Článek
Pavel Sehnal je nejen zakladatelem politické strany ODA, která letos na jaře vstoupila na politickou scénu pod značkou kdysi vlivného, dnes již zaniklého politického subjektu. Sehnal patří k nejbohatším českým podnikatelům, patří mu přes 50 firem a mezi nimi také největší český akvapark Aquapalace v Čestlicích. Právě zde nedávno kdosi vyfotil muslimské turistky koupající se v burkinách, což vyvolalo vášnivé debaty o tom, zda se tento koupací oděv má v českých bazénech tolerovat, nebo zakázat.
Sehnal - podnikatel je pro toleranci vůči jiným kulturám turistů. Sehnal - politik je ale na druhou stranu pro to, aby normy v oblékání a pravidla slušnosti v různých prostředích určovaly obecní vyhlášky.
„Pokud společnost není na takovém stupni názorového souznění, pak je asi namístě, aby se nějakým způsobem řeklo: Toto je ještě v souladu s pravidly slušného chování a toto už je za hranicí našeho kulturního pojetí slušného chování,“ vysvětluje. Pak by se podle něj nestávalo, že přijde zastupitel na jednání na radnici bos nebo divák do Národního divadla v džínách. A odpadly by i hádky o plavky.
Co na debatu o burkinách říkáte? Překvapila vás?
Já jsem rád, že téma plavek se dostává na pořad teď v létě, protože to do léta patří. Než se začneme bavit o náboženských vlivech, tak bych rád ukázal fotky, jak vypadaly koupací úbory za doby našich babiček. Za první republiky dámy měly takové našňořené šortky, případně celotělové oblečky. Je vidět, že za těch 90 let se vývoj v oblasti módy plavek kamsi dostal.
Myslím, že debata není o tom, jestli mají ženy dlouhé, nebo krátké nohavice, bombarďáky, nebo bikiny. Burkiny jsou symbolem nikoliv módy, ale náboženství. Něčeho, co Čechy děsí nebo dokonce zlobí. Já vám přečtu jednu z reakcí na fotografie muslimských návštěvnic vašeho akvaparku. Omlouvám se, budu strašně sprostá, ale cituji: „Jestli ty opice nebyly posrané nebo pochcané a já se mám ve stejné vodě koupat, jako ta zakuklená prasata." Takhle někteří facebookoví přátelé vašeho Aquapalace Čestlice mluví o ženách, které u vás koupaly děti. Zřejmě o maminkách, o kterých víme jenom to, že patrně jsou muslimky, protože na sobě měly burkiny. Co říkáte na tento typ reakcí?
To je stejný případ jako reakce na jakoukoliv problematiku. Vždycky je křičící menšina více vidět a slyšet než většina, která jaksi souhlasí. Mně chodí také spousta dopisů, e-mailů, SMSek přesně opačných. Ty říkají: Pane Sehnale, vy jste se k té věci postavili správně.
Prostě, pokud v daném případě dvě islámské maminky přijedou s dětmi, řádně si zaplatí dovolenou, zaplatí za hotel 150 euro za jednu noc, tak se mohou vykoupat i v hotelovém bazénu. Předpokládám, že se i řádně umyly buď na hotelovém pokoji, nebo ve sprchách v akvaparku.
Pane Sehnale, je pro vás bohatství, schopnost zaplatit si dovolenou, hotel, kde nocleh stojí tedy 150 euro na osobu, zárukou, že ti lidé jsou slušní a čistí?
Víte... Když se pobavíte s byznysmeny, kteří obchodují s luxusním zbožím, uslyšíte, že příznivci islámu jsou úplně stejní zákazníci jako kdokoliv jiný. Dokonce možná v oblasti toho luxusního zboží nakupují intenzivněji.
Je ve vašich očích důvěryhodnější muslimská žena nebo muž, o kterém víte, že má peníze a je schopen si kupovat luxusní zboží, než běženec, který se objevuje třeba na fotografiích z francouzského Calais?
Ano, je to skutečně velký rozdíl. Ti lidé, kteří přicestovali jako turisté, přicestovali v souladu se zákony této země. Měli platné cestovní dokumenty, zaplatili si dovolenou a je asi správné, že my jako hostitelská země jim poskytneme servis.
Co rozdíl mezi muslimským bohatým podnikatelem a muslimským turistou-batůžkářem, který není bohatý.
Ten, kdo přeběhne hranice, poruší zákon.
Já teď mluvím o lidech, kteří přijedou legálně na dovolenou...
Tak určitě není pravda, že bohatý člověk je čistší. Dneska, řekl bych, je úroveň hygieny v celém světě víc na úrovni. Já hodně cestuji, celý život, byl jsem ve Vietnamu, v Číně, v Nepálu. Hygienická úroveň se nebetyčně zvýšila. Už skoro nenajdete zemi, kde by byl zásadní hygienický problém, pokud se bavíme o místech, která jsou turisty navštěvována. A pokud se nebavíme o nějakých exotických částech.
Myslím, že problém s hygieniou není. A technicky? Aquapalace je nejmodernější zařízení z hlediska technologie. Máme tam ionizační lampy, UV lampy, biologické filtry. Voda v aquaparku je čistší než ta, která teče doma z kohoutků.
Takže se asi shodneme, že o hygienu v téhle debatě nejde.
Vůbec ne.
Vy jste k debatě, která běží na sociálních sítích, zveřejnil na stránkách vaší politické strany ODA obsáhlé stanovisko. Mimo jiné píšete: „Islámské ženy zahalené šátky mohou v lidech skutečně vyvolávat obavu či nespokojenost.“ Předpokládám, že se nebavíme o obavách z toho, že by ty ženy nebyly čisté. Rozumíte strachu, který u Čechů vyvolávají islámské ženy zahalené v šátcích nebo burkinách?
Ano, rozumím tomu strachu, a proto se jakkoliv ani nesnažím zlehčovat to stanovisko těch lidí, kteří se cítí vystrašení tím, že vidí ženu v celotělových plavkách. Moje babička, když před 70 lety viděla černocha, tak taky měla pocit, že přišla do pekla. Doba se změnila. Dnes lidé, kteří více cestují, jsou více zvyklí na odlišnost odívání, na odlišnost barvy kůže. Ale vůbec nemám za zlé, naopak, lidem, kteří třeba méně cestují, že potřebují určitý čas, aby konzumovali setkání s jiným druhem kultury.
Já v řadě situací obavu lidí z toho, co se ve světě děje, chápu taky. Ale když čtu reakce podobné jako je ta, kterou jsem citovala - se všemi těmi nadávkami - tak se mi vybavují nápisy z historických filmů: „U židů nenakupuji.“ Nemáte strach, že část české společnosti směřuje k nenávisti, která může vyústit v něco velmi vážného? Mne osobně toto straší víc než islámské ženy v burkinách.
Já bych chtěl předestřít, že to není tak, že bych já nebo moje politická strana vítali uprchlíky, kteří přešli nelegálně hranice. To tak není. To jsou zákony a pravidla, která je nutno ctít a dodržovat.
Pokud nemáte nic proti tomu, aby sem přijížděli muslimští turisté, je třeba se vypořádat s tím, jak jsou zvyklí se oblékat. Mají, nebo nemají se jim povolovat na koupalištích burkiny? Mají, nebo nemají se povolovat muslimským studentkám, které tady studují, muslimské šátky?
Uvědomme si, že lidí, které se k islámu hlásí, je na světě 1,6 miliardy. Další zhruba dvě miliardy se hlásí k buddhismu a hinduismu. Asi 1,5 miliardy, možná ke dvěma miliardám, jsou křesťané a pravoslavní. Ve světě jsou tyto tři velké náboženské skupiny, a myslím, že by měla být určitá diskuze na úrovni - ne občana, ale spíše vlády a politických stran, abychom zaujali stanovisko, jak se k těmto náboženským skupinám stavět. Protože pravděpodobnost, že k nám zavítají jako turisté občané, kteří vyznávají buddhismus, hinduismus nebo islám, je vysoká.
Jste jednak podnikatel, který má akvapark, ale taky politik. Účastníte se současné předvolební kampaně. Máte ambici rozhodování vlády ovlivňovat. Pokud vy byste měl tu moc, co byste doporučil?
Francie byla radikální, zakázala používání celotělových plavek, následně jejich soud zrušil tento zákon jako protiústavní. Štrasburský soud pro lidská práva se naopak vyslovil tak, že je možné udělat zákon, který bude zakazovat nějaký projev náboženství.
Co byste udělal vy, kdybyste měl tu moc?
Asi bych se snažil se neodchylovat příliš od Evropy.
Nesnažte se, prosím pěkně, odpověď přehrávat na nějakou vyšší instanci, na vládu, na Brusel nebo na Štrasburk.
To se skutečně nesnažím. Ještě je tu otázka, o čem má rozhodovat vláda a o čem má rozhodovat lokální government, tedy zastupitelé městských částí, měst a obcí.
Nebo Brusel.
Z Chorvatska jsou případy, kdy Split, Dubrovník a Hvar vydaly městskou vyhlášku a zakázaly turistům, aby procházeli v plavkách městem. Zakázali mužům, aby se svlékali v horní půlce těla a chodili takto městem, protože chtějí mít ve městě nějakou kulturu. Pokud bych byl politik, tak bych určitě nabádal k tomu, aby se náš národ zkulturnil. Když navštívíte Národní divadlo, vidíte tam lidi v džínách a tričkách, řada z nich jsou cizinci. Tam bych byl vcelku nekompromisní, řekl bych prostě: Vážený pane cizinče, prostě toto je naše Národní divadlo a sem se vstupuje v obleku, ne v džínách a v tričku.
Měl by se dress code pro určitá prostředí - divadla, plovárny, úřady a podobně, stanovovat úředními vyhláškami? Měl by někdo lidem předepisovat, jak mají chodit někam oblékaní v určitých situacích?
V případě, že je společnost natolik tolerantní, že žádnou regulaci nepotřebuje, pak nepotřebujeme ani žádné vyhlášky. A pokud společnost ještě není na takovém stupni vzájemného názorového souznění, pak je asi namístě, aby taková městská vyhláška vznikla. Aby se řeklo: Toto je ještě v souladu s pravidly slušného chování a toto už je za hranicí toho slušného. Nebo za hranicí našeho kulturního pojetí slušného chování. Neslušnost v chování se projevuje bohužel i mezi politiky. Piráti přijdou na zastupitelstvo hlavního města Prahy a jejich reprezentant je bez bot, bosý. Já, kdybych byl primátorem Prahy, bych asi jako primátor zaujal radikálnější stanovisko a takového zastupitele bych vykázal z jednací místnosti. Protože myslím, že úroveň oblékání by měla být adekvátní místu, kde se lidé stýkají.
Na celý záznam rozhovoru s Pavlem Sehnalem se podívejte zde:
Celý rozhovor s Pavlem Sehnalem.
