Velké evropské země stoply očkování AstraZenecou. Blatný k tomu nevidí důvod

Zatím poslední zemí, která se obává očkovat vakcínou od společnosti AstraZeneca, se stala Francie. Oznámil to v pondělí odpoledne francouzský prezident Emmanuel Macron. Důvod je stejný, jako v dalších zemích: prevence. Pozastaví vakcinaci nejméně do úterního odpoledne, kdy se k současnému stavu vyjádří Evropská léková agentura EMA. Konkrétní důvody rozhodnutí podle agentury AP prezident nerozváděl. Macron dodal, že Francie doufá v brzké další očkování touto vakcínou.

Na rozhodnutí EMA čeká i Itálie, která očkování tzv. oxfordskou vakcínou zastavila souběžně s Francií. Italský regulátor v pondělí rovněž oznámil pozastavení vakcinace z preventivních důvodů. Jde také o dočasné opatření. Italská léková agentura (AIFA) podle agentury AP uvedla, že „se uchýlila k podobným opatřením, jako ostatní evropské země“.

Těsně před Francií a Itálií se k tomuto rozhodnutí přiklonilo i Německo. Oznámilo to v pondělí odpoledne místní ministerstvo zdravotnictví na doporučení Institutu Paula Ehrlicha (PEI), který v zemi reguluje očkovací látky. Ten doporučil další zkoumání. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn uvedl, že je postup země preventivní a že rovněž očekává rozhodnutí agentury EMA.

Jen o několik hodin dříve stejné rozhodnutí oznámilo Nizozemsko. Tamní vláda chce prozkoumat možné vedlejší účinky. Pauza v očkování „oxfordskou“ vakcínou potrvá nejméně do 29. března.

V neděli oznámilo stejný krok i Irsko, které znepokojily zprávy o krevních sraženinách u několika očkovaných zdravotníků v Norsku.

Nizozemsko a Irsko chtějí s očkováním vakcínou britsko-švédské firmy počkat, dokud nebude k dispozici více informací o případných vedlejších účincích vakcíny. Pauzu v očkování vakcínou AstraZeneca už má i Dánsko, Norsko, Bulharsko, Island a Thajsko. V Česku se vakcínou nadále očkuje, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) ale ve čtvrtek informoval, že v ČR se nepoužívají šarže vakcíny AstraZeneca, které přestalo používat Dánsko či Norsko.

Problémy s jednou šarží zaznamenalo i Rakousko poté, co zemřela jedna z naočkovaných zdravotních sester na důsledky krevních sraženin a druhá se ocitla ve vážném stavu s plicní embolií.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že mezi očkováním a zvýšeným rizikem krevních sraženin neexistují žádné souvislosti. Podobné stanovisko má i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), podle které mohou státy v očkování vakcínou od firmy AstraZeneca normálně pokračovat.

V podobném duchu se v pondělí vyjádřil i britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA). Ten spojitost mezi případy krevní sraženiny u některých naočkovaných osob a vakcínou britsko-švédské spolupráce neprokázal.

Nizozemská vláda v prohlášení uvedla, že jedná na základě zpráv z Dánska a Norska. „Nemůžeme si dovolit, aby kolem vakcíny existovaly jakékoliv pochybnosti,“ uvedl k rozhodnutí nizozemský ministr zdravotnictví Hugo de Jonge. „Musíme se ujistit o tom, že vše funguje, jak má.“

Česko zatím vyčkává na další informace. Ale podle ministra zdravotnictví Jana Blatného není důvod dál tuto očkovací látku nevyužívat. „Informace, které jsou o této vakcíně z celého světa, zkoumají adekvátní lékové agentury, v Evropě EMA, kde její výbor by měl do konce týdne vydat stanovisko. Zatím opravdu nebyla prokázána příčinná souvislost stavů a nežádoucích účinků s podáním vakcíny. Některé země jsou na tom jako my a očkování nezastavují. Já po konzultaci se lékovým ústavem k tomu nevidím důvod,“ řekl český ministr zdravotnictví.

Ve prospěch vakcíny se v pondělí vyjádřilo například Polsko. Podle ministra zdravotnictví Adama Niedzielského převyšují výhody vacíny možná rizika. „V tuto chvíli stále věříme, že (…) výhody očkování ve smyslu zvýšení bezpečnosti veřejnosti jsou mnohem větší než možná rizika očkování vakcínou AstraZeneky,“ uvedl ministr na tiskové konferenci.

AstraZeneca se proti rozhodnutí několika zemí brání. Britsko-švédská společnost uvedla, že neexistují žádné důkazy o zvýšeném riziku tvorby krevních sraženin po její vakcíně. AstraZeneca v neděli oznámila, že zhodnotila údaje více než 17 milionů lidí, kteří dostali její vakcínu v celé Evropské unii a ve Velké Británii. Podle jejích údajů bylo zatím zaznamenáno jen 15 případů hluboké žilní trombózy a 22 případů plicní embolie.

„Počet případů krevních sraženin je nižší než stovky případů, které se normálně očekávají u běžné populace,“ dodala hlavní lékařka společnosti Ann Taylorová. „Pandemie vede ke zvýšené pozornosti u jednotlivých případů. Při zajišťování veřejné bezpečnosti jdeme nad běžnou rovinu standardních postupů.“