Hlavní obsah

Ničeho se nedotýkejte, když platíte, jen mobilu. Češi jsou bezkontaktní velmoc

Foto: Manifesto Market

Podle letošního průzkumu Mastercard mobilem již někdy zaplatilo 27 % Čechů, o třetinu více než loni. Ilustrační foto.

V bezkontaktním placení jsme v trojce nejlepších zemí na světě. Pokulháváme ale v počtu terminálů. Zrychlit trend placení kartou může projekt terminálů dočasně zdarma a mobilní aplikace pro obchodníky.

Článek

Platby kartou rok od roku rostou, letos tento trend urychlil covid-19. Lidé ve snaze předejít kontaktu s bankovkami častěji sahají po platební kartě, stejně tak i obchodníci chtějí chránit svůj personál a přímo vyzývají zákazníky, aby platili bezkontaktně.

Zákazníci navíc podle průzkumu karetní společnosti Mastercard začali ve velké míře požadovat, aby platby byly rychlé, jednoduché a aby nemuseli u pokladny počítat hotovost. Zásadní to bylo pro 53 % respondentů, zatímco loni jen pro 23 %.

Z grafů je vidět, že letošní rok je hlavně rokem internetových nákupů. Objem on-line plateb kartou za prvních letošních devět měsíců už dosáhl vyšší částky než za celý loňský rok. Platby kartou v internetových obchodech dosahují už téměř pětiny celkového objemu karetních plateb. Pro srovnání: za rok 2014, kdy začalo Sdružení pro bankovní karty platby v on-line obchodech sledovat, dosáhl tento ukazatel jen 6,5 procenta.

Česko patří k nejinovativnějším trhům v oblasti plateb na celém světě. V podílu bezkontaktních plateb na všech platbách kartou patříme do první trojky na světě. Hlavním důvodem je prakticky stoprocentní podíl bezkontaktních platebních terminálů, navíc našinci mají rádi nové trendy a technologie a na novinky se snadno adaptují.

„Dokazuje to i rostoucí popularita plateb prostřednictvím mobilních telefonů a nositelné elektroniky,“ vysvětluje šéf Mastercardu Michal Čarný. V podílu mobilních plateb a digitálních peněženek jsme v Evropě v první půlce zemí.

Cashless zóny

Existují dokonce i tzv. cashless zóny, tedy místa, kde hotovostí nezaplatíte. Příkladem jsou streetfoodová tržiště Manifesto Market na pražském Smíchově a Florenci.

„Bezhotovostní provoz je transparentní a umožňuje snadný management, kontrolu a transparentnost. Je to také bezpečnější - například odpadá nutnost po skončení provozu odnášet v pozdních večerních hodinách za tmy denní tržby,“ vysvětluje mluvčí konceptu Radka Ondráčková. „V současnosti nejdůležitější aspekt je ten hygienický. Cashless a bezkontaktní platby jsou hygienické a tím velmi vhodné pro gastronomický provoz,“ doplnila.

Dosud není jasné, jestli to vlastně jde - přijímat jen digitální platby a ty fyzické ne. Zatímco Česká národní banka tvrdí, že obchodník má povinnost hotovost přijmout, Ministerstvo financí nechává na obchodníkovi a zákazníkovi, jak se dohodnou. Konečný verdikt by však musel vydat soud, dosud žádné takové rozhodnutí nepadlo.

Manifesto Market má ovšem pro lidi, kteří mají hotovost, připravenou „směnárnu“. V ní si fyzické peníze nahrají do digitální peněženky a pak je zas mohou vyměnit. Podle Ondráčkové je ale o tuto službu mizivý zájem.

Foto: Manifesto Market

Hotovost se dá v pražském Manifesto Marketu nahrát do digitální peněženky a při odchodu zase vybrat zpět.

Tady ale výčet toho, v čem jsou Češi v kategorii bezhotovostního placení dobří, končí.

Podle čísel, které Mastercard letos získal od obchodníků, tvoří bezhotovostní platby více než polovinu všech transakcí. Stále je tu ale málo platebních terminálů přijímajících karty: jen 23 na 1000 obyvatel. Přitom na Západě je to 35 až 40 terminálů. Abychom se s nimi srovnali, potřebovali bychom celkový počet 230 tisíc terminálů navýšit na 350 tisíc. Každý Čech zaplatí ročně kartou stokrát, západní Evropan dvěstěkrát.

Podle šéfky Asociace malých a středních podniků a živnostníků Evy Svobodové jsou nejčastějším důvodem, proč podnikatelé odmítají přijímat platební karty, poplatky - za pořízení terminálu (od 50 do 200 eur) a jeho provoz a procenta, která musejí z každé platby odvádět bankám a karetním firmám. Jiným důvodem preferování hotovosti může být, že dodavatelé konkrétních obchodníků chtějí vyplácet fyzickými penězi.

Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně odhaduje, že obchodníci, kteří přijímají karty, vydělávají v průměru o 12 až 18 procent víc než ti, kteří přijímají jen hotovost.

Aby si to mohli obchodníci vyzkoušet, připravilo pro ně ministerstvo ve spolupráci s karetními firmami, bankami a asociacemi program Česko platí kartou. V jeho rámci mohou podnikatelé získat platební terminál na rok zdarma. „Po roce se obchodník může sám rozhodnout, jestli si terminál nechá, či nikoli,“ popisuje Michal Čarný z Mastercard.

Kdo přesto terminál odmítne, může vyzkoušet mobilní aplikaci, která ho nahradí. Před dvěma měsíci ji ve spolupráci s Českou spořitelnou a kartovými firmami v pilotním provozu spustila společnost Global Payments. S aplikací je možné proměnit mobilní telefon v platební terminál pro přijímání karet. Služba je v Česku dostupná v jako první zemi v Evropě.

Průměrná částka na jednu karetní transakci víceméně klesá. To napovídá, že se lidé neostýchají platit kartou i nižší částky. To potvrzuje Radka Ondráčková z Manifesto Marketu: „Povedlo se nám odbourat mentální bariéru spočívající v tom, že karta je platební nástroj pro velké útraty. Přitom lze pípnout a zaplatit tak třeba pivo nebo jízdenku v tramvaji.“

Nejvyšší průměrná platba kartou připadá na internetové obchody. Z grafu výše také plyne, že průměrná platba je stále vyšší než limit, do kterého není třeba zadávat PIN. Ten činí 500 Kč, podle evropských pravidel je ale možné ho zvýšit až na 50 eur (v přepočtu asi 1350 Kč).

Limit 500 korun byl nastaven z bezpečnostních důvodů, aby se zamezilo krádežím velkých částek při ztrátě nebo odcizení platební karty.

Firmy, které jsou součástí celého platebního systému během jarní vlny pandemie, kdy plateb kartou začalo rychle přibývat, případné navýšení limitu řešily. „V současné chvíli po této změně poptávka není. Pokud se situace změní a taková poptávka vznikne, jsme samozřejmě připraveni na ni flexibilně reagovat, jako tomu bylo na Slovensku,“ konstatuje Čarný. Slovenský parlament schválil návrh na navýšení limitu bezkontaktních plateb ve středu 8. dubna, limit byl navýšen už 23. dubna.

U mobilních plateb není limit důležitý

Přibývá však plateb mobilem, u nichž se každá platba potvrzuje otiskem prstu nebo scanem obličeje bez ohledu na její výši - tam by navýšení limitu nedávalo smysl. PIN totiž není třeba zadávat ani u vyšších částek.

Podle zářijového průzkumu Mastercardu by navýšení limitu na částku 1000 Kč uvítalo 23 % respondentů. Pět procent populace navýšení limitu neřeší, protože platí převážně právě telefonem a PIN zadávat nemusí.

Související témata:

Doporučované