Článek
Kůrovcová kalamita se dál šíří Českem. Avšak jsou už lesní majetky, odkud kůrovec mizí. Nemá už co žrát. Příkladem jsou třeba Městské lesy Dačice, které hospodaří na tisíci hektarech pozemků města a okolních obcí. Smrkové porosty z nich zabíraly zhruba 60 procent. Nyní je připomínají už jen paseky po těžbě nebo mrtvé lesy, které ještě nebyl čas vytěžit.
„Dalo by se říct, že je dobojováno,“ říká správce tamních lesů Kamil Kupec, který se o porosty kolem Dačic stará už od roku 1993. Když si uvědomil, jaká katastrofa jeho porosty postihla, trvalo mu prý dlouho, než se se situací dokázal vnitřně vyrovnat.
Mementem kalamity se pro něj stalo torzo smrku, kterému je více než 150 let. „To byl král polesí, už když jsem sem přišel. Řekl jsem, že dokud tady budu ve službě, neporazím ho,“ ukazuje na zlomený kmen posledního mohykána. Zlikvidoval ho kůrovec a dílo zkázy na usychajícím velikánovi dokonal silný vítr, který ho zlomil.
Kůrovci však padly i mnohem mladší porosty. „Můžeme říct, že jsme přišli o veškerý smrk. Zbývá nám už jen několik málo míst, kde je smrk ve stáří pěti až deseti let. Ale všechno, co je starší, je suché,“ říká Kupec. Lýkožrout se pustil i do dvacetiletých stromků, které by za běžné situace ignoroval. Řadu z nich sázel ještě sám správce lesů na začátku své kariéry. Sázel je pro budoucí generaci, měly totiž růst dalších sto let.
V dobách před kůrovcovou kalamitou Kamil Kupec podle lesního hospodářského plánu těžil v dačických lesích mezi šesti a sedmi tisíci metry krychlových dřeva ročně. Loni musel vytěžit 40 tisíc, letos je zatím na 22 tisících. A také na 600 korunách za prodaný metr kubický, přičemž náklady na těžbu jsou kolem 350 korun. Před rokem 2015 prodával i za 1700 korun.
Nyní městskou firmu čeká boj o vlastní existenci. Na jedné straně nebude mít příjmy z prodeje dříví, na druhou stranu ji čekají velké výdaje na zakládání nových lesů. „Až z lesů dostaneme všechno smrkové dřevo, budeme muset zastavit těžbu,“ říká.
Dačické lesy měly smrkové porosty na zhruba 60 procentech pozemků. Zbytek byl osázen především borovicemi, jasany a duby. Ani s nimi to však není do budoucna růžové. „Největší podíl mají borovice, které letos začínají odcházet kvůli suchu, dobře na tom nejsou ani jasany, stejně jako ve zbytku republiky. Nejstabilnější dřevinou tady je dub,“ říká Kupec.
Obec, která od roku 1997, kdy lesy získala zpět od státu, měla ze své společnosti zisk, ji nyní bude muset začít dotovat. „V tomto případě se nebavíme o jednom, dvou, pěti letech, ale o horizontu minimálně 10 až 15 let,“ upozorňuje Kupec. Jedním dechem si ale chválí osvícenou radu města, z jejíž strany cítí podporu. „Jejich přístup k lesnímu majetku byl vždy velmi dobrý. I v současné době mají chuť kupovat soukromé lesní pozemky, které přiléhají k těm našim, aby scelili majetky. Zároveň nám umožňují vytvoření pěstebních rezerv a snižují nám nájem,“ říká.
Byť Ministerstvo zemědělství lesníkům zvýšilo dotaci na zalesňování, obec stejně bude muset sáhnout do své kasy. Nákady na příští roky jen na městských pozemcích totiž Kamil Kupec vyčíslil na několik desítek milionů korun, na což ministerská dotace stačit nebude.
„Zalesnění jednoho hektaru stojí zhruba 270 tisíc korun i s péčí na pět let, to při výměře holin na pozemcích města, které budou na 230 hektarech, se bavíme o 40 až 50 milionech korun,“ dodává.
Zatímco ve chvíli, kdy si uvědomil, že boj s kůrovcem prohrál, se správce dačických lesů dostal psychicky na dno, nyní období, které před ním stojí, považuje za velkou výzvu, ve které chce uspět. „Věřím, že až budu za 20 let odcházet do důchodu, bude to tady vypadat jinak,“ ukazuje na paseky, které ještě před třemi lety byly plné zdravých smrků.
