Článek
Mezi červnem a červencem stoupl počet nezaměstnaných o 10 tisíc - z 269 tisíc na 279 tisíc. Mírně naopak ubylo volných pracovních míst, kterých je v současné době přes 334 tisíc. Nezaměstnanost v červenci byla 3,8 %, což je v meziročním srovnání nárůst o 1,1 procentního bodu.
Počet nezaměstnaných v červnu 2020: 269 637
Počet nezaměstnaných v červenci 2020: 279 673
Největší rozdíl v červenci hlásila Praha, ve které přibylo meziměsíčně 2162 nezaměstnaných a v současné době eviduje necelých 30 tisíc lidí bez práce. Zároveň je však v hlavním městě nejvíce volných pracovních pozic, konkrétně 83 672.
Nejnižší podíl nezaměstnaných ze všech krajů má ten Pardubický s pouhými 2,7 %, následuje Jihočeský s 2,9 % a přesně tříprocentní nezaměstnanost je v Královéhradeckém a Zlínském kraji. Naopak nejvyšší podíl lidí bez práce je v Moravskoslezském kraji (5,6 %) a v Ústeckém kraji (5,4 %).
Moravskoslezský kraj má i další specifikum. Jde o jediný region, ve kterém mluví podíl nezaměstnaných ve prospěch žen, práci jich tam má o dvě desetiny procentního bodu více než v případě mužů.
V severovýchodním regionu je, pravděpodobně i kvůli epidemii koronaviru, nezaměstnaných celkově nejvíce. Bez práce bylo v červenci přes 45 tisíc lidí, zároveň zde také nejvíce lidí pobíralo podporu v nezaměstnanosti, konkrétně 12 257. Podíl nezaměstnaných, kteří pobírají dávky, však byl nejvyšší v Pardubickém kraji, kde poměr dosáhl téměř 44 %, následovala Vysočina s 43,3 % a Zlínský kraj s 41,3 %. Nejméně nezaměstnaných pak pobíralo podporu v Ústeckém kraji.
Podle odborníků proběhl v červenci pravidelný sezonní výkyv. „Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí kromě aktuální situace kolem koronaviru i každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence ÚP ČR a nižší aktivita firem v letním období v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených,“ uvedl pro ČTK ředitel odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.
Nezaměstnanost by podle analytiků mohla dále růst, konkrétně k sedmi procentům v podzimních měsících. Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je mírný růst nezaměstnanosti daný vládními programy na udržení zaměstnanosti a přehřátým trhem práce před pandemií. „S postupným odezníváním podpůrných opatření bude míra nezaměstnanosti dále růst,“ předpokládá ekonom.
Petr Dufek z ČSOB pak doplňuje, že za poslední rok o práci přišli zejména lidé se základním a učňovským vzděláním pracující ve službách, pomocní a nekvalifikovaní dělníci.
