Článek
Mohl by to být konec zemědělské i průmyslové výroby, jak ji známe po celá staletí. Lidé bydlící v okolí podobných podniků si stěžují na odér pocházející z vepřínů, kravínů či továrních provozů a místní úřady jim často dávají za pravdu.
Například v Nizozemsku se vláda rozhodla dotovat snižování prasečích chovů, aby omezila dopad chovů na nosy obyvatel. Za jeden „nechovaný“ kus nabízí až 151 eur, tedy zhruba 3 825 Kč. Tamní zemědělci se mohou od pondělí registrovat na ministerstvu zemědělství, které uděluje k chovu povolení. Pokud přistoupí na omezení svých chovatelských licencí, dostanou od vlády bonus jak na kusy (ne)chovaných zvířat, tak za zbourání nevyužívaných nemovitostí.
Body za zápach
Nizozemská ministryně zemědělství Carola Schoutenová celou iniciativu zabalila do hávu snižování emisí, protože kromě obtěžujícího zápachu produkují vepři například také čpavek. V zemi také působila komise, která zemědělcům vysvětlovala, jak při chovu snížit ekologickou stopu – například pravidelným úklidem chlívků či chovem pouze pod střechou, pokud jsou haly vybavené čističkami vzduchu. A také úpravou stravy, aby těla štětinatých zvířat produkovala méně čpavku a dalších plynů.
„Stojíme před důležitým úkolem, musíme změnit chov prasat tak, aby byl více udržitelný a obstál i v budoucnu,“ sdělila ministryně. Chovatelům, kteří na snižování stavů nepřistoupí, slíbila opatření k modernizaci chovů a snižování emisí.
Platby za prasečí „odúmrť“ se budou týkat jen chovatelů na jihu a východě země, kam se živočišná výroba soustředí. Podle představ ministerstva projdou jednotlivé farmy pachovou zkouškou – ty s vyšším skóre, tedy například v těsné blízkosti zástavby, dostanou víc bodů a tam budou mít větší šanci na kompenzaci.
Nyní běží tříměsíční registrační lhůta, po níž budou úředníci ve spolupráci s obcemi žádosti vyhodnocovat, a rozhodnutí by mělo padnout na jaře příštího roku. Jakmile chovatel obdrží dotaci, bude mít osm měsíců na likvidaci chovu. Do 14 měsíců by neměla po chovu zbýt ani stopa.
Kvůli stížnostem na zápach vznikající při chovu prasat, případně při využití jejich hnoje například pro hnojení, však není třeba cestovat až do Nizozemska. Také český internet se hemží nejrůznějšími podněty, které si s těmi nizozemskými nezadají. Týkají se jak provozu samotných vepřínů, tak například zaorávání statkových hnojiv a přípravy půdy na podzimní setí.
Problémy jsou i krávy
Problematické navíc nejsou jen chovy prasat, ale také skotu. Odvolací soud ve francouzském Limoges minulý týden po deseti letech tahanic ukončil sousedskou válku paragrafů, jejímž jádrem byl zápach z chovu krav. Farmář Nicolas Bardy z vesničky Lacapelle-Viescamp ve Francouzském středohoří musí podle verdiktu vyplatit na odškodném a soudních výlohách celkem 8 000 eur (přes 200 000 Kč).
„Byli jsme odsouzeni za čichové nepříjemnosti, které nejsou na venkově ničím výjimečným,“ prohlásil po porážce u soudu farmář. Verdikt označil za vrchol stupidity a hájí se tím, že pracoval na nápravě situace. Podle soudců ale případ jeho farmy přesahuje hranice běžných venkovských problémů.
Spor s Bardym vedl pár důchodců, kteří se na pozemek vedle farmy předávané z generace na generaci přestěhovali v roce 2001 z města Saint-Étienne. Stěžovali si na zápach krav a hnoje a souseda obvinili, že skladuje balíky sena příliš blízko jejich domu. Podle jejich právničky Marie-Anne Moinsové potvrdil vysokou úroveň zápachu v roce 2011 soudní znalec.
Deník The Guardian označuje případ z Lacapelle-Viescamp za další z řady francouzských bitev mezi venkovem a městem. Je podle něj vzácností, aby z takovýchto střetů odešel jako poražený rodilý venkovan. Přistěhovalci z měst například v posledních měsících prohráli spory se sousedy kvůli rannímu kokrhání kohouta či hlasitému kvákání kachen.
