Než se hádat, rozejděme se. V ČSSD se po debaklu mluví o rozdělení na dvě strany

Končící starosta Prahy 8, Roman Petrus z ČSSD, patřící do zemanovského stranického křídla, to řekl nahlas hned v neděli po volbách: „Sociální demokracie se buď dá rychle dohromady, nebo se musíme rozdělit na dvě části – levicově konzervativní a pro městské liberály. Takhle to dál nejde, jinak končíme. Volby byly totálním knockoutem, definitivní ranou.“

Zástupce liberální stranické frakce, plzeňský hejtman Josef Bernard, okamžitě připustil totéž: „Možná je někdy lepší si říci, že se neshodneme, a rozejít se. I to je relevantní varianta.“

Jestli se rozhádaná strana skutečně rozštěpí, se rozhodne příští rok na jarním sjezdu.

Video: Jan Hamáček a jeho první hodnocení voleb

Po naprostém debaklu ČSSD v komunálních volbách, po nichž její zastupitelé úplně zmizeli z mnoha radnic, se tradičně začala hádat obě křídla partaje a obviňovat se, kdo je viníkem.

Tyhle střety liberálů a konzervativců v ČSSD už dobře známe po každých neúspěšných volbách. Ale tentokrát je to nové tím, že padají výzvy – než dál pokračovat společně, pojďme raději každý vlastní cestou.

Jednotlivé frakce se už dokonce formují. Příznivci Miloše Zemana touží vzít si partaj zpět. Už kvůli tomu založili platformu s názvem „Zachraňme ČSSD“ okolo bývalého jihomoravského hejtmana Michala Haška, dnes poradce ministra zemědělství.

„Ukončeme zbytečnou a vysilující válku některých našich představitelů s prezidentem republiky Milošem Zemanem, bývalým úspěšným předsedou ČSSD a premiérem jednobarevné vlády. Naopak spojme své síly a oslovujme zklamané voliče s cílem získat je zpět,” navrhuje Hašek ve své výzvě, kde mobilizuje k záchraně strany.

K hlasité skupině patří i dva současní místopředsedové – Jiří Zimola a Jaroslav Foldyna, dále třeba hejtman Vysočiny Jiří Běhounek, exministři Zdeněk Škromach a Svatopluk Němeček nebo někdejší poslanci Zdeněk Koudelka a Karel Šplíchal.

Ti všichni volají po návratu doleva – nelíbí se jim takzvaná moderní levice, která akcentuje například ochranu životního prostředí, rovnoprávnost mužů a žen, zastává se menšin a velebí Brusel. Oni to chtějí dělat jinak a pod vlivem migrační krize vnést do ČSSD národně konzervativní momenty.

„Musí dojít k rychlé výměně předsedy, aby se novým předsedou stal někdo jako Zimola nebo Foldyna. S Janem Hamáčkem jen zůstáváme sobotkovskou stranou bez Sobotky,” volá po změně Zdeněk Koudelka, člen brněnské ČSSD a advokát, který spoluvytvářel podmínky Klausovy amnestie.

Opačně i druhý tábor viní z volebního propadáku právě lidi kolem Michala Haška. „Neustále se snažili vytvářet dojem rozdělené strany. Nevím, proč tedy jako zemanovci neodejdou rovnou do SPOZ, kde by mohli být spokojeni,“ řekl šéf pražské sociální demokracie Petr Pavlík.

Připomíná, že k jednomu rozdělení strany už došlo v roce 2009, kdy stoupenci Miloše Zemana odešli a založili konkurenční Stranu práv občanů Zemanovci.

„Překvapuje mě, že zrovna Michal Hašek, který stranu neustále štěpí a rozděluje, dnes vůbec má tu odvahu se stavět do role jejího zachránce,“ řekl pardubický hejtman a místopředseda ČSSD Martin Netolický.

Michal Hašek se snaží o návrat od roku 2011, kdy těsně prohrál boj o předsedu s Bohuslavem Sobotkou. Neúspěšně skončil jeho comeback i v roce 2013 při takzvaném lánském puči, kdy spiklenci vyrazili za prezidentem.

Liberální křídlo ČSSD se formuje kolem plzeňského hejtmana Josefa Bernarda. Ten připouští rozdělení strany i proto, že už mu prý přijde zbytečné snažit se kolegům vysvětlovat i věci, které by měly být samozřejmé.

„Proháněli se tu s motorkářským gangem z divokého východu, nechávali se obdivovat východními trolly na Facebooku a tancovali hradní častušku, občas někdo zhnědnul a s vervou se pustil do cikánů, obdivoval se autoritářským vůdcům a dštil síru na tu prokletou EU. Prostě, aby se v tom čert vyznal, natožpak chudák volič,“ prohlásil Bernard.

Na jedné věci se obě křídla přece jen shodnou: naštval je předseda Jan Hamáček, když výsledky voleb označil za „odražení se ode dna“. Zástupci obou frakcí si myslí, že měl být upřímný – a debakl nazvat debaklem.

Sám Hamáček považuje rozdělení sedmiprocentní strany za nesmysl: „Jsem předsedou sociální demokracie půl roku, za tak krátkou dobu nelze zcela obnovit důvěru voličů, kterou jsme ztratili. Od zvolení předsedou pracuji na tom, aby se strana sjednotila a táhli za jeden provaz.“