Hlavní obsah

Trh práce je opět napnutý. Na uchazeče připadá víc než jedno volné místo

Ve srovnání s loňským srpnem bylo nezaměstnaných zhruba o 11 200 méně.

Míra nezaměstnanosti se v srpnu vrátila na úroveň května 2020 a klesla na 3,6 procenta. To je lepší výsledek než předpokládali analytici. Trh práce ovlivňuje hlavně zájem o dělnické profese.

Článek

Nezaměstnanost v Česku v srpnu klesla na 3,6 procenta z červencových 3,7 procenta. Vrátila se tak na úroveň z loňského května, před rokem v srpnu byla o dvě desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci klesl proti červenci o 4289 na 267.889, ve srovnání s loňským srpnem bylo nezaměstnaných zhruba o 11 200 méně. Naopak nabízených pracovních míst přibylo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Ke konci srpna zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím úřadů práce 363.114 volných pracovních míst. Bylo to téměř o 5000 víc než v červenci, proti loňskému srpnu volných míst přibylo skoro o 22.300. Na jedno volné místo tak připadá méně než jeden uchazeč.

Výsledek je lepší, než předpovídali analytici, kteří očekávali stagnaci nezaměstnanosti na červencových 3,7 procenta. V srpnu se sice nezaměstnanost obvykle mírně zvyšuje kvůli příchodu absolventů na pracovní trh, ekonomové ale čekali, že neporoste, protože ekonomika se zotavuje a pracovníků na trhu je nedostatek.

Očekávaný nárůst počtu nezaměstnaných se nekonal, naopak zaměstnavatelé začali nabírat nové zaměstnance, podotkl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Připomněl, že v září na trh práce přicházejí další absolventi a také postupně končí sezonní práce. „V následujících měsících tak může nezaměstnanost stagnovat nebo mírně vzrůst, což odpovídá klasické vývojové křivce. V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od aktuální pandemické situace,“ dodal.

Trh práce ovlivňuje především poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, uvedl Úřad práce ČR. Nadále je velký zájem také o sezonní pracovníky v zemědělství, zahradnictví, lesnictví a rybářství. Pracovníky hledají také třeba v živočišné a potravinářské výrobě a obchodu.

Nejvyšší nezaměstnanost mezi kraji byla v srpnu 5,4 procenta v Moravskoslezském, 5,3 procenta v Ústeckém a 4,7 procenta v Karlovarském kraji. „Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v srpnu loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci,“ uvedl úřad práce. Naopak nejnižší podíl lidí bez práce 2,3 procenta zůstal v Pardubickém kraji. Nejvýrazněji nezaměstnanost klesla v Plzeňském a Karlovarském kraji.

Z okresů byla nezaměstnanost na konci srpna nejnižší na Pelhřimovsku, Jindřichohradecku, Rychnovsku a v okrese Praha-východ, shodně 1,7 procenta. Nejvyšší podíl nezaměstnaných úřad práce zaznamenal na Karvinsku, kde to bylo devět procent. Následuje Mostecko s 6,9 procenta a Ostrava-město s 6,6 procenta.

Během srpna úřady práce nově zaevidovaly 29.851 lidí, méně než v červenci i před rokem. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský a Středočeský, nejméně Karlovarský kraj.

Doporučované