Článek
(Od zvláštního zpravodaje v Tchaj-peji) Na palubě airbusu A350 tchajwanských aerolinek China Airlines se sešla celá opozice. Šéf Senátu Miloš Vystrčil z ODS, místopředseda horní komory Jiří Růžička za TOP 09 a STAN, pražský primátor Zdeněk Hřib za Piráty, Petr Šilar z KDU-ČSL nebo nezávislý senátor Pavel Fischer.
Chtějí tak dát najevo svůj nesouhlas s vládní a hradní politikou podlézání komunistické Číně. A také dokončit misi bývalého předsedy Senátu Jaroslava Kubery, který cestu na Tchaj-wan plánoval. Pak kvůli tomu čelil výhrůžkám z Hradu a od čínské ambasády v Praze, aby nakonec letos v lednu podlehl infarktu.
„Můžeme se stát zemí, která získá náskok, protože jsme měli odvahu a charakter. Ale rozhodně bych nechtěl, aby to bylo jediné téma. Zásadní je navázat spolupráci ve vědě, výzkumu a byznysu, vždyť Tchaj-wan má velmi inovativní a inspirativní ekonomiku,“ řekl Vystrčil po přistání v Tchaj-peji, kam dorazil v 11 hodin místního času (5 hodin středoevropského).
Žádná zahraniční cesta po roce 1989 nebudila takové emoce jako tahle.
Proti návštěvě ostrova se otevřeně postavili Čína, prezident Zeman, premiér Babiš, vicepremiér Hamáček, ministr zahraničí Petříček, komunisté a okamurovci. Naopak podporu Vystrčilovi vyjádřilo přes 70 amerických a evropských politiků. A doma se za ním sešikovala jinak roztříštěná opozice.
„Snažíme se udržet kurz, který nám tady bezděky zanechal Jaroslav Kubera. Po jeho smrti to už není téma jednoho politika, ale stalo se to tématem celého Senátu, o to je to důležitější,“ říkal ještě v letadle senátor Fischer, který dlouhodobě varuje před používáním čínských technologií.
Senátorská výprava, jejíž součástí je podnikatelská delegace tvořená zástupci více než 30 firem, raději využila tchajwanskou linku na dvanáctihodinový let. České vládní letouny by musely mít mezipřistání kvůli tankování, což delegace nechtěla kvůli přísným epidemiologickým opatřením a riziku karantény riskovat.
Nejen politická mise, jinak než obvykle vypadá i podnikatelská delegace. Místo tradičních zástupců velkých bank nebo strojírenských holdingů, kteří tradičně jezdí na návštěvy s prezidentem, jsou tu zástupci 36 méně známých firem, často start-upů. Míří hledat partnery do ekonomiky postavené na nejmodernějších technologiích.
„Nevzali jsme žádné tlusté kravaty, velké koncerny a nehoníme kritéria typu počet pracovních míst. Na Tchaj-wan jedeme pro úplně něco jiného. Otevřít dveře inovativním firmám, které bojují o svou budoucnost a chtějí se rozvíjet,“ říká šéf Česko-tchaj-wanské obchodní komory Pavel Diviš, který se svou strojírenskou firmou už 25 let na ostrově obchoduje.
Co tedy Vystrčila a spol. na Tchaj-wanu čeká? Setká se s premiérem a ministry zahraničí, kultury a hospodářství. Vrcholem bude úterní setkání s tchajwanskou prezidentkou Tsai Ing-wen, jež udělí medaili in memoriam Jaroslavu Kuberovi. Původně měla letět i vdova Věra Kuberová, ale lékař jí nedoporučil dlouhou cestu spojenou s přísnými opatřeními.
Sám Miloš Vystrčil dostane také medaili – a to za parlamentní diplomacii od Legislativní komory, jak Tchajwanci říkají svému parlamentu. V National Chengchi Univerzity bude mít projev na typické vystrčilovské téma „činy jsou nejlepší slova“ a setká se také s krajany.
Politici i podnikatelé mají velké očekávání od sledovaného ekonomického fóra o společné politice Tchaj-wanu, USA, EU a Japonska.
„Tam bude řeč o tom, co já pokládám za nejdůležitější: Zbavit se – dokud to ještě jde – ohromné závislosti na jediné zemi, nevyzpytatelné Číně, která je schopna využít a použít cokoliv. Sám jsem to poznal,“ říká Zdeněk Hřib.
Když primátor veřejně zapochyboval, že Praha nic nemá z partnerství s Pekingem a Šanghají, obě čínská města se urazila a smlouvy zrušila. Hřib pak letos v lednu rozjel užší spolupráci s Tchaj-pejí, hlavním tchajwanským městem, kterou teď hodlá ještě posílit. Například na schůzce s šéfy China Airlines bude lobbovat za pravidelnou linku Praha – Tchaj-pej.
Senátor Pavel Fischer upozorňuje, že nejde jen o zbavení se současné závislosti na dovozu z Číny, ale hlavně zabránění dalšího posilování jejího vlivu skrz moderní technologie.
„Když se podíváme na příběh, který této cestě předcházel, tak je to příběh o hledání sebeúcty a respektu vůči parlamentní demokracii, do níž se začaly namotávat vlivy, které zkoušely ovlivnit dění v českých institucích způsobem, který je za čárou. Ale tohle není české téma, tohle je světové téma. Ze svých kontaktů od Japonska po Kanadu vím, že tohle se zdaleka neděje jen v Praze,“ řekl Fischer cestou na ostrov, který má 23 milionů obyvatel a jehož oficiální název zní Čínská republika Tchaj-wan.
Tchaj-wan sám sebe považuje za jediného pravého pokračovatele tisícileté Číny a její kultury. Například Tchajwanci si potrpí na to, že oni pořád používají staré tradiční písmo, zatímco pevninská komunistická Čínská lidová republika přešla na zjednodušené znaky.
