Článek
Pákistánský islámský duchovní maulána Samíul Hak, známý jako „otec Tálibánu“, byl v pátek zavražděn.
Jeho pohřbu se v sobotu zúčastnily tisíce jeho příznivců. U smutečního obřadu ve městě Akora Chattak, který živě přenášela televize, byl rovněž guvernér pákistánské provincie Chajbar Pachtunchvá a další vysocí politici a duchovní, napsala agentura DPA.
Úřady měly obavy, že by pohřeb mohly provázet nepokoje, to se ale zatím nepotvrdilo.
Informace o okolnostech smrti duchovního jsou zatím kusé a nejasné. Podle agentury AP byl zabit při útoku nožem ve svém domě na předměstí Islámábádu. Agentura Reuters uvedla, že byl zastřelen v Rávalpindí, které tvoří dvojměstí s pákistánskou metropolí Islámábádem.
Zatím není jasné, proč na místě nebyl osobní strážce 81letého Haka ani jeho řidič. Hakův synovec Muhammad Bilál řekl agentuře Reuters, že útočníci, kteří vpadli do domu, strýce nejprve napadli noži a dýkami a pak ho zastřelili. Zatím není známá ani totožnost útočníků, ani jejich motiv.
Krátce po oznámení Hakovy smrti se v Islámábádu a Rávalpindí vydali do ulic jeho stoupenci, kteří začali ničit obchody a automobily. Hakova rodina vyzvala všechny, aby zachovali klid. Hakův pohřeb se bude pravděpodobně konat v sobotu ve městě Akora Chattak.
Pákistánský prezident Árif Alví i premiér Imran Chán vraždu odsoudili. „Ztratili jsme velkého učence a duchovního vůdce,“ uvedl Chán v prohlášení z Číny, kde je na oficiální návštěvě. Chán byl všeobecně kritizován za svůj blízký vztah k Hakovi, na jehož radikální islámskou školu v Akora Chattaku provinční vláda Chajbar-Pachtunchvá věnovala miliony dolarů.
Maulána Samíul Hak v roce 2014 zastupoval pákistánské hnutí Tálibán (Tehríke Tálibán, TTP) při mírových jednáních s pákistánskou vládou, která ale skončila bez úspěchu.
V posledních týdnech desítky afghánských duchovních Haka vyzývaly, aby využil svého vlivu na afghánský Tálibán a přiměl ho vykročit na cestu k míru, který by ukončil 17 let trvající válku v zemi.
Hak několik desetiletí vedl islámskou školu ve městě Akora Chattak v severozápadním Pákistánu nedaleko hranic s Afghánistánem, kde se učili někteří vůdci afghánského hnutí Tálibán; kvůli tomu si vysloužil přídomek „otec Tálibánu“.
Jedním ze studentů byl v 80. letech také muž později známý jako mulla Muhammad Umar, který se spolu se svými spolužáky vydal do Afghánistánu, aby se připojil ke skupinám mudžáhidů bojujícím proti tehdejší sovětské okupaci země.
Mulla Umar později založil Tálibán, který se v roce 1996 v Afghánistánu chopil vlády a zavedl ultrakonzervativní verzi islámského práva šaría. Ta mimo jiné zakazovala ženám studovat a opouštět domov bez mužského doprovodu. Muži museli mít dlouhé vousy a zakázán byl sport, rozhlas i televize.
