Nikam nevede, přesto dálnice zadlužila celý stát. I tak Čína dobývá Balkán

Chtěli propojit svůj přístav s hlavním městem sousedního Srbska. Neměli však dostatek financí a v Evropě ani důvěru, že případnou půjčku zvládnou splatit. Ohromnou sumu na stavbu dálnice jim tak poskytla čínská banka.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

O několik let později přišel čas splácet dluh, který zřejmě nebudou schopny srovnat ani děti dětí současné generace. Desítky kilometrů dálnice vedoucí odnikud nikam zatím namísto slibovaného ovoce plodí jen problémy. Černá Hora, malý balkánský stát s pouhými 620 tisíci obyvateli, se navíc stala centrem geopolitické bitvy mezi Pekingem a Bruselem, která vtáhla i Spojené státy.

Rozestavěná 165kilometrová dálnice by dle plánu měla spojovat černohorský přístav Bar a srbský Bělehrad. Aktuálně však končí kdesi v odlehlém hornatém terénu a auta musí používat starou cestu pod ní. Vláda na 41 kilometrů cesty utratila čínskou půjčku v hodnotě 944 milionů dolarů – jde tak o jeden z nejdražších kusů asfaltu na světě. Čínští pracovníci strávili šest let stavbou tunelů skrze pevnou skálu a zvedáním betonových sloupů nad roklemi a kaňony, silnice však nikam nevede. Je třeba vystavět dalších téměř 130 kilometrů o ceně nejméně 1,2 miliardy dolarů. „Je to takový místní vtip. Stavíme dálnici, která vede odnikud nikam,“ uvedl bývalý ministr spravedlnosti Dragan Soc.

V roce 2014 nabídla čínská Exim Bank černohorské vládě půjčku ve výši 944 milionů dolarů s 2% úrokem, 20letým splátkovým kalendářem a šestiletou dobou odkladu. Půjčka navýšila už dříve velmi vysoký dluh Černé Hory na současných více než 100 procent jejího ročního HDP. První část silnice, jejíž stavba začala v roce 2015, měla být dokončena před dvěma lety. Nový termín je stanoven na konec listopadu.

Platby jistiny měly začít tento měsíc, tedy na konci odkladné lhůty – 20letý splátkový kalendář končí v roce 2041. Černá Hora však s ohledem na ztrátu z příjmů z cestovního ruchu způsobenou pandemií uvedla, že se splácením bude mít problém.

Podle místních médií čínský prezident Si Ťin-pching v květnu svému černohorskému protějšku nabídl, že „Čína je připravena jednat o prodloužení doby odkladu“ půjčky do konce roku 2022. To však pro Černou Horu nebylo řešení. „Myslím, že tento dluh nebude splácet jen tato generace, ale i generace budoucí,“ uvedl Soc. „Ale nemyslím si, že to je problém Číny. Bylo to naše špatné rozhodnutí.“

Není jediný, kdo z katapultování země do historického dluhu viní předchozí vládu, která před lety uzavřela dohodu s čínskými společnostmi China Road and Bridge Corporation a Exim Bank. „Jsme obětí extrémně špatného rozhodnutí bývalé vlády,“ řekl podrážděně černohorský místopředseda vlády Dritan Abazovic letos na jaře Euronews ve snaze apelovat na EU, aby na pomoc Černé Hoře přispěchala ona.

Nakonec to jsou francouzské a americké banky, které se rozhodly Černé Hoře pomoci alespoň refinancovat půjčku na téměř miliardu dolarů, což odpovídá zhruba pětině HDP země v roce 2019.

„S pomocí amerických a evropských partnerů se Černé Hoře podařilo pomocí zajišťovací dohody snížit úrokovou sazbu z úvěru Exim Bank of China ze 2 procent na 0,88 procenta,“ uvedl ve čtvrtek ministr financí Milojko Spajic. Dohoda pomůže Černé Hoře ušetřit až 8 milionů eur ročně.

Projekt nevyvolává otázky pouze ohledně rozhodnutí předchozí vlády Černé Hory nepochopitelně se zadlužit, ale také o důsledcích rostoucího vlivu Číny na periferii Evropské unie.

Podle kopie smlouvy v případě, že Černá Hora nebude schopna svůj dluh čínské bance splatit včas, má čínská společnost právo půdu uvnitř Černé Hory zabavit, uvádí server NPR, který měl možnost do smlouvy nahlédnout. Bývalá vláda Černé Hory navíc podepsala souhlas s tím, aby konečné slovo při plnění smlouvy měly čínské soudy. Místopředseda vlády Abazovič v květnu řekl Euronews, že tyto podmínky považuje za nedůvěryhodné. „To není normální,“ řekl. „Jde to naprosto mimo jakoukoli logiku národního zájmu.“

Dalším zdrojem rozpaků je důvod, proč se Čína o tento projekt vůbec zajímá. Plány na stavbu dálnice Černá Hora spřádala celá léta, evropské banky jí ale nechtěly půjčit peníze ze strachu, že země nebude schopná splácet, říká Milica Kovacevicová, prezidentka Centra pro demokratickou transformaci. Úředníci EU přímou pomoc s půjčkou odmítli, Brusel však souhlasil s využitím kombinace německé rekonstrukční úvěrové banky, francouzské rozvojové agentury a italské investiční banky CDP k poskytnutí finanční pomoci a pomoci Černé Hoře s refinancováním, informovala minulý měsíc agentura Reuters.

Projekty financované Čínou na Balkáně dlouhodobě sleduje i Stefan Vladisavljev, programový koordinátor think tanku Belgrade Fund for Political Excellence. Dle jeho názoru Brusel promarnil šanci Černé Hoře ukázat, že mu na ní záleží a přenechal potenciální vliv v oblasti Číně. „Skutečnost, že země západního Balkánu nejsou součástí Evropské unie, dává Číně příležitost vytvářet svou vlastní zahraniční politiku a národní zájmy mimo rámec EU,“ říká Vladisavljev. „Je to snadná cesta na evropské území, snadná cesta k vytvoření sféry vlivu v bezprostředním sousedství Evropské unie.“

A to je něco, na čem se v regionu již roky tvrdě pracuje. Černá Hora – člen NATO na pobřeží Jaderského moře – sehrává strategickou roli ve snaze Pekingu vybudovat svůj vliv v Evropě prostřednictvím iniciativy Pásu a stezky. Podle kritiků je rostoucí závislost Černé Hory na Pekingu znepokojivá, Černá Hora by si navíc mohla zkomplikovat ambice vstoupit do EU.

V rámci své iniciativy Pás a stezka Peking koupil řecký přístav Pireus a změnil jej na druhý největší přístav ve Středomoří. Rovněž staví dálnice a železnice v hodnotě miliard dolarů, včetně plánovaného vysokorychlostního spojení Bělehrad a Budapešť.

Podle Vuka Vuksanoviče, výzkumníka z bělehradského Centra pro bezpečnostní politiku, tak konečné rozhodnutí restrukturalizovat černohorský dluh nepoháněla žádná filantropie. Vuksanovič uvedl, že pokud by EU Černé Hoře s dluhem nepomohla, vyslala by Balkánu signál, že tento region není pro Brusel prioritou a Černá Hora zůstala pro Čínu snadnou kořistí.

Scott Morris, vedoucí pracovník v think tanku Centra pro globální rozvoj, dodal, že Čína při obdobných problémech se splácením dluhů příliš pochopení nemívá, což prokázala například v Africe. Přeplánování splátkových kalendářů v některých případech stálo dlužníky ještě další peníze navíc.

V každém případě jde opět o win-win situaci pro Čínu. Vedle návratnosti peněz má i jistotu v černohorské nejistotě. „Balkánské státy dveře do Číny nezavřou úplně, protože ví, že se Evropská unie v nejbližší době rozšiřovat nebude. Balkán bude i nadále hledat příležitosti ke spolupráci s Čínou, dokud nebudou rizika příliš vysoká a zvládnutelná – dokud nebude k dispozici lepší protinabídka ze Západu,“ uvedl Vuksanovič.

Přesto se mnozí domnívají, že jde o nejhezčí dálnici, jakou kdy Černá Hora měla. „Mít v Černé Hoře takovou dálnici je jako koupit si Ferrari za průměrný plat,“ říká Mladen Grgic, spolupracovník výzkumného pracovníka v Evropském institutu pro asijská studia. „A až pak vám dojde, že asi nebudete mít peníze na benzín.“