Článek
„Důchody jsou nízké a měly by se zvyšovat.“ Penzijní reforma může mít podle Jany Maláčové jediný smysl. Proto návrhy na zvýšení důchodů pro chudé a snadnější odchod do penze pro všechny poslala v podobě tří nových zákonů k projednání vládě. Odkazuje se na rozhovory s běžnými lidmi v regionech, kteří na úroveň zajištění pro stáří vesměs nadávají.
S důchodem pod 14 tisíc korun živoří milion důchodců, a proto je třeba najít cestu, jak jim pomoci, míní ministryně práce a sociálních věcí. Vláda ani společnost se přitom nemusí bát nových výdajů ani stárnutí populace, které systém prodraží samo o sobě. „Nikoho nezajímá, co bude v roce 2070. Musíme vědět, jak zvládneme příští dekádu,“ vysvětluje Jana Maláčová ve zkratce, jak chce změnit dosavadní zvyklosti.
Posledních deset let se náklady na penze drží na úrovni 8–9 procent HDP, v dnešních cenách to znamená asi půl bilionu korun. Zásluhu na tom, že náklady rostou uměřeně, má vedle dosavadní prosperity tzv. „malá penzijní reforma“, která u penzijního systému zpřísnila některé podmínky. Především se podle ní postupně prodlužuje věk odchodu do penze a zároveň prodloužila povinnost pracovat před důchodem z pětadvaceti na 35 let. Vytvořila tak perspektivu, že při odchodu generace Husákových dětí do penze ani později nevyrostou výdaje systému nad úroveň 10–11 procent HDP, přinejmenším podle tehdejších výpočtů. Takový objem peněz téměř uhradí pojistné, které budou platit aktivní generace.
Právě tento přístup je třeba změnit, míní ministryně.
Něco tímto směrem už dříve podnikla sama, případně její předchůdci a kolegové ve vládě Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše. Důchodový věk se přestane prodlužovat v pětašedesáti, pro většinu populace tedy v roce 2030. Základní výměra důchodu se zvýšila z devíti na deset procent. Procentní sazba se každoročně valorizuje o inflaci a polovinu reálného růstu platů, i když dříve se kromě inflace zvyšovala jen o třetinu platů. Vláda zároveň zvýšila důchody o 500 korun měsíčně víc, než přikazuje zákonný předpis o valorizaci.
Návrh reformy jde podle očekávání ještě dál. Každé ženě se zvýší důchod o výchovné ve výši 500 korun za jedno dítě, maximálně ovšem o 1500 korun měsíčně. Podniky budou platit mimořádné pojistné za zaměstnance v těžkých povoláních, aby mohli ukončit pracovní kariéru dříve bez krácení důchodu. Minimální důchod vyroste z letošních 4260 korun na 10 tisíc a nadále se bude valorizovat podle růstu průměrné mzdy. Povinná doba, kdy zaměstnanec platil pojištění, se sníží z pětatřiceti na 25 let, ani potom ovšem nepřijde o nárok brát minimum.
Experti Ministerstva práce vypočetli, že náklady reformy nepřekročí procento HDP. Přesto z ministerských analýz vyplývá, že po započtení předchozích změn podraží důchodový systém po roce 2040 až na 14–15 procent HDP. „Jiné evropské země to dokážou zaplatit,“ uvádí ministryně příklad Francie, Itálie nebo Rakouska. Náklady státní rozpočet srovná z výnosu jiných daní. „Neřeknu konkrétní daně, které by se měly zvýšit,“ odmítá ministryně upřesnit strategii s tím, že bez dohody s ostatními politickými stranami to nepůjde. Sama dává přednost vyššímu zdanění majetku, další odvody z práce odmítá.
Reforma podle Maláčové oslabuje pojišťovací princip. Současný systém vyměřuje důchod podle odvedeného pojistného, i když zároveň přerozděluje od lépe vydělávajících k těm chudším. Teď se však stane přerozdělení ve prospěch potřebných základním motivem českých důchodů. „Ze všech návrhů měla nejlepší ohlas změna architektury systému. V zásadě všichni souhlasili,“ ujišťuje ministryně, že proti takovým změnám nejsou námitky ani od jiných partají.
Oslabování pojišťovacích pravidel zdůvodňují autoři reformy bojem proti chudobě. Od roku 2013 se nápadně otevírají nůžky mezi obvyklými důchody a platy. Podle prognóz bude trend pokračovat, proto jsou nutné změny, které ho zpomalí. Reforma okamžitě pomůže sto tisícům penzistů, kteří dnes berou méně než plánovaný minimální důchod v desetitisícové výši. Výchovné zase zlepší životní podmínky ženám, kterým ve stáří hrozí chudoba častěji než mužům. Valorizace minimálního důchodu bude navíc dost rychlá, aby ochránila příjmy starodůchodců, kteří se už po osmdesátce nemohou výpadku příjmů bránit. „Ministr práce a sociálních věcí není od toho, aby snížil důchody na polovinu jenom proto, aby to dobře vyšlo v rozpočtu,“ doplňuje ministryně.
Návrh reformy leží na vládě od desátého prosince, termín k projednání neexistuje. „Přece musíme za celý rok něco udělat,“ vyzývá Maláčová kolegy ministry i poslance k akci.
