Maláčová chce poslancům sebrat 22 tisíc. Prodraží se to, varuje ekonom

Se zahájením kampaně před krajskými volbami přišli sociální demokraté s radikálním návrhem na snížení platů poslanců a senátorů. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by si členové obou komor parlamentu měli přijít jen na čtyřnásobek minimální mzdy.

Minimální mzda by se současně zvyšovala automaticky podle vývoje mezd, ne jako dosud při jednáních vlády s odbory a zaměstnavateli. Pokud by se minimální mzda tímto způsobem upravila, tak by se plat poslanců a senátorů podle Maláčové snížil asi o 22 tisíc korun oproti současnému hrubému příjmu přes 90 tisíc.

Maláčová a ČSSD tak jdou ještě dál než Piráti nebo SPD Tomia Okamury, kteří navrhli platy zákonodárců jenom zmrazit. Ministryně už si vysloužila kritiku od politických soupeřů za populismus.

Ozvali se však i ekonomové. Filip Pertold z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd připomněl studii z roku 2018, v níž spolu s kolegou Jánem Palgutou dospěli k závěru, že vyšší mzdy komunálních politiků motivují vzdělanější lidi k zapojení do místní politiky a celkově zvyšuje zájem o kandidování do zastupitelstev.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy Pertold říká, že je prospěšné držet vysoko i platy politiků na celostátní úrovni.

Jak hodnotíte avizovaný návrh ministryně Maláčové, aby plat poslanců a senátorů odpovídal čtyřnásobku minimální mzdy?

Samozřejmě vždy záleží, jaké lidi si představujete, že mají stát v čele státu a rozhodovat o naší budoucnosti. Myslím, že mnoho majitelů firem vám potvrdí, že když nechtějí, aby pro firmu pracovali nekvalifikovaní lidé, neměli by platit nízké mzdy, protože ti vysokokvalifikovaní půjdou raději jinam. Politický sektor se ovšem v mnohém liší od soukromého, protože do politiky vstupují lidé nejenom s vidinou výše platu, ale i proto, aby získali různé cenné kontakty a další benefity. Základní intuice ale zůstává. Kvalitní lidé za nízkou mzdu v exponované profesi pracovat nebudou. Nízké platy politiků se nám tak mohou rychle prodražit.

To znamená, že budou náchylnější ke korupci?

Čím nižší ohodnocení politiků, tím vzniká vyšší riziko, že do politiky půjdou lidé jen proto, aby zkušenosti zpeněžili později, obvykle ne ve prospěch voličů. Špatně ohodnocení politici mohou být též pod vlivem partikulárních a byznysových skupin, které opět obvykle neodráží zájem většiny voličů.

Před dvěma lety jste se ve studii zabýval vlivem výšky platů na volby obecních zastupitelů. Závěrem bylo, že vyšší mzdy motivují k účasti v místní politice vzdělanější lidi a manažery. Platí podle vás totéž i pro celostátní parlament?

Ano, s kolegou Jánem Palgutou jsme zjistili, že vyšší platy českých komunálních zastupitelů přilákají nejen kvalifikovanější kandidáty, co se týče vzdělání a kariérní dráhy, ale i rozšíří nabídku kandidátů. Lidé si tak mohou ve volbách lépe vybírat. Naše výsledky tímhle potvrdily závěry, ke kterým už přišli výzkumníci ve Švédsku nebo Itálii, která je nám co do kvality politických zastupitelů bližší.

To jsme ale pořád na komunální úrovni. Jsou i nějaké podobné studie o parlamentu?

Výzkum ve Finsku našel pozitivní spojitost mezi platy a kvalifikací poslanců i na parlamentní úrovni. Proto věřím, že strany, které už nyní zápasí s tím, jak přesvědčit kvalifikované kandidáty, aby vstoupili do jejich řad, si snížením nebo zmrazováním platů rozhodně nepolepší a ve výsledku na to negativně doplatí volič.

Znáte ze zahraničí nějaký příklad, kdy jsou platy členů parlamentu vázány na výšku minimální mzdy?

Podobné srovnání jsme v naší studii nedělali a nejsem si vědom, že by tomu tak někde bylo. Jsem si vědom, že na Slovensku, podobně jako dosud v Česku, se výše platů odvíjí od průměrné mzdy v nepodnikové sféře.

Samozřejmě chápu rozhořčení mnohých lidí nad nerovnostmi v příjmech a nad špatně fungující politickou reprezentací. V případě nerovností je klíčový hráč školství a to, že se mezigeneračně ve velkém dědí chudoba. A také neřešený problém exekucí.

Co tedy navrhujete směrem k parlamentním politikům?

V případě špatné výkonnosti politické reprezentace doporučuji spíše než snižovat jejich výdělky výměnu současných politiků v dalších volbách, což asi současní politici uslyší neradi. Jenže právě náš výzkum na komunální úrovni ukázal, že vyšší platy mohou dopomoci k tomu, že mají voliči více z čeho vybírat, tj. že je větší počet kandidátů na jedno místo v obecním zastupitelstvu.

Ministryně Maláčová také řekla, že minimální mzda by se měla valorizovat automaticky dle vývoje mezd. Byl by takový mechanismus spravedlivější než současný způsob přes tripartitu a posléze nařízení vlády?

Minimální mzda je nástroj politiky, která zrcadlí společenskou poptávku po regulaci minimálního příjmu zaměstnanců. V případě automatického mechanismu by se zvýšila předvídatelnost mzdových nákladů pro firmy, což je jistě pozitivní krok. Každoroční handrkování na tripartitě je podle mého názoru nedůstojné a navíc nemá žádné analytické podklady. Výsledné rozhodnutí je pouze závislé na tom, zda současná vláda má spíše blíže k odborům, nebo zaměstnavatelům. Vývoj minimální mzdy jde proto historicky ode zdi ke zdi.

Na druhou stranu v českém případě vidíme, že i mnoho jiných automatů vláda nedodržuje nebo – jako u platu politiků – čas od času mění, což omezuje důvěru, že tentokrát by to mělo být jinak.