Článek
Policie se bude muset zabývat obrovskými, problémovými IT zakázkami, které rozjelo Ministerstvo práce za éry Michaely Marksové z ČSSD.
Podle zjištění Seznamu totiž Nejvyšší kontrolní úřad podal trestní oznámení poté, co dokončil velkou prověrku těchto tendrů. Seznam už před dvěma týdny popsal, co stojí v neveřejném protokolu z kontroly: jde o přidělování stamilionových zakázek bez otevřené soutěže, desítky milionů korun za údajně zbytečné poradenské služby nebo podezření na přihrávání peněz známým.
Kontroloři našli pochybení nejméně za 1,7 miliardy.
NKÚ oficiálně nechtěl podání trestního oznámení potvrdit. A tedy ani uvést podrobnosti, pro jaké trestné činy ho sepsal. Seznam ale tuto informaci ověřil z důvěryhodných zdrojů.
Stostránkový protokol z kontroly, která se uskutečnila na ministerstvu loni, je plný výbušných zjištění. Například: ministerstvo zaplatilo v přepočtu 163 tisíc za jednu stránku za vypracování studie, jak rozvíjet IT systémy. Za externí služby spojené s takzvanou systémovou integrací zase zaplatilo ministerstvo do loňského listopadu celkem 87 milionů.
V obou případech mohlo podle kontrolorů využít vlastní lidi - a výsledek by byl mnohem levnější. Ministerstvo dlouhodobě tvrdilo, že nedokáže kvůli nízkým tabulkovým platům přilákat IT odborníky. A to proto, že potřebuje pomoc expertů zvenčí.
NKÚ ovšem zjistil, že úřad skoro nevyužíval výjimky, podle kterých může dát nejlepším zaměstnancům i přes 100 tisíc korun měsíčně.
Půl miliardy utraceno nehospodárně
Podle kontrolorů také ministerstvo uzavřelo za Marksové bez soutěže smlouvy s některými dodavateli IT služeb. Tady je nutný návrat do minulosti: v roce 2012 musel z ministerstva pod tlakem odejít Jaromír Drábek z TOP 09, který klíčové IT systémy svěřil novým firmám. Trestní soud to později označil za zmanipulování tendrů v řádech stamilionů a poslal na čtyři roky do vězení Drábkova tehdejšího IT náměstka Vladimíra Šišku.
V roce 2014 nastoupila Marksová s úkolem, aby zakázky dala do pořádku a dokončila nová, průhledná výběrová řízení. Podle NKÚ se to však za čtyři roky nepovedlo. A proto úřad - aby strategické systémy, například ty na výplatu sociálních dávek nezkolabovaly - prodlužoval smlouvy s dosavadními dodavateli.
Jedna z prodloužených zakázek například zní na půl miliardy. Podle NKÚ je to špatně - zákon říká, že bez soutěže je možné zadávat zakázky jen v krajním případě, v nouzi. Což nebyl tento případ. „Došlo k neoprávněnému použití peněžních prostředků ze státního rozpočtu,“ stojí v protokolu.
Ministerstvo sice vybralo některé nové dodavatele, jejich systémy ještě neběží v ostrém provozu. Takže si úřad musí stále držet ty staré. Stojí ho to podle propočtů kontrolorů zbytečně milion korun denně navíc. Kdyby dokázalo spustit všechny nové systémy, důležité například pro úřady práce, mohlo by uspořit 362 milionů.
Marksová se už dříve odmítla k závěrům NKÚ vyjádřit - prý ještě nejsou finální. Její náměstek Robert Baxa, zodpovědný za IT, prý zase nemůže veřejně mluvit, protože musí dodržovat úřednickou mlčenlivost: ministryně v demisi Jaroslava Němcová z ANO ho po prosincovém nástupu odvolala. A Baxa teď kvůli tomu vede s ministerstvem spor.
Zakázka pro náměstkova bratra
Seznam už také upozornil i na platby spojené právě s Baxou. Ministerstvo si na poradenství najalo firmu Axiumdata, zaplatilo jí přibližně 2,5 milionu korun. Axiumdata je společností bez zaměstnanců, s minimálními tržbami, sídlící na virtuální adrese a patřící PR manažerce Janáčkovy filharmonie Ostrava.
Podle dokumentů pak konkrétní práci odváděl jistý Petr Baxa, bratr Roberta Baxy, náměstka řídícího celé ministerské IT.
Video: Vojtěch Blažek, Seznam Zprávy
NKÚ také upozornil na neustálé prodražování rozjetých IT zakázek. Třeba systém na výplatu dávek v nezaměstnanosti vyhrála společnost ATOS s nabídkovou cenou 88 milionů korun. Ovšem k přelomu roku ministerstvo schválilo náklady navíc v hodnotě 73 milionů korun.
Bývalá ministryně Marksová už dříve řekla, že je to naprosté nepochopení, jak zakázky fungovaly. Původně vysoutěžené ceny zakázek jsou prý jen základní. A dopředu se počítalo s tím, že se budou během čtyřletého trvání navyšovat podle požadavků ministerstva.
„Protože nikdy dopředu nevíte, jak se mění legislativa. Takže logicky to jsou vlastně dvě čísla, která jsou nepoměřitelná. To není, že byla nějaká původní cena a my jsme ji navýšili,“ vysvětlila Marksová.
NKÚ ale zjistil, že takhle nastavené smlouvy vlastně neměly žádný strop - nebylo dané, kolik se může maximálně utratit. Navíc smlouva počítala s tím, že na rozvoj systému bude potřeba 1800 takzvaných člověkodnů. Doteď jich systém spolykal už 9500.
Reportáž o zjištěných pochybeních najdete v úvodu článku.
