy, přičemž jeden má na svědomí Penrose a druhý Genzel s Ghezovou.

Roger Penrose byl Královskou švédskou akademií oceněn za dokázání, že černé díry jsou přímým důsledkem teorie relativity Alberta Einsteina. Reinhard Genzel s Andreou Ghezovou s jejich týmy s použitím největších teleskopů na světě přišli s metodou, díky které lidstvo může vidět skrz mračna kosmického prachu až do středu Mléčné dráhy, tedy naší galaxie.

Matematik a teoretický fyzik Penrose se od 60. let 20. století zabýval právě obecnou teorií relativity a jejím důsledkům na astrofyziku a kosmologii. Oceněn byl slovy akademie za „objev, že tvorba černé díry je robustní predikcí obecné teorie relativity“. Použitím „důmyslných matematických modelů“ tak Penrose prokázal něco, v co sám Einstein ani nevěřil. Tedy existenci černých děr.

Stalo se tak deset let po Einsteinově smrti v lednu 1965, kdy Penrose černé díry do detailu popsal a prokázal tak jejich existenci. Podle Královské švédské akademie jde dosud o jeden z nejdůležitějších příspěvků k obecné teorii relativity.

Britský vědec je známý i svými knihami, ve kterých se mimo jiné zabývá otázkou, jak z hmoty povstává lidská mysl a vědomí. Svého času byl i učitelem slavného fyzika Stephena Hawkinga, který ale některé jeho teorie striktně odmítal.

Genzel s Ghezovou vedli každý skupinu astronomů, kteří od 90. let zkoumali místo uprostřed naší galaxie zvané Sagittarius A*.

Podařilo se jim posunout limity technologií a najít k nový způsob, jak se vypořádat se zkreslením vesmírných pozorování způsobených zemskou atmosférou. Díky tomu pak předložili dosud nejpřesvědčivější důkazy o „supermasivním objektu v centru naší galaxie“ a věda jim vděčí i obecně za detailnější zmapování tohoto vzdáleného místa.

Ocenění je letos dotované deseti miliony švédských korun (25,9 milionu českých korun), což je o milion švédských korun víc než dosud. Polovinu peněz dostane Penrose a druhou si rozdělí Ghezová s Genzelem.

Za loňský rok ocenění za fyziku získali Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za přispění k pochopení evoluce vesmíru.

V pondělí se laureáty Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii stali Američané Harvey J. Alter a Charles M. Rice s Britem Michaelem Houghtonem, jejichž práce přispěla k objevu viru způsobujícího hepatitidu C, kterou stockholmský Karolinský institut označil za přední problém globálního zdraví. Virus hepatitidy C může způsobit cirhózu a rakovinu jater.

Práce vědecké trojice přispěla k možnosti odhalit tento typ hepatitidy z krevních testů i k samotné léčbě, čímž podle švédské komise zachránila životy milionů lidí po celém světě.

Ve středu bude následovat vyhlášení ceny za chemii.