Hlavní obsah

Neviditelné oběti koronaviru. Lidé se bojí navštívit lékaře

Foto: Profimedia.cz

Strach z nákazy mezi pacienty trvá. Někteří se i přes obnovený provoz nemocnic ostýchají k lékaři vypravit. Následky přitom mohou být nedozírné.

Strach z nákazy i útlum provozu v nemocnicích. To jsou důvody, které pacientům při koronavirové krizi omezily přístup k péči. Nepřímá daň, kterou si virus vybírá, ale může být fatální.

Článek

Kolik nepřímých obětí si koronavirus vyžádal a kolik onemocnění se při krizi nepodařilo zachytit? Pokud jde o Česko, data zatím chybí.

Nápovědu však už dnes poskytují čísla z amerického New Yorku. Ve městě během prvních dvou měsíců pandemie zemřelo z jiných příčin, než je nemoc covid-19, zhruba o 5 000 lidí více, než bývá běžné v tomto období. Upozornilo na to Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Úmrtí mohla být podle CDC způsobena několika faktory, včetně pozdního vyhledání či získání zdravotní péče kvůli strachu z nákazy koronavirem.

V Česku zprvu zdravotnickou péči omezilo ministerstvo – povel k utlumení běžného provozu dostaly nemocnice v půlce března. Nákaza nabývala na síle a jednotky intenzivní péče, přístroje i personál bylo potřeba připravit na případný zvýšený nápor pacientů s těžkým průběhem covid-19.

„Počet plánovaných zákroků se v době omezení provozu nemocnic snížil přibližně o 70 až 80 %,“ popsala pro Seznam Zprávy mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Marie Heřmánková. Přesný odhad počtu odložených zákroků nemocnice k dispozici nemá, odhaduje ale, že jich bylo více než tisíc.

Pro samotné zdravotníky se kromě zvýšených nároků na vlastní ochranu změnil i celkový pracovní režim. Aby se co nejvíce zmenšilo riziko rozšíření nákazy, pracovali ve vzájemně separovaných týmech. Podobně situace vypadala ve všech nemocnicích v Česku.

Už od prvních dnů mimořádného režimu se však začaly projevovat obavy před nepřímými dopady koronavirové krize – zejména před nezachycenými nemocemi a zdravotními komplikacemi, které kvůli pozornosti upřené na koronavirus zůstaly v pozadí.

„Za měsíc běžně uděláme kolem 6 až 8 tisíc operací. Asi tak dvě třetiny z nich jsme odložili, odhaduji pět šest tisíc lidí. K tomu jsou ale ještě lidé, kteří neprošli preventivními prohlídkami a kteří u nás nebyli z toho důvodu, že jsme jim nemohli nic objevit,“ popsal ve druhé půlce dubna pro Seznam Zprávy ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík.

„Hezky je to vidět na mamografickém screeningu, který pár týdnů moc nejede v celé republice. A nepletu-li se, tak v celé republice je měsíčně pět tisíc mamografií. Jestli ty chybí, tak tam se to může ukázat. Druhý podobný problém opět v onkologické oblasti jsou kolonoskopie, které se také nedělaly. Takže to jsou dvě takové kauzy, rakovina prsu, rakovina tlustého střeva, které by se teď mohly objevit. Jsou to případy, které když se objeví včas, tak u nich nemusí jít o život, ale když se včas neobjeví, tak o život jít může,“ dodal.

Strach a ostražitost

Kromě útlumu ve zdravotnických zařízeních ale pacienty nechal doma i strach z nákazy. Podle koordinátorky platformy Hlas onkologických pacientů Ivany Plechaté období pandemie psychicky dopadlo na onkologicky nemocné i jejich blízké. „Řada pacientů se bála do zdravotnických zařízení docházet. Uvítali jsme proto vyjádření České onkologické společnosti ČLS JEP pro pacienty, kde byl jasný vzkaz, že ošetřující lékaři-onkologové citlivě zvažují individuálně všechny potřeby léčby konkrétního pacienta a zároveň je konfrontují s mírou rizika,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

„Víme z reakcí našich pacientů, že akutní léčba – například podávání chemoterapie – dále pokračovala, mohlo ale docházet také k odkladům operací či změnám v algoritmech léčby. Lepší komunikaci s lékaři měli pacienti, kteří již v léčbě byli delší dobu a svého lékaře znali, určité krátkodobé problémy dostihnout svého lékaře mohli mít pacienti na začátku léčby nebo v případě, že se objevily nějaké nové příznaky,“ přiblížila Plechatá.

Platforma nyní pomocí online dotazníku mezi onkologickými pacienty zjišťuje, jak se dařilo léčbu organizovat a jaké důvody případně vedly k odkladu potřebné péče.

Strachu z návštěvy nemocnice si u pacientů všímají i ve VFN. „Důvodem mohou být přetrvávající obavy z nákazy covid-19. Rozhodně ale chceme všechny ujistit, že není důvod se obávat a návštěvu lékaře odkládat. Naopak, chceme všechny, kteří cítí nějaké zdravotní potíže, podpořit, aby péči o své zdraví nezanedbávali,“ dodala mluvčí Heřmánková.

Nepřímou obětí pandemie se stal například Dušan Vančura, který v dubnu zemřel v 82 letech. Člen kapely Spirituál kvintet odkládal návštěvu lékaře, a přestože měl zánět zubu, lékařskou pomoc vzhledem k situaci okolo koronaviru nevyhledal. Zánět nakonec skončil celkovou otravou krve.

„Člověk slyší odevšud, co se smí a co ne. Žijeme teď všichni jako děti, kterým dospělí říkají, co mají dělat. Pak se nelze dospělým nemocným divit, že tomu tlaku podléhají a zbavují se své svobody rozhodování,“ uvedla Kristýna Maulenová, psycholožka spolku Amelie, který pomáhá pacientům s rakovinou.

Obavy z přetrvávající nedůvěry pacientů k návštěvám lékařů a nemocnic má také Sdružení ambulantních specialistů. Strach pacientů přijít v době epidemie covid-19 do ordinace může podle nich vést ke komplikacím nebo jiným nemocem.

I nadále je však vhodnější nejprve do ordinace zavolat a poradit se. Odkládat by se neměly ani pravidelné kontroly, pokud je pacient sledován pro nějaké chronické onemocnění.

Související témata:

Doporučované