Článek
Soud v Nizozemsku zamítl žádost devětašedesátiletého občana o oficiální umazání dvaceti let věku. Emile Ratelband v listopadu zažaloval úřady za to, že odmítly upravit datum jeho narození v dokladech.
„Cítím, že trpím kvůli svému věku, protože jsem mnohem mladší, než je můj věk. Když například zažádám o hypotéku, řeknou mi, že to není možné. Když jdu na Tinder, můžu oslovit ženy od věku osmašedesát nebo devětašedesát, pokud tam takové ženy jsou,“ řekl Ratelband agentuře AP a dodal, že na seznamovací aplikaci Tinder by samozřejmě mohl o svém věku lhát, ale nechce. „Já ale nechci lhát. Chci být sám sebou, takže mě nenuťte lhát,“ uvedl Ratelband.
Soud v Arnhemu záležitost ukončil s tím, že se „pan Ratelband může zcela svobodně cítit o dvacet let mladší, než je jeho skutečný věk, a podle toho se chovat“. „Změna data narození by ale znamenala, že z registrů zmizí informace o narození, úmrtích, svatbách a registrovaném partnerství z minulých dvaceti let. To by mělo nežádoucí právní a společenské následky,“ stojí v soudním rozhodnutí.
Ratelband svou situaci srovnával s jinými možnostmi právně změnit totožnost, například u transgenderových lidí. Tak jako oni se necítí být příslušníky svého fyzického pohlaví, tak on se necítí na svých „úředních“ 69 let. Nizozemsko a další země povolují změnu pohlaví a Ratelband poukazoval na to, že se povoluje i oficiální změna jména.
Soud ale došel k závěru, že kdyby Ratelbandově žádosti vyhověl, přestalo by mít smysl uplatňování práv a povinností založených na věku – například právo volit nebo povinnost chodit do školy. V soudním výroku také stojí, že soud uznává, že se stále více lidí vyššího věku cítí v lepší kondici, to ale není argument pro změnu data narození v dokladech. Navíc prý Ratelband soud nepřesvědčil o tom, že mu diskriminace, o níž hovoří, přivodila újmu.
Ratelband neuspěl ani s argumentem, že by z úpravy jeho data narození získala i vláda, protože by se vzdal nároku na penzi do doby, než znovu dosáhne důchodového věku.