Článek
Co je ruský „blacklist”?
Oficiálně jde o seznam „zahraničních a mezinárodních organizací, jejichž činnost je na území Ruské federace považována za nežádoucí”.
O zákazu organizací rozhoduje ruská generální prokuratura. V tiskové zprávě, ve které ministerstvo spravedlnosti informovalo o postihu české organizace, se úřad odvolává na zákon o opatřeních proti osobám zapojeným do porušování lidských práv a svobod a práv a svobod Rusů. Podrobnější důvody úřad neuvedl.
„O skutečných formálních důvodech nic nevíme. Ruská federace se s námi nebavila. Je to jednostranný proces a krok, takže vlastně nevím, jestli nám něco oficiální cestou přijde. A to, že jsme na černé listině, je pro nás zcela nové, nikdy jsme se s ničím podobným nesetkali,” řekl v rozhovoru pro Seznam šéf Člověka v tísni Šimon Pánek.
Zákon schválil ruský parlament v květnu 2015. Lidskoprávní aktivisté v té době upozorňovali, že rozhodování o tom, jaká organizace se na seznamu ocitne, je netransparentní. Mezinárodní nebo zahraniční organizace se ocitly v hledáčku ruských úřadů zejména po roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a od anexe Krymu a začátku bojů na východě Ukrajiny.
Zakázaná organizace musí podle zákona zastavit veškerou svou činnost v Rusku a uzavřít své pobočky. Nesmí v médiích ani na internetu šířit žádné zprávy. Banky a finanční instituce musí ze zákona takovou organizaci odmítnout a zastavit jí finanční operace.
Ruští občané s ní nesmí spolupracovat. Za porušení zákona hrozí pokuta až 100 tisíc rublů nebo až šestiletý trest. Prokuratura letos v září uvedla, že v první půlce roku zahájila 199 správních řízení a čtyři trestní stíhání kvůli zapojení do činnosti nežádoucích organizací.
Kdo je ještě na seznamu?
K dnešku je tam celkem 19 subjektů. Člověk v tísni je jedinou českou organizací na seznamu.
„Člověk v tísni i různé jiné organizace jsou nejdříve zařazovány na seznam tzv. zahraničních agentů, což neznamená, že je jejich činnost ukončena. Tam je řada lidskoprávních organizací, i ruských. Ten absolutní zákaz je složitější, většinou Rusové vyšlou signál – to může být i reportáž ve státní televizi, kde organizaci označí za špiona. Ta si pak má uvědomit, že se buď stáhne a začne chovat jinak, nebo bude pokračovat v tom, co dělala, a pak samozřejmě následuje další krok,” vysvětlila Seznamu novinářka Petra Procházková.
Na seznamu nechybí třeba Ukrajinský světový kongres. Organizaci registrovanou v Kanadě zakázali Rusové letos v červenci. Kyjev proti kroku ostře protestoval. Kongres, který vznikl v roce 1967 v New Yorku, sjednocoval a propojoval Ukrajince žijící v zahraničí. Má jít až o 20 milionů lidí ve více než 60 zemích.
Před dvěma lety se na seznamu ocitla organizace Otevřené Rusko nebo Ústav pro studium současného Ruska. Úřady tvrdily, že jde o organizace financované ze zahraničí, které chtějí zdiskreditovat ruské volby a prohlásit jejich výsledek za nelegitimní. Otevřené Rusko, které založil miliardář Michail Chodorkovskij odsouzený za údajné podvody, organizovalo protesty proti Vladimiru Putinovi „Už ho máme dost”.
Zákaz dostala letos v červenci i Atlantická rada. Think-tank, založený roku 1961, v roce 2018 spustil portál Disinfo, který má pomoci v boji proti řízeným dezinformacím šířícím se z Ruska do Evropy a USA. Podle ruské prokuratury Atlantická rada „představuje hrozbu pro základy ústavního systému a bezpečnost Ruska”.
Co Člověk v tísni v Rusku dělá?
Podporuje občanskou společnost a pomáhá politicky perzekvovaným. Člověk v tísni podporuje například nezávislé novináře a nevládní organizace. Pořádá pro ně vzdělávací programy, podporuje ale i reportéry, kteří trpí fyzicky nebo psychicky pronásledováním ze strany státu. Jde například o rehabilitační pobyty nebo materiální podporu rodin uvězněných lidí.
„Podporovali jsme finančně skupiny dobrovolníků, občanské spolky, intelektuály a lidi z takzvané creative class – což jsou občané spojení s uměním, reklamou, životním prostředím. Chtěli jsme hlavně podpořit lidi, kteří bojují za lepší občanskou společnost. Ať už to bylo vzdělání nebo poskytnutí vycestování pryč z Ruska. Je to široká paleta věcí, jež můžete nabídnout lidem, kteří se snaží ve vlastní zemi o lepší práva a svobody,” vysvětlil Šimon Pánek.
Člověk v tísni působí i ve válkou postiženém regionu na východní Ukrajině. Lidem dodává jídlo, vodu, hygienické potřeby a v zimě uhlí na topení. Opravuje také poničené domy a potrubí.
Organizace pomáhá na území pod kontrolou Kyjeva, ale i v oblastech Luhansku, které nejsou pod kontrolou centrální vlády. V listopadu 2016 separatisté ze samozvané Doněcké lidové republiky humanitární pracovníky vykázali.
„To je pro Rusko oblast, o níž tvrdí, že tam vůbec není nijak vojensky přítomno. Lidé, kteří tam pracují, a to jak přímo z Člověka v tísni, tak i jejich místní spolupracovníci, velmi dobře vědí, jaká je tam situace. A to už je podle mého soudu pro ruské úřady nepříjemné,” řekl ve středu ve vysílání Radiožurnálu komentátor Libor Dvořák.
Jak organizace reagovala?
Pánek Seznamu řekl, že Člověk v tísni v Rusku zastavuje veškerou svou činnost, ze země se ale stáhnout nehodlá.
„Naši partneři mohou být penalizováni. Musíme dát našim partnerům čas, aby se zamysleli nad tou situací. Dlouhodobě bychom chtěli v Rusku pokračovat, protože ten instrument ruského zákona je namířen proti ruské občanské společnosti,” říká Pánek s tím, že je to další krok Ruska, jak umlčet tamní společnost bojující za lidská práva. „Nepovažujeme to za správné a budeme hledat cesty, jak pokračovat dál,” dodává šéf české organizace.
Ruský krok už vyvolal reakci české diplomacie. Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček z ČSSD ho označil za absurdní a bude ruského velvyslance žádat o vysvětlení.
