Článek
Česko do roku 2038 ukončí výrobu energie z uhlí a přejde na čistší zdroje. Ministr průmyslu Karel Havlíček to oznámil 4. prosince po zasedání tzv. uhelné komise, zároveň upozornil, že to bude Čechy něco stát. „Výdaje do nových zdrojů budou 355 miliard,“ uvedl ministr. Tyto náklady uhradí spotřebitel v ceně dodávané energie.
Ve stejné době publikoval Eurostat údaje o cenách elektřiny a plynu za první pololetí roku 2020. Podle nich překročily ceny elektrického proudu v Česku částku 18 eur, tedy 450 korun za 100 kilowatthodin, pokud se počítá průměrná domácnost, která elektřinou netopí a spotřebuje do pěti megawatthodin ročně. Tato cena je o třetinu vyšší než před pěti lety a to znamená, že v rychlosti zdražování nemá Česko konkurenci.
Ve stejné době se přitom neinvestovalo do čistých energií ani do jakýchkoli nových zdrojů, globální ekonomiku nepostihl žádný ropný šok. V uplynulých pěti letech nerostla cena za distribuci, stát nezvýšil daně. Experti proto o příčinách nemusí dlouho spekulovat. „Zdražila cena silové elektřiny, která tvoří základ ceny pro spotřebitele,“ vysvětluje menšinový akcionář energetického gigantu ČEZ Michal Šnobr.
Česko je podle něho de facto součástí německé energetické soustavy a zdejším výrobcům nezbývá než kopírovat prodejní cenu na německém trhu. Německá cena poklesla po roce 2011 na nejnižší úroveň v Evropě díky tomu, že se na trhu objevil přebytek dotované zelené elektřiny především z větrných elektráren na severu Německa. Tento náraz zrychlil vypínání jaderných reaktorů a rušení uhelných elektráren. Později však nižší nabídka silové elektřiny začala ceny zvyšovat.
Němec versus Čech: cenové srovnání
Českým prodejcům nezbývalo než vývoj kopírovat. Cena pro domácnost poklesla z 16 eur za 100 kilowatthodin v roce 2011 na 14 eur o čtyři roky později, od té doby dosáhla 18 eur. Analytik Šnobr upozorňuje, že většina Čechů nevyužila po roce 2011 možnosti a nevyžádala si od dodavatelů snížení ceny. Ovšem i těmto domácnostem v posledních letech elektřina zdražuje, letos o desetinu. Elektrický veletoč přitom tolik nepostihl německé domácnosti, protože u nich tvoří silová elektřina menší část konečné ceny.
V roce 2015 patřilo Česko spolu s dalšími východoevropskými státy mezi osm zemí s nejlevnější elektřinou. Letos mají proud levnější v patnácti zemích, mimo jiné v Nizozemsku, Švédsku a Finsku.
Skutečnost, že Češi nesou náklady za čistou energii, i když do čisté energie neinvestují, potvrzuje fakt, že podobně jako v Česku vyrostla cena elektřiny pouze v Belgii, která je s německou energetickou soustavou propojená stejně. Nizozemci zdražení zabránili tím, že snížili daně. Také zdejší Energetický regulační úřad od příštího roku snižuje regulovanou cenu za distribuci. Proto odborníci očekávají, že v příštím roce elektřina nezdraží.
Ulehčení tuzemským domácnostem nepřineslo ani snížení cen plynu, které zůstaly zřejmě pod vlivem rostoucích účtů za elektřinu na stejné úrovni jako před pěti lety. Přitom v řadě evropských zemí poklesly podle Eurostatu dokonce o pětinu.
