„Nevíme, kde je Kalesnikavová, a režim nemluví pravdu,“ zaznívá z Běloruska

Neoznačená jednotka v civilním oblečení sebrala Maryji Kalesnikavové telefon, vtlačila ji do minibusu s nápisem „Komunikace“ a odjela, píše se na běloruském zpravodajskému webu Tut.by s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Členka Koordinační rady – opozičního orgánu, jenž usiluje o hladké předání moci v Bělorusku – je poslední z ústřední trojice opozičních lídryň, která po zmanipulovaných volbách zůstala v zemi.

Třeba Světlana Cichanouská, hlavní vyzyvatelka diktátora Alexandra Lukašenka v klání o prezidentské křeslo, opustila Bělorusko den po volbách, tedy v pondělí 10. srpna. A patrně k tomu byla donucena. „Jsem jediná z nás tří, která tu pořád je. Abyste chápali, co se tu děje, musíte tu doopravdy být,“ řekla Kalesnikavová ruské pobočce britské veřejnoprávní BBC v srpnu.

Ke zmizení Kalesnikavové, jenž teď podle serveru Tut.by nezvedá telefon, se vyjádřili i její kolegové z Koordinační rady. Ti informaci o potenciálním únosu Kalesnikavové milicemi či tajnými službami ověřují. A stejně tak činí i běloruská policie.

„Nemáme žádné informace, kde se nachází. Pravděpodobně není na svobodě, protože jsme se s ní nespojili, nezvedá telefon,“ řekl běloruskému médiu člen Rady Jurij Hubarevič. Podle Tut.by není jasné ani to, kde je mluvčí Koordinační rady Anton Rodnenkov.

Kalesnikavová je v hledáčku běloruské vlády už nějakou dobu. Podle britské BBC proti ní i ostatním členům Koordinační rady zahájilo běloruské vedení trestní řízení. A to kvůli tomu, že „ustavení Koordinační rady i její aktivita má za cíl podmanit si státní moc a ublížit národní bezpečnosti“.

Tvář opozice se také angažovala v povolebních masových protestech, o nichž řekla, že jsou bojem za lidskou důstojnost a sebeúctu. A podle BBC se její tým rozhodl nevyužít služeb bodyguardů. „Jsem si vědoma toho, že by nám byli bodyguardi v jakémkoliv počtu k ničemu, kdyby nás zastavilo vozidlo plné těžkooděnců. Víme, čeho je policie schopná,“ podotkla Kalesnikavová.

Neúnavní Bělorusové

Opozičnice zmizela krátce po nedělních masových protestech, které se znovu rozhořely napříč Běloruskem. Třeba náměstí Nezávislosti v Minsku zaplnilo podle britského listu The Guardian více než 100 tisíc lidí. Bělorusové zopakovali, kvůli čemu posledních pár týdnů protestují. Požadovali odchod posledního evropského diktátora, tedy Lukašenka, z funkce.

Běloruská metropole nebyla v neděli jediným místem, kde to už čtvrtý týden v řadě vřelo demonstracemi. Lidé vyšli do ulic i v dalších městech, třeba Brestu, Vitebsku nebo Grodnu. A ačkoliv byl nedělní protest vyvrcholením týdne, podle Baryse Goretského z Běloruské novinářské asociace se ty méně početné konají v zemi každý den.

Demonstrace a nepokoje odstartovaly prezidentské volby na začátku srpna. Jejich výsledek – tedy pokračování šestadvacetileté vlády Lukašenka – lidé považují za podvrh. „Většina lidé nevěří těm u moci. Odmítli výsledky voleb. Spoustu lidí si myslelo, že protesty skončí po prvním týdnu, ale to se nestalo,“ řekl Guardianu Goretský. „Jsme optimističtí, budeme pokračovat,“ dodal.

Režim opět přitvrdil, alespoň co se týče počtu bezpečnostních jednotek v terénu, i jejich zákroků. Protest byl ale – ze strany demonstrantů – pokojný. „Šlo o mírumilovný protest. Jako vždy. Ale bohužel si vláda usmyslela, že jsou to špatní lidé, kdo protestují, takže do ulic vyslala hodně těžkooděnců, kteří zablokovali hned ráno celé centrum města včetně stanic metra. To byla zatím největší taková blokace vůbec,“ vysvětlila Seznam Zprávám běloruská novinářka Valerie Ulasiková.

Podle ní si ale Bělorusové na takové postupy vlastně už zvykli,. „Těžkooděnci se snažili zabránit srocování lidí, ale protestující to nezastavilo. Nezastavil je ostatně ani déšť,“ řekla Ulasiková při telefonátu přes aplikaci Telegram. Vzduchem opět vlály červenobílé vlajky, které jsou symbolem opozice, a demonstranti pokřikovali „Lukašenko do policejního vozu“ nebo „Tribunál“.

Stovky lidí skončily ve sběrných vozech bezpečnostních složek, které protestující zatýkaly už od rána. Těžkooděnci se podle Ulasikové zaměřovali hlavně na jedince a menší skupinky, které nebyly součástí většího davu. Toho se podle ní obávají.

„Ministerstvo vnitra mluví o více než 600 zatčených, takže to skutečné číslo je nejspíš mnohem, mnohem vyšší. Oni totiž také řekli, že se demonstrací zúčastnilo asi 30 tisíc lidí. Ale nezávislé zdroje požádaly protestující, aby se ohlásili hashtagem #ImWalking (Jdu), a na sociálních sítích se takových příspěvků ukázalo asi 170 tisíc. Bylo jich tam o dost víc, než hlásí vláda,“ řekla Ulasiková.

Na videích z nedělních protestů dostupných na sociálních sítích je vidět návrat bezpečnostních složek k násilí. Do zákroku se zapojily i zmíněné neoznačené jednotky. „Nešlo ani o OMON (speciální běloruské jednotky), tihle chlapi v maskách a běžném oblečení neměli žádné označení. Byli jako nějací banditi. Představte si to, jdete si ulicí a najednou vás někdo bez jakéhokoliv označení začne zatýkat nebo bít,“ přiblížila novinářka.

Zákroku se nevyhnula ani kavárna v centru města, jejíž zaměstnanci se snažili ukrýt některé protestující, kvůli čemuž podnik zamkli. „A tihle muži, nevím vůbec, co jsou zač, vpadli dovnitř. Rozbili ty dveře a dostali se dovnitř. A pochytali tam lidi,“ uvedla Ulasiková. A dodala, že v neděli bezpečnostní složky zatýkaly ve větším i ženy, což je oproti dřívějším demonstracím novinka. „Dřív se soustředili spíš na muže, což je samo o sobě dostatečně smutné, ale včera začali zatýkat i ženy. Prostě seberou kohokoliv,“ dodala.

Někteří demonstranti se zatčení snažili předejít tím, že skočili do řeky Svislač, která protéká centrem města. Záchranáře, již je později tahali ven z vody, bezpečnostní složky zatkly též.

Mezi běžnými lidmi teď podle Ulasikové panuje smíšená nálada. „Bělorusové jsou naštvaní a nechápou, co se to sakra děje. Jsou tak pokojní, chodí na protesty s dětmi i psy, kamarády, rodinami. Prostě jdou po ulici. A pak je někdo takhle brutálně zatkne. Lidé se ale nebojí, o což se vláda očividně snaží. Ale nebojíme se. Jsme naštvaní a chceme zpět svá práva. Nemyslím si, že by lidé přestali protestovat, snad každý tu má nějaké příbuzné nebo blízké, kteří byli zatčeni. A na to nezapomenou,“ upozornila Ulasiková.

„Dopoledne jsme se dozvěděli, že zadrželi Maryji Kalesnikavovou. Byli to ti maskovaní muži. A ministerstvo vnitra i KGB uvedli, že to není jejich akce. My teď nevíme, kde Kalesnikavová je, a režim nemluví pravdu,“ uzavřela Běloruska.