Nežádoucí účinky po očkování? Lékaři mají přehledný manuál, jak na ně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Manuál pro veřejnost publikovala Společnost všeobecného lékařství. Připomíná, že je většina reakcí po očkování mírná a obvykle spontánně odezní. Benefit očkování jednoznačně převyšuje rizika a praktičtí lékaři ho doporučují všem, kteří mohou vakcínu dostat.

Nežádoucí účinky jsou neustále monitorovány. V Česku mohou lidé případná podezření na ně hlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), lékaři nebo farmaceutovi.

Před samotným očkováním přitom není třeba podstupovat žádnou preventivní léčbu, a to ani v případě alergiků.

Pokud jde o běžné a mírné lokální reakce, mezi nejčastěji hlášené patří bolesti, zarudnutí nebo otoky v okolí vpichu vakcinační látky. S alespoň jednou z takových potíží se setká většina očkovaných.

Objevit se ale může také vyrážka, která podle zkušeností pacientů a lékařů může přetrvat i víc než týden. Častěji se přitom vyskytuje u látky Spikevax od Moderny. Ani vyrážka ale podle lékařů není překážkou pro podání druhé dávky očkování. Stejně tak upozorňují, že se po očkování může objevit zduření mízních uzlin, a to nejčastěji v podpaží. Odeznít by mělo do několika dnů, pokud přetrvává a člověk si není jistý, zda je vše v pořádku, má se obrátit na praktického lékaře.

Obecně ale manuál, který pro sdružení praktiků a pro veřejnost vypracovala praktická lékařka Ludmila Bezdíčková a který prošel odbornou revizí, doporučuje využít běžnou domácí léčbu. Chlazení nebo léky na bolest či horečku, jako je paracetamol nebo ibuprofen.

Domácí lékárna obvykle vystačí i při celkových reakcích, jako je zvýšená teplota, horečka, zimnice, únava, bolesti kloubů a svalů, nevolnost nebo bolest hlavy. Takové potíže se objeví u deseti až padesáti procent očkovaných a rozvinou se během hodin, maximálně do tří dnů po aplikaci vakcíny.

Praktici připomínají, že je celková reakce spojena s imunitní reakcí organismu a tvorbou obranyschopnosti proti infekci. Pokud se ale u člověka neobjeví, neznamená to, že u něj očkování nefunguje.

Potíže odeznívají bez dlouhodobých následků a ke zmírnění příznaků mohou lidé opět sáhnout do své domácí lékárničky pro běžné přípravky na horečku nebo bolest. Důležitý je také dostatek tekutin a klid bez fyzické námahy a sportu.

„Pokud reakce trvá déle než tři dny, prosím konzultujte ji s lékařem. Je nutné odlišit jiné příčiny obtíží, zejména současně probíhající infekci,“ dodávají praktici.

Přestože drtivá většina vedlejších příznaků odezní sama a bez potřeby vyhledat lékaře, připomínají praktici, že vzácně mohou nastat i závažné komplikace. Například velmi vzácná anafylaktická reakce se týká jednotek případů na milion očkovaných.

Právě kvůli tomuto riziku musejí očkovaní zůstávat až půl hodiny po aplikaci vakcíny pod dohledem a až poté odchází domů. Mezi projevy patří svědění kůže, vyrážka, otok jazyka nebo hrdla, dušnost, nevolnost či prudký pokles krevního tlaku. Pokud k reakci dojde, musí zasáhnout lékař a očkovanému podat injekci adrenalinu. Při včasném zásahu příznaky rychle odeznívají, pro druhou dávku očkování už ale takový člověk přijít nesmí.

Stejně tak lékaři upozorňují, že po očkování může vzácně dojít k omdlení, přechodným poruchám zraku, brnění končetin nebo křečím. Častěji u lidí, kteří mají z očkování obavy. Prevencí je příjem dostatku tekutin před aplikací a uklidnění. Lidé, kteří podobné reakce už dříve zažili, by je měli zdravotnickému personálu nahlásit. Očkování poté například mohou absolvovat vleže. Na rozdíl od anafylaktického šoku se omdlení nepovažuje za kontraindikaci k druhé dávce očkování.

Nežádoucím účinkem očkování, který vyvolal pozornost už před několika měsíci, je syndrom atypických trombóz spojených s nízkou hladinou krevních destiček. Jde o vzácnou komplikaci při podání vektorových vakcín Janssen od Johnson & Johnson a Vaxzevria od AstraZenecy. Objevuje se pravděpodobně u jednoho člověka na sto tisíc očkovaných, a to zpravidla mezi osmým až 14. dnem od aplikace.

Riziková skupina nebyla definována, častěji se ale problém týká mladších žen. České odborné společnosti proto tyto vakcíny nedoporučují lidem pod 60 let. Praktici upozorňují, že nemá smysl před očkováním preventivně užívat aspirin nebo jiné léky proti srážení krve.

Nicméně pokud do tří týdnů po očkování lidé pozorují dušnost, bolesti na hrudi, v břiše nebo v nohách, rozmazané vidění, křeče nebo modřiny jinde než v místě aplikace vakcíny, měli by rychle vyhledat lékařskou pomoc.

Dalším velmi vzácným pravděpodobným nežádoucím účinkem vektorových vakcín je také syndrom Guillan-Barré. Jde o autoimunitní onemocnění postihující nervový systém. Projevuje se dvojitým viděním nebo potížemi s pohybem očí, polykáním a mluvením. Stejně tak ho mohou provázet pocity brnění v rukou nebo problémy s chůzí. Jakýkoliv z příznaků by lidé měli konzultovat se svým praktikem.