Článek
Odvolání velvyslanců měl nařídit sám francouzský prezident Emmanuel Macron, uvedl podle amerického listu The New York Times francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.
„Toto mimořádné rozhodnutí je odůvodněno výjimečnou závažností oznámení, jež 15. září učinily Spojené státy a Austrálie,“ prohlásil Le Drian. Odvolání vysoce postavených diplomatů je závažný krok, k němuž se státy obvykle uchylují v případě nepřátelských vztahů s druhou zemí.
Podle Le Driana jde o „nepřijatelné jednání mezi spojenci a partnery, jehož důsledky mají vliv na samotné pojetí našich spojenectví, našich partnerství a důležitosti Indo-Pacifiku“.
Bezpečnostní poradci amerického prezidenta Joea Bidena ujistili, že si nemyslí, že by nynější roztržka výrazněji ovlivnila dlouhodobé vztahy mezi USA a Francií.
Paříž pakt ve čtvrtek označila za „bodnutí do zad“. Pro Francii totiž dohoda znamená krach kontraktu z roku 2016 na výrobu ponorek francouzskou firmou Naval Group pro Austrálii v hodnotě 40 miliard dolarů. Australský premiér Scott Morrison v pátek přiznal, že pakt s USA a Británií „poškodil australsko-francouzské vztahy“.
Kromě Francie kritizuje dohodu především Čína. Spojenectvím podle Pekingu země ukázaly, že se drží „mentality studené války“ – pakt podle Číny „narušuje stabilitu a mír v regionu“.
Britský premiér Boris Johnson výslovně prohlásil, že dohoda „není zamýšlena jako kontradiktorní vůči Číně“. Z paktu je nicméně úsilí kontrovat vliv Číny v regionu evidentní.
Oprava: kontrakt mezi Austrálií a Francií má hodnotu 40 miliard amerických dolarů. Za chybu se omlouváme.