Článek
„Ve světě tajných služeb jsem si zvykl, že od toho jsou tajné, aby většinou nebylo všechno vysvětleno,“ říká prezidentův poradce Hynek Kmoníček na otázku, zda má pocit, že rozumí všemu, co se v letech 1998 až 2002 dělo na Ministerstvu zahraničí.
Kmoníček byl tehdy náměstkem ministra Jana Kavana a měl mimo jiné za úkol koordinovat práci s tajnými službami. Zároveň si v té době, jak posléze vyšlo najevo, jedna z těchto služeb – vojenská rozvědka – obsazovala řadu postů na ministerstvu svými lidmi. Jejím agentem byl například Karel Srba, generální sekretář ministra.
Kmoníček dnes říká, že neměl tušení, co vojenská rozvědka na ministerstvu prováděla: „Zpravodajské služby jsou tajné, takže svoje tajnosti udržují a na to, abyste se o ní něco dozvěděli, musíte být jejím členem a to já nejsem.“
V kontejneru se stavebním materiálem byly zbraně
Seznam ve středu zveřejnil další reportáž z investigativního seriálu Zvláštní vyšetřování, která přinesla informaci o tom, že na pozadí tehdejších rekonstrukcí zahraničních ambasád se odehrál i nelegální byznys se zbraněmi. Svědectví o tomto dosud netušeném případu poskytl bývalý detektiv, který se před čtrnácti lety podílel na vyšetřování podezřelých rekonstrukcí, a také Cyril Svoboda, Kavanův nástupce ve funkci ministra.
Nový díl investigativního seriálu Zvláštní vyšetřování si pusťte zde:
Po Kavanově odchodu začala policie vyšetřovat osm lidí napojených na rekonstrukce ambasád, včetně Karla Srby a zástupců několika stavebních společností. V případě tří zastupitelských úřadů (Záhřeb, Alžír a Nairobi) policisté během tří měsíců shromáždili konkrétní důkazy o umělém navýšení ceny zakázky a Srbu a spol. obvinili z přijímání úplatků, podplácení či porušování při správě cizího majetku. Podle policie byla zakázka v Záhřebu navýšena o téměř dvacet milionů korun, v Alžíru o 6,5 milionu a v Nairobi o 2,3 milionu.
„Poté, co jsme podali obžalobu, tak jsme zachránili majetky v rozsahu 250 milionů korun,“ řekl reportérům Zvláštního vyšetřování bývalý policista, který se při natáčení z bezpečnostních důvodů a kvůli ochraně identity chránil kuklou. Případ se pod dozorem státní zástupkyně Dagmar Máchové vyšetřoval tři roky, následně byla podána obžaloba, načež při soudním přelíčení sama žalobkyně navrhla všech osm lidí zprostit obžaloby. Tím soud skončil. Vyjádření Dagmar Máchové, dnes mimochodem v jiné kauze postavené mimo službu kvůli trestnímu stíhání z vynášení informací obžalovaným osobám, se zatím nepodařilo získat.
Agent Srba: Dostával jsem úkoly
Je velmi pravděpodobné, že do případu se promítla i příslušnost tehdy obviněného Karla Srby k vojenské rozvědce. „O celou tuto kauzu byl zvýšený zájem zpravodajských bezpečnostních složek,“ uvedl už citovaný bývalý policista. „Zjistili jsme totiž, že v přístavu v Amsterodamu byl při kontrole kontejneru, kde měl být stavební materiál na jednu ze zakázek, objeven zbrojní materiál.“
Karel Srba, který si mimochodem odseděl osm let za případ objednání vraždy novinářky, v nedávném rozhovoru pro Zvláštní vyšetřování potvrdil, že vyšetřování zakázek ukončilo rozhodnutí státní zástupkyně: „Dokonce se nám omluvila, že to musela vzít před soud, že to byla tak dobrá konstrukce, že to bylo na začátku věrohodné.“ Případ ale netrval jen „na začátku“, obžalovaní byli na návrh žalobkyně soudem osvobozeni až po třech a půl letech, přesně 14. března 2006.
Srba v rozhovoru rovněž potvrdil, že se vojenské rozvědce hodilo jeho – ale nejen jeho - zařazení na Ministerstvu zahraničí: „Vojenská rozvědka toho využívala k získávání informací, aspoň co se mě týkalo… Někam cestujete, máte diplomatický pas,“ vyjmenovával Srba výhody diplomata pro tajnou službu. Potvrdil zároveň, že rozvědka je zčásti financovaná i z nelegálních zdrojů.
Na otázku, zda vojenská rozvědka po něm chtěla, aby svého postavení na ministerstvu zahraničí využíval k získávání peněz, řekl: „Za tohle už nemůžu zajít.“ Odpověď na přímý dotaz, zda ví o vyvážení zbraní pod diplomatickým krytím, byla ještě stručnější: „Ne.“
Po kauze Srba odešly od rozvědky stovky lidí
Každopádně kauza Srba ve vojenské rozvědce vyústila v postupný odchod či ukončení spolupráce se zhruba čtyřmi stovkami lidí, včetně těch, které Srba z titulu své funkce na ministerstvu dosadil do diplomatických pozic.
Byl to například vojenský přidělenec v Indii Miroslav Kvašňák, který před tím zastával post náměstka v rozvědce. A to v době, kdy ministr obrany Jaroslav Tvrdík vydal ústní rozkaz, aby rozvědka se Srbou jako nespolehlivým přestala spolupracovat. Tajná služba však rozkaz neposlechla.
Dalším, kdo musel odejít, byl velvyslanec v Kazachstánu Miroslav Andr. Před tím, než ho Srba dostal do diplomacie, byl Andr jeho řídícím důstojníkem ve vojenské rozvědce.
Vojenská rozvědka do té doby, narozdíl od všech ostatních tajných služeb, neprošla žádnou reorganizací. Katalyzátorem ke změnám se stala právě kauza Srba. Jak je ale zřejmé z případu, který nyní odhalil Seznam, ne všechno z minulosti bylo vyšetřeno, natož potrestáno.
V případu budeme dál pokračovat.
První díl Zvláštního vyšetřování s rozhovorem s Karlem Srbou zde:
