Článek
Omezení provozu obchodů, restaurací, veškerých služeb, shromažďování či setkávání lidí, o němž mimořádným opatřením rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví, bylo nezákonné. Celé opatření dnes kvůli procedurálním nedostatkům zrušil Nejvyšší správní soud.
V praxi to znamená, že pokud ministerstvo svoje opatření do čtyř dnů neopraví, otevřou se v pondělí v Česku všechny obchody, restaurace, sportoviště, veškeré služby a život v zemi se z velké části vrátí do předcovidových časů.
Jak už bylo zmíněno, vláda, potažmo Ministerstvo zdravotnictví, od soudu dostaly prostor pro nápravu. Soudci totiž odložili takzvanou vykonatelnost rozhodnutí o čtyři dny. Hlavní chybu justice spatřuje v tom, že opatření ministerstva nepředcházel souhlas vlády. „To je zásadní procedurální vada,“ zdůraznila soudkyně zpravodajka Veronika Baroňová.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) řekl, že resort připraví novou verzi. S rozsudkem se zatím neměl možnost podrobněji seznámit, vychází jen z vyjádření soudu na webu. „Jednalo se především o procesní vadu, která měla spočívat v tom, že jsme dostatečně nezdůraznili, proč jsme vydali toto mimořádné opatření před tím, než rozhodla vláda,“ uvedl. Bylo to podle něj kvůli tomu, že se v Děčíně objevila brazilská mutace covidu-19.
Krok Nejvyššího správního soudu okomentoval Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. „Vyzýváme vládu, aby neprodleně řekla, jak bude po tomto průlomovém rozsudku dále postupovat. Rozsudek znamená, že v pondělí by se měly otevřít veškeré obchody a služby a padnou i další opatření a zákazy,“ uvedl. „Musíme vědět, na co se máme připravit. Jsme připraveni zajistit bezpečnost našich zákazníků, musíme ale dopředu vědět, co nás čeká. A důrazně žádáme vládu, aby konečně začala respektovat český právní řád a přestala vyvolávat chaos a zmatek. Je to jednoznačné selhání vlády, která opakovaně nezvládá řádně zdůvodňovat svá opatření.“ Podrobněji ZDE.
Vláda na středečním jednání schválila, že se díky vývoji epidemické situace může zbytek obchodů a služeb otevřít 3. května. Musí se však ještě vypořádat s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu.
Podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka musí kabinet na verdikt co nejrychleji reagovat. „Potvrzeno Nejvyšším správním soudem. Plošný zákaz maloobchodu je nezákonný. Doufám, že se vláda konečně chytne za nos a obchody otevře,“ napsal na Twitteru.
Předseda senátu Tomáš Langášek zase zdůraznil, že ministerstvo mimo nouzový stav nemůže nijak omezovat shromažďovací právo. „Může pouze nastavit podmínky hygienického rázu,“ řekl soudce. Na základě protiepidemických opatření tak lze například omezit počet lidí na bohoslužbě v kostele, kde byl například nastaven limit deseti procent kapacity. „Jakoukoli bohoslužbu venku však nelze omezit počtem lidí,“ doplnil Langášek. A platí to pro jakékoli další neorganizované akce.
V kostelech lze stanovit hygienické podmínky pro mše, ministerstvu však nepřísluší zasahovat do liturgických forem náboženských projevů, konkrétně jsou nepřípustné zákazy hromadného zpěvu a stanovení povinnosti při bohoslužbě sedět.
Soud také uvedl, že ministerstvo mimo nouzový stav nijak nemůže omezovat počty lidí na neorganizovaných spontánních akcích. Limity se také nesmějí dotknout rodinných návštěv a setkávání. „Zákaz setkávání rodin v domácnostech by představoval neústavní zásah do základního práva na respektování soukromého a rodinného života,“ odůvodnil soud.
Na základě pandemického zákona podle soudu nelze omezovat počet lidí na demonstracích či shromážděních pod širým nebem. Podle dosavadního opatření byl horní limit 100 lidí.
Opatření z 10. dubna, později ještě dvakrát aktualizované, s odkazem na pandemický zákon omezuje provoz maloobchodu a stravovacích služeb, stanovuje výjimky pro některé prodejny a služby, zakazuje koncerty či divadelní produkce, kongresy a vzdělávací akce, dále reguluje provoz sportovišť a mnoho dalšího. Součástí opatření je dosud také zákaz akcí, při kterých se potkají více než dva lidé.
Rozsudek uvítal advokát Zdeněk Koudelka (Trikolóra), který mimořádné opatření u soudu napadl. Ministr zdravotnictví avizoval, že chce opatření prosadit, ještě než jej zruší soud. „Je to rychlá odpověď soudu na zjevné Arenbergerovo protiprávní jednání. Při stanovení zákazů se netajil, že počítá s tím, že budou pro nezákonnost zrušena, ale předpokládal, že soudu zrušení bude trvat déle. Zmýlil se,“ napsal Koudelka na svém webu.
Soud zdůraznil, že z procesního hlediska nelze akceptovat, že opatření ministerstva teprve posléze schválila vláda. Podle pandemického zákona má souhlas kabinetu předcházet. Postup, který zvolilo ministerstvo, je možný jen ve výjimečných případech, pokud hrozí nebezpečí z prodlení.
Konec nouzového stavu však byl známý několik týdnů předem a o časové nouzi nemohla být řeč. „Mimořádnými opatřeními dochází k závažným omezením a zásahům do základních práv a svobod jednotlivců, a proto soud trvá na striktním dodržování zákona. Pokud bychom akceptovali, že nezákonný postup ministerstva vždy zhojí následný souhlas vlády, učinili bychom část pandemického zákona zbytečným a zmařili bychom jednoznačně v zákoně vyjádřenou vůli Parlamentu, který přijal pandemický zákon právě s cílem vnést do přijímání mimořádných opatření alespoň nějaký řád,“ vysvětlila soudkyně zpravodajka Veronika Baroňová.
Soudci tak dali za pravdu také policistům, kteří odmítali pokutovat lidi, již se hromadně procházeli třeba na pražské náplavce nebo jiných veřejných místech. „Pandemický zákon ani zákon o ochraně veřejného zdraví nemůže plošně regulovat a omezovat volný pohyb osob, to jest ani jejich počet. Policisté tak nemohou a ani nebudou svoji kontrolní činnost orientovat tímto směrem,“ uvedla už dřív policie.
Pandemický zákon svěřil správnímu soudu pravomoc přezkoumávat opatření přijatá v rámci boje proti šíření nákazy. Před dneškem soud žádné opatření nezrušil. U jednoho sice konstatoval nezákonnost, zrušit ho však nemohl, protože mezitím pozbylo platnost. Šlo o starší verzi opatření o testování zaměstnanců, bylo podle soudu nedostatečně odůvodněné. Dalšími 31 podněty se soud ještě zabývá. Některé dříve postoupil Městskému soudu v Praze, další návrh, taktéž podaný kvůli testování zaměstnanců ve firmách, zamítl.
