Volby v Nizozemsku: Premiér Mark Rutte podle odhadů vyhraje počtvrté

Podle odhadů výsledků po uzavření volebních místností (exit polls) je vítězem parlamentních voleb v Nizozemsku opět Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) v čele s dosavadním premiérem Markem Ruttem. Podle odhadů by strana měla získat 35 míst ze 150, což je o dvě více než ve volbách minulých.

Na druhém místě je s odhadem na zisk 27 křesel strana D66, kterou vede bývalá koordinátorka OSN pro Libanon a nyní ministryně zahraničního obchodu Sigrid Kaagová. D66 by si tak polepšila o osm křesel. Naopak krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) získá 17 míst, což je o tři méně než v předchozích volbách. Holandská média uvádí, že se voleb zúčastnilo 81 procent obyvatel.

Volební místnosti se v Nizozemsku otevřely v pondělí ráno. Třídenní celostátní událost sledovala celá Evropa – jednalo se o první akci svého druhu, která se naplno konala v období pandemické krize a tvrdého lockdownu.

Vedle stávajících volebních pravidel přibyla i ta protipandemická, jako například dodržování rozestupů. I proto byly také volby rozprostřeny do tří dnů a speciální časy byly vyhrazené pro rizikové skupiny.

Lidé po celém Nizozemsku odevzdávali své hlasy na místech, jako jsou kostely a konferenční centra. První dva dny mohly volit rizikové skupiny, voliči starší 70 let měli možnost zasílat hlasy poštou.

Pondělní hlasování začalo přesně rok po vyhlášení prvního celostátního lockdownu. Počty nových případů se však stále drží na vysokých číslech, a země se tak opatření prozatím nezbavuje. 17milionové Nizozemsko doposud eviduje více než 16 tisíc úmrtí v souvislosti s covidem-19.

Právě covid-19 byl dominantním tématem předvolebních kampaní. Pro opoziční strany vytvořila pandemie dostatek prostoru pro kritiku vládou přijatých kroků během zvládání zdravotnické krize a jednotliví kandidáti svým voličům představovali plány, jak z ekonomické krize způsobené šířením viru ven. Kampaně jednotlivých stran probíhaly především prostřednictvím televizních debat.

Předvolební průzkumy k získání většiny ve 150místné dolní komoře parlamentu ukazovaly největší podporu právě VDD vedené stávajícím premiérem Markem Ruttem. Vítězství 54letému Ruttemu tak umožní zahájit jednání o vytvoření nové vládní koalice a zároveň se stane nejdéle sloužícím nizozemským lídrem.

Popularita Marka Rutteho šla během pandemie nahoru, a to i navzdory poměrně pozdnímu zahájení očkovací kampaně a masivnímu skandálu následovanému pádem jeho vlády před dvěma měsíci. Tehdy vyšlo najevo, že úředníci neoprávněně stíhali tisíce lidí z podvodných plateb za sociální zabezpečení dětí v letech 2013 až 2019. Úřady vyžadovaly splátky ve výši desítek tisíc eur, což mnohé rodiny přivedlo na mizinu a některá manželství skončila rozvodem.

Rutte, který je předsedou vlády od roku 2010, popsal epizodu jako „hanebnou“. Jeho vláda od ledna po rezignaci fungovala v dočasném režimu. Přesto byl Rutte favoritem letošních voleb zejména za svá rozhodnutí ke zkrocení pandemie.

„Myslím, že Rutte si vedl dobře,“ řekl pro zahraniční média 72letý Guido van den Elshout po odvolení v budově nizozemského parlamentu v Haagu. „Ale nevolím ho. Je to dobrý předseda vlády, ale myslím, že už mu skončila expirační lhůta.“ Pro voliče ve věkové kategorii Guida van den Elshouta vznikla možnost korespondenční volby. Národní vysílací stanice NOS však sdílela obavy některých obcí, že mohlo dojít ke zneplatnění některých nesprávně vyplněných lístků. Televizní stanice působící v malé obci Bernheze uvedla, že z 1688 korespondenčních hlasů bylo 143 neplatných. Podobné problémy hlásily i další obce, uvádí NOS. Pro rizikové skupiny úřady vyčlenily první dva dny, středa pak patřila všem ostatním.

Ministerstvo vnitra ve svém prohlášení uvedlo, že obdrželo zprávy o „procesních chybách při hlasování poštou“, a nařídilo obcím, aby se chyby pokusily napravit. Dodalo, že o této otázce jedná s volební radou země.

Široce zaváděným opatřením byly volby drive-through. Voliči mohli vyplnit hlasovací lístek, složit ho a uložit do volebních uren, aniž by opustili prostor auta. Cyklisté před registrací svých lístků museli akorát zaparkovat kola do stojanů. Červené tužky, kterými se v Nizozemsku hlasovací lístky vyplňují, si voliči letos z hygienických důvodů nechali. Jiná města ovšem požádala voliče, aby tužku po odevzdání hlasu vrátili, což u některých vyvolalo zklamání. Po dezinfekci ji pak mohl použít další volič. Amsterdam myslel i na nejoblíbenější dopravní prostředek místních. Pro cyklisty přijíždějící k urnám vyčlenil speciální jízdní pruhy.

Komplikace provázely hlasování nizozemského ministra zdravotnictví Huga de Jongeho. Křesťanskodemokratický politik se nejdřív do volební místnosti v Rotterdamu dostavil s prošlým pasem a musel se vrátit pro platný doklad. Poté, co na druhý pokus úspěšně odvolil, přišla mu do mobilu zpráva, že přišel do kontaktu s nakaženou osobou.

„Právě jsem obdržel upozornění z koronavirové aplikace, že jsem možná přišel do styku s někým, kdo měl nedávno pozitivní test,“ svěřil se na Twitteru 43letý politik. „Naštěstí nemám žádné příznaky,“ dodal.

V letošních volbách kandidovalo rekordních 37 stran. První oficiální výsledky by měly být známé ve čtvrtek kolem jedné hodiny v noci. Vůdce křesťanských demokratů Wopke Hoekstra v neděli prohlásil, že upřednostňuje opakování poslední čtyřkoalice, kterou vedla Rutteova VVD s centristickou stranou D66 a náboženskou Křesťanskou unií.

Strana pro svobodu, kterou vede antiimigrantský zákonodárce Geert Wilders, se podle předběžných výsledků voleb pohoršila. I tak je nepravděpodobné, že by byl Wilders pozván do jakékoli koalice kvůli své otevřené antiislámské politice.

Právě Wilders je velkým kritikem opatření nastavovaných Rutteovou vládou. „Ve velkém přicházíme o svobodu, jsme uvěznění doma na příkaz Marka Rutteho,“ kritizoval před volbami například zákaz nočního vycházení, který v Nizozemsku platí od ledna mezi 21:00 a 4:30.

V pondělní televizní debatě pak Wilders obvinil stávajícího premiéra ze slabosti v oblasti přistěhovalectví. „Hlasování pro VVD v dnešní době znamená, že stále více Holanďanů, pane Rutte, se bude cítit jako cizinci ve své vlastní ulici, cizinci ve svých čtvrtích a ve svém městě,“ řekl. Podle Rutteho však Wilders vyzývá k nerealistické politice, která nebude řešením.

Průzkumy veřejného mínění rovněž předpověděly, že by se do parlamentu mohly aspoň s malým počtem křesel dostat dvě nové strany – pravicově populistická JA21 a proevropská strana Volt.