Nižší DPH na pivo malým hospodám moc nepomůže, většina daň neplatí

Měla to být úleva právě pro malé hospody, aby se snáze smířily s elektronickými pokladnami. Už když Andrej Babiš před čtyřmi lety jako ministr financí poprvé vyslovil nápad se snížením DPH u točeného piva z 21 na 10 procent, mluvilo se o pomoci vesnickým výčepům.

Od letošního května daň u čepovaného piva skutečně klesne. Když ale nedávno vyšlo najevo, že desetiprocentní sazba nebude platit za všech okolností, znovu se otevřelo i téma, komu vlastně nižší DPH prospěje. Hlavně na sociálních sítích se objevily pochybné hlasy, že nejmenší hospody tuto změnu vůbec nepocítí.

Seznam Zprávy nyní získaly aktuální data, která tento závěr potvrzují.

Podle údajů, které si redakce vyžádala od Finanční správy, bylo ke konci ledna mezi plátci DPH 20 tisíc podnikatelů v pohostinství a stravovacích službách (přesně daňaři evidovali 19 994 subjektů v odvětví CZ NACE – 56 Stravování a pohostinství, což je kód z tzv. klasifikace ekonomických činností používané ve statistice a u daní).

Celkem však ve stejné kategorii funguje mnohem více podniků. Podle posledních dostupných dat Českého statistického úřadu z konce roku 2017 to bylo téměř 49 tisíc aktivních podnikatelských subjektů.

Stejný závěr potvrzují i aktuální data Finanční správy o poplatnících, kteří při registraci do EET uvedli jako „převažující“ některou z těchto činností: stravování v restauracích, stravování u stánků a mobilních zařízení, catering a ostatní stravovací služby nebo pohostinství.

Aspoň jednu provozovnu s nějakou z těchto činností mělo ke konci ledna 43 822 daňových poplatníků. Konkrétně pak stravování v restauracích nahlásilo 7400 podniků, stánkové stravování udalo 1557, catering 1202 a pohostinství 35 003 daňových poplatníků.

Z toho jasně vyplývá, že většina restauračních zařízení DPH neodvádí. Tím pádem tyto podniky ani nemohou mít prospěch z nižší daně.

Ze zákona musí odvádět DPH všechny podniky, jejichž obrat za kalendářní rok přesáhne jeden milion korun. Nejmenší výčepy této hranice vůbec nemusí dosáhnout – hlavně tehdy, když nefungují denně a neprodávají ve velkém jídlo.

Ministryně Schillerová se však k údajům od daňařů a statistiků nehlásí.

„Vámi uváděná čísla nemůže Ministerstvo financí ani Finanční správa potvrdit, protože jimi nedisponuje,“ odpověděla Schillerová na dotaz Seznam Zpráv. Její úřad i Finanční správa přitom prokazatelně mají k datům přístup, což ostatně potvrdila Finanční správa tím, že údaje poskytla redakci.

Schillerová současně zapochybovala o tom, že hospody bez povinnosti platit DPH jednoznačně převažují. „Uvedený poměr považujeme za nepravděpodobný, protože hranice pro povinné plátcovství je splněna již při výtoči méně než 70 piv denně (při ceně 40 Kč za 0,5 litru piva). Drtivá většina provozoven navíc netočí pouze pivo, takže povinného plátcovství dosáhne i při mnohem nižším prodeji čepovaného piva,“ odepsala ministryně.

Cena 40 korun za pivo, kterou Schillerová uvádí, je však zkreslující. V malých vesnických hospodách se zpravidla točí spíše desetistupňové pivo, a to za mnohem nižší ceny, třeba kolem 25 korun. V některých vesnicích navíc bývá hospoda otevřená jenom několik dní v týdnu. Ve výsledku se tam vytočí mnohem méně než 70 piv za den.

„Snížení sazby DPH na čepované pivo může u hospodských, kteří jsou plátci DPH, vytvořit prostor pro snížení ceny či zvýšení jejich marže. U neplátců DPH ke změně nedojde, neboť při nákupu piva budou i nadále platit DPH ve výši 21 procent,“ přiblížil na dotaz Seznam Zpráv viceprezident Komory daňových poradců Petr Toman.

Úspora spočívá v pravidlech, jak se DPH vykazuje. Všechny hospody budou stále nakupovat pivo od dodavatelů za cenu, která zahrnuje i DPH ve výši 21 procent. Pouze plátci této daně však budou moci toto DPH z nákupu odečíst od daně, kterou sami promítnou do konečné prodejní ceny piva.

Plátci DPH státu totiž ve skutečnosti odvádějí pouze rozdíl mezi daněmi „na vstupu“ a „na výstupu“. Od května budou tyto restaurace k základu prodejní ceny připočítávat DPH pouze 10 místo dosavadních 21 procent. Po odpočtu DPH z ceny, za kterou pivo nakoupili od pivovarů, jim tak více zbyde.

Hospody, které DPH neplatí, žádnou takovou možnost nemají.

Přesto premiér Babiš a ministryně financí Alena Schillerová stále vytvářejí dojem, že nižší DPH na točené pivo pomůže nejmenším hospodám.

„Při snižování DPH na točené pivo jsme mysleli hlavně na malé hospůdky na vesnici odvádějící DPH, kde se nevaří a k pivu se nabízí jen hermelín nebo utopenec,“ napsal Babiš v neděli ve svém pravidelném textu na Facebooku.

„Jediná změna, která u piva nastane, je, že snižujeme o 11 % DPH na točené pivo, a tím podporujeme i venkovské restaurace a hospůdky,“ uvedla Schillerová v rozhovoru pro pondělní vydání deníku Aha!, jehož přepis si ministerstvo umístilo na svoji webovou stránku.

Na dotaz Seznam Zpráv přitom ministryně uznala, že hospodám, které DPH neodvádějí, snížení daně nepomůže. „Úpravy v oblasti DPH samozřejmě vždy míří na plátce daně,“ uvedla Schillerová.

Fakt, že na snížení sazby DPH vydělají jen plátci této daně, ostatně Ministerstvo financí konstatovalo už v době, kdy připravovalo změnu zákona.

„V případě přeřazení sudového piva dojde k vytvoření konkrétního pozitivního stimulu pro plátce, kteří budou nově benefitovat z možnosti uplatnění relativně vyšší sazby daně z přidané hodnoty na vstupu při pořízení sudového piva oproti nižší sazbě daně na výstupu, a tudíž si budou moci uplatňovat vyšší nadměrný odpočet či odvádět nižší daň,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě novely zákona o evidenci tržeb.